Ostrov Hispaniola, o který se dělí Haiti a Dominikánská republika, čelil v závěru října úderu tropického počasí. Vydatné srážky vyvolaly v obou zemích bleskové povodně a masivní svahové sesuvy, které přerušily dopravní spojení a napáchaly rozsáhlé škody na infrastruktuře.
Bleskové povodně zasáhly jihozápad Haiti
Kritická situace nastala především v jihozápadním cípu Haiti. Podle tamní agentury civilní ochrany (Direction Générale de la Protection Civile) si živel vyžádal nejméně čtyři lidské životy a další dvě osoby zůstávají pohřešované. Voda a bahno v regionu zasáhly více než 3 200 rodin a stovky obydlí byly zcela zničeny nebo neobyvatelně poškozeny.
Přívalové srážky navíc uvolnily podmáčenou půdu na strmých svazích, což vedlo k sérii sesuvů na klíčových silničních tazích. Záchranné týmy i humanitární konvoje se tak k postiženým obyvatelům v odlehlých obcích dostávají jen s velkými obtížemi, protože cesty zůstaly zablokované nánosy kamení a bahna.
Proč má Hispaniola tak ničivé záplavy: orografie a odlesnění
Meteorologickou příčinou intenzivních dešťů byla tlaková níže postupující severním Karibikem. V této oblasti se v teplém tropickém vzduchu hromadí obrovské množství vodní páry. Když se takto nasycená vzduchová hmota střetne s členitým reliéfem ostrova Hispaniola, dochází k výraznému orografickému zesílení srážek.
Vlhký vzduch je horskými pásmy, jako je Massif de la Hotte na jihozápadě Haiti nebo centrální pohoří Cordillera Central, nucen prudce stoupat. Během výstupu se ochlazuje, dochází k rychlé kondenzaci a tvorbě mohutné konvekční oblačnosti. Ta je schopna během několika hodin vyprodukovat extrémní srážkové úhrny, které mnohonásobně překračují absorpční kapacitu krajiny. V takových situacích se v tropech běžně formuje extrémní počasí v podobě bleskových povodní.
Dopady srážek na obou stranách hranice však zásadně ovlivňuje environmentální stav krajiny. Haiti dlouhodobě čelí kritickému odlesnění, kdy v důsledku těžby dřeva na dřevěné uhlí a zemědělské činnosti zůstává zalesněno jen naprosté minimum původní plochy. Holé svahy nedokážou vodu zadržet, chybí kořenový systém, který by zpevňoval půdní profil, a povrchový odtok je tak dramaticky zrychlený. Naproti tomu Dominikánská republika uplatňuje přísnější lesní hospodářství a její vegetační kryt dokáže část srážek zpomalit a tlumit.
Odříznuté komunity v Dominikánské republice a kontext sezóny
I na východní straně ostrova však byl rozsah živlu značný. Středisko pro mimořádné události (COE) v Dominikánské republice potvrdilo, že rozvodněné řeky a sesuvy půdy odřízly od okolního světa nejméně 30 komunit a záplavová vlna vnikla do více než 100 obytných domů.
Konec října představuje v karibské oblasti finální fázi atlantické hurikánové sezóny, která oficiálně trvá do konce listopadu. V tomto období jsou mořské hladiny v oblasti stále prohřáté na teploty vysoko nad 26 až 28 °C, což představuje nepřetržitý zdroj energie pro tlakové níže, tropické vlny i cyklony. I systém, který nedosáhne parametrů pojmenované tropické bouře či hurikánu, tak v pomalu postupujícím módu dokáže způsobit katastrofální humanitární dopady.
O události informoval server Report.az s odvoláním na agenturu AP News.
Často kladené otázky
Proč způsobují deště na Haiti tak časté sesuvy půdy?
Hlavním faktorem je kombinace strmého horského terénu a masivního odlesnění. Půda bez vegetace a kořenového systému rychle ztrácí soudržnost, při nasycení vodou ztěžkne a začne nekontrolovaně stékat po svazích.
Jaký meteorologický systém srážky způsobil?
Za vydatným deštěm stála tlaková níže postupující severní částí Karibiku, jejíž srážkové pásmo bylo dále zesíleno orografickým výstupem vzduchu přes horské masivy ostrova Hispaniola.
