Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Podnebí a klima

Sílící El Niño a rozpálené oceány: Rok 2026 útočí na teplotní rekordy, vrchol přijde v roce 2027

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Léto roku 2026 přináší severní polokouli další sérii vln horka a rozsáhlé lesní požáry. Světové oceány navíc dosahují nejdělších a nejintenzivnějších vln mořského horka v historii měření. Ačkoli první polovina letošního roku skončila s odchylkou přibližně 1,4 °C oproti předindustriálnímu průměru a v historických tabulkách se zatím řadí na třetí místo za roky 2024 a 2025, nastupující klimatický impuls v podobě mimořádně silného fenoménu El Niño dramaticky mění vědecké vyhliadky pro nadcházející měsíce.

Oceány v plamenech: Rekordní hodnoty v Tichém oceánu

Jedním z nejvýraznějších signalizačních ukazatelů současného vývoje je teplota povrchu světových oceánů, které pokrývají více než 70 procent povrchu planety. Průměrné denní teploty mořské hladiny již v květnu vyrovnaly dosavadní maxima z roku 2024 a od června je téměř každý den překonávají. Podle údajů, které zveřejnila evropská služba Copernicus Climate Change Service, zasáhly podmínky mořských vln horka přibližně 82 % celkové plochy světového oceánu.

Klíčovým ohniskem tohoto vývoje je tropický Tichý oceán. Zatímco ještě na jaře se obávaná teplá fáze Jižní oscilace teprve formovala, během června a července došlo k prudké akceleraci. Teplotní odchylka v kritické sledované oblasti Niño 3.4 vzrostla z hodnoty +0,98 °C v období dubna až června na +1,55 °C v červnu a v polovině července dosáhla výrazných +2,1 °C. Předpovědní modely naznačují, že by současný El Niño mohl patřit k nejsilnějším, jaké kdy byly moderní technikou zaznamenány.

Pravděpodobnost globálního rekordu prudce stoupá

Změny v teplotách oceánů se do globálních atmosférických průměrů promítají s odstupem několika týdnů až měsíců. To potvrzuje i známý klimatolog James Hansen, podle něhož akumulované teplo v mořských masách postupně prostupuje do celé atmosféry. Zatímco ještě v březnu odhadovala výzkumná skupina Berkeley Earth šanci na to, že se rok 2026 stane nejteplejším rokem v historii měření, na pouhých 7 % (v dubnu na 19 %), k dnešnímu dni tato pravděpodobnost vzrostla na 35 %.

Klimatolog Zeke Hausfather z Berkeley Earth zdůrazňuje, že i kdyby rok 2026 těsně zaostal za dosavadním rekordem z roku 2024, setrvačnost uvolněného tepla z Tichého oceánu s vysokou pravděpodobností vystřelí globální průměrné teploty na zcela nové historické maximum v roce 2027, a to s výrazným odstupem od předchozích let.

Dlouhodobý trend versus krátkodobý výkyv

Vědci však upozorňují na důležitý metodologický detail: samotný fenomén El Niño nemůže za současné vlny horka a požáry, které v průběhu června a července zasáhly Evropu či Severní Ameriku. Jeho hlavní atmosférický dopad se totiž projevuje až v pozdní fázi roku a během následujícího zimy a jara.

Jak vysvětluje Zachary Labe z vědecké organizace Climate Central, hlavním hřebíkem do rakve teplotní stability zůstává dlouhodobá změna klimatu způsobená emisemi skleníkových plynů. Ty jsou zodpovědné za to, že oceány vstřebaly více než 90 % přebytečného tepla zadrženého v atmosféře. Samotný El Niño přidává k tomuto dlouhodobému trendu „pouze“ přibližně 0,1 až 0,2 °C. V situaci, kdy se základní teplota planety pohybuje na hranici 1,4 až 1,5 °C nad předindustriální érou, však i toto zdánlivě malé přilepšení představuje spouštěč extrémů.

Opakující se vlny horka drtí Evropu

Evropa patřila v dosavadním průběhu roku 2026 k nejvíce zasaženým regionům. Po mimořádně teplém květnu následovala rekordní vlna horka v červnu a další dvě vlny v červenci. Začátek srpna přinesl extrémní teploty do Francie a Španělska, přičemž Francie zaznamenala vůbec nejteplejší červenec od počátku systematického měření.

„Pro Evropu je v tomto roce mimořádně nezvyklá především frekvence a rozsah jednotlivých vln horka,“ uvedla Samantha Burgess, strategická ředitelka služby Copernicus. Mimořádný rizikový faktor představují vysoké noční teploty, které neumožňují městským aglomeracím regenerovat a výrazně zvyšují zdravotní zátěž populace i tlak na energetickou infrastrukturu.

Jak přesně El Niño přispívá ke globálnímu oteplení atmosféry?

Během fáze El Niño dochází k oslabení pasátových větrů v Tichém oceánu, což umožňuje teplé vodě nahromaděné na západě rozlít se napříč rovníkovým Pacifikem směrem k Jižní Americe. Obrovská plocha teplé vody předává obrovské množství tepla a vlhkosti přímo do atmosféry, což dočasně zvyšuje průměrnou celosvětovou teplotu vzduchu.

Co přesně znamená sledovaná oblast Niño 3.4?

Niño 3.4 je standardizovaná geografická zóna v centrálním rovníkovém Tichém oceánu (mezi 5° s. š. a 5° j. š. a 120°–170° z. d.). Teplotní odchylka povrchu moře v této oblasti je pro meteorology i klimatology hlavním indexem pro určování fáze a síly fenoménu El Niño či La Niña.