Rekordní vlna veder zasahuje Evropu: Středozemní moře zažívá historicky nejteplejší období

Evropa v plamenech: Rekordní teploty překračují hranice

Červen 2025 se zapíše do meteorologických annálů jako jeden z nejteplejších měsíců v historii evropského kontinentu. Intenzivní vlna veder, která se začala formovat koncem května, nyní pokrývá většinu jižní a střední Evropy s teplotami dosahujícími extrémních hodnot.

Nejpozoruhodnějším rekordem je bezesporu 46°C naměřených v El Granado na jihozápadě Španělska, což představuje nový absolutní červnový rekord pro celou zemi. Předchozí rekord 45,2°C z roku 1965 ze Sevilly tak byl překonán po šedesáti letech. Podle španělské meteorologické služby AEMET více než 100 oficiálních stanic zaznamenalo teploty přes 40°C během jediného víkendu.

Podobně extrémní podmínky panují i v sousedním Portugalsku, kde byla naměřena teplota až 46,6°C v lokalitě Mora. I zde se jedná o nové národní rekordy pro měsíc červen. Dramatické je také to, že noční teploty v některých oblastech neklesají pod 30°C, což odborníci označují jako "tropické noci" představující vážné zdravotní riziko.

Středozemní moře: Historicky nejteplejší vody

Zatímco kontinentální Evropa bojuje s pozemními teplotními rekordy, Středozemní moře prožívá bezprecedentní marinní vlnu veder. Podle nejnovějších satelitních dat dosahuje průměrná teplota povrchu moře ke konci června téměř 26°C, což je o tři stupně více než dlouhodobý průměr pro toto období.

Nejintenzivnější oteplení postihuje západní části Středozemního moře, včetně Tyrhénského a Baleárského moře, kde teploty překračují 29°C. V některých oblastech dosahují teplotní anomálie až 5-6°C nad běžnými hodnotami, což představuje jednu z nejvýznamnějších marinních anomálií pozorovaných globálně v letošním roce.

Mechanismus tepelné kopule nad Evropou

Za současnou extrémní situaci stojí rozsáhlá tepelná kopule - meteorologický jev, při kterém se nad kontinentem usadí stabilní oblast vysokého tlaku vzduchu. Tato "kopule" funguje jako víko na hrnci a zachycuje teplý vzduch ve všech výškových úrovních atmosféry.

Tepelná kopule vznikla kombinací teplých vzduchových mas přicházejících ze severoafrických pouští a nedostatečného míchání vzduchu v důsledku slabých větrů. Vysokotlaková oblast se navíc zesiluje díky abnormálně teplému Středozemnímu moři, které dodává další energii a vlhkost do atmosférického systému.

Tento jev není ojedinělý - podobné tepelné kopule způsobily rekordní vlny veder v Severní Americe v minulých letech. V evropském kontextu však současná situace vykazuje mimořádnou intenzitu a rozsah, přičemž postihuje území od Španělska až po Skandinávii.

Nebezpečí pro podzimní období

Meteorologové vyjadřují vážné obavy z dlouhodobých důsledků současné marinní vlny veder. Abnormálně teplé Středozemní moře totiž představuje obrovský zdroj energie a vlhkosti, který může na podzim podpořit vznik extrémních srážkových událostí.

Vyšší teploty moře znamenají intenzivnější výpar, což vede k vyšší vlhkosti vzduchu a větší dostupné energii pro vznik bouřek. Podobná situace v roce 2024 vedla k devastujícím záplavám ve Španělsku, kde v Valencii zahynulo 232 lidí a škody dosáhly téměř 4 miliard eur.

Další nebezpečí představuje možnost vzniku medicánů - středozemních hurikánů, které se formují právě nad abnormálně teplými vodami a mohou způsobit katastrofální škody na pobřežních oblastech.

Dopad na ekosystémy a společnost

Současná marinní vlna veder má dramatické důsledky pro středozemní ekosystémy. Vědecké studie ukazují, že podobné události způsobují masové úhyny mořských organismů, především korálovitých řas, houbovitých organismů a dalších druhů, které nemohou uniknout extrémním teplotním podmínkám.

Na pevnině extrémní teploty způsobují zvýšené zdravotní riziko, zejména pro starší osoby, děti a chronicky nemocné. Zdravotnické systémy v postižených zemích hlásí nárůst případů souvisejících s přehřátím organismu. Některé italské regiony již zavedly zákaz práce venku během nejteplejších hodin dne.

Ekonomické dopady zahrnují pokles turistického ruchu v nejteplejších oblastech, zvýšené náklady na chlazení, problémy v zemědělství a narůstající riziko lesních požárů. Ve Francii již vypukly první významné požáry sezóny, když plameny zničily stovky hektarů lesů.

Globální souvislosti a klimatická změna

Současná vlna veder není izolovaný jev, ale součást dlouhodobého trendu klimatických změn. Světová meteorologická organizace odhaduje 80% pravděpodobnost, že alespoň jeden z roků v období 2025-2029 překoná rok 2024 jako nejteplejší v historii měření.

Vědecké analýzy jednoznačně prokazují, že extrémní vlny veder se díky klimatické změně stávají častějšími, intenzivnějšími a delšími. To, co bylo dříve výjimečným jevem jednou za několik desetiletí, se nyní může opakovat každé léto.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře překročila v minulém měsíci 430 ppm, což je nejvyšší hodnota za poslední tři miliony let. Tento nárůst skleníkových plynů přímo způsobuje zvyšování globálních teplot a zvyšuje pravděpodobnost extrémních meteorologických událostí.

Adaptační opatření a výhled

Evropské země postupně implementují adaptační strategie na zvládání extrémních teplot. Španělsko například představilo nový systém varování před vlnami veder s 182 lokálními zónami namísto původních 52 provincií, což umožňuje přesnější a efektivnější vydávání výstrah.

Ve středozemní akvakultuře se testují nové technologie potápěných klecí, které umožňují přesunutí chovu ryb do chladnějších hlubších vod. Výzkumníci doporučují umísťovat klece do hloubky alespoň 20 metrů během letních měsíců.

Prognostické modely naznačují, že tepelná kopule nad Evropou bude přetrvávat minimálně i začátkem července. Teploty mohou na některých místech dosáhnout až 43°C, přičemž nejvyšší hodnoty se očekávají ve Francii a severní Itálii.