Co stojí za touto extrémní vlnou veder: tepelná kupole
Meteorologové pro tento jev používají termín tepelná kupole (anglicky heat dome). Jde o rozsáhlou oblast vysokého tlaku vzduchu, která se usadí nad určitým regionem a po několik dní se prakticky nehýbe. Funguje jako poklička na hrnci — horký vzduch, který se pod ni dostane, nemá kam uniknout. Vzduchové vrstvy navíc směrem k zemi klesají, stlačují se a dále ohřívají.
V tomto případě se horký vzduch původem ze severní Afriky nasunul nad západní a střední Evropu, kde jej zablokoval mohutný subtropický hřeben vysokého tlaku. Výsledkem je situace, kterou bychom běžně očekávali v polovině července, nikoliv na přelomu května a června. Podle analýzy serveru Severe Weather Europe přepsal tento systém v několika dnech teplotní mapu celého kontinentu — květen se během pár dní proměnil z podprůměrného na extrémní.
Rekordy, které nedávají smysl: přehled podle zemí
Běžně se teplotní rekordy posouvají o desetiny stupně. Tahle vlna veder je ale doslova demoluje — rozdílem celých stupňů Celsia. Zde je přehled nejdůležitějších naměřených hodnot:
Spojené království a Irsko
Anglie zažila šok. V londýnské botanické zahradě Kew Gardens naměřili v úterý 26. května 35,1 °C — nový národní květnový rekord. Pro srovnání: předchozí rekord z roku 1922 byl překonán o téměř 5 °C. Zároveň šlo o vůbec nejčasnější výskyt teploty nad 35 °C v historii britských měření (předchozí nejranější datum bylo 26. června 1976). Ve Walesu padl rekord hodnotou 32,9 °C v Cardiffu, Irsko hlásí nové maximum 30,6 °C z letiště Shannon. Jersey hlásí dokonce 34,2 °C a Guernsey 31,5 °C.
Pozoruhodné jsou i noční teploty. Meteorologická stanice Kenley Airfield zaznamenala takzvanou tropickou noc — teplota neklesla pod 21,3 °C, což je nový britský rekord pro květen. O den dříve přitom stejný rekord stanovila stanice Camborne s 21,4 °C (čeká se na oficiální potvrzení). Starý rekord činil 18,9 °C z roku 1947.
Francie
Francouzská meteorologická služba Météo-France označila tuto vlnu za „mimořádnou". Ve čtvrtek 28. května padl dosavadní národní květnový rekord 37,0 °C (Sollacaro, Korsika, 2009) hned na několika místech: 37,8 °C v Angoulême, 37,6 °C v Narbonne a 37,4 °C v Perpignanu. Celkově bylo od začátku vlny veder na území Francie překonáno více než 1 350 teplotních rekordů — něco takového země ještě nezažila. V Brestu v Bretani překonala teplota starý rekord rovnou o 4 °C, když vystoupala na 33,5 °C.
Portugalsko a Španělsko
Portugalsko se stalo první evropskou zemí, která v roce 2026 překonala hranici 40 °C. Ve městě Mora naměřili 40,3 °C, v Alveze 40,1 °C — obě hodnoty překonávají dosavadní květnový rekord 40,0 °C z let 1973 a 2015.
Ve Španělsku padly měsíční rekordy na více než 200 stanicích. Zamora dosáhla 36 °C (poprvé v historii jara ve více než stoleté řadě měření), Tortosa hlásí 37,3 °C (starý rekord 36,1 °C z roku 2024) a Santander překonal maximum z roku 1964 hodnotou 37,1 °C. V katalánském Portbou navíc noční minimum nekleslo pod 28,0 °C, což je nový rekord pro celé Katalánsko.
Střední Evropa: Itálie, Rakousko, Slovinsko
Vlna veder nezasáhla jen západ kontinentu. V Itálii vyšplhaly teploty nad 36 °C (Ferrara 36,1 °C, Neapol 35,9 °C). Rakousko zaznamenalo v Lienzu 32,7 °C, což je nejvyšší květnová teplota za více než 200 let měření. Slovinsko hlásí sérii rekordů — Cerklje ob Krki 33,5 °C, Litija 33,1 °C, Gačnik 33,0 °C. Lucembursko přepsalo svůj rekord na 33,6 °C, Andorra vyrovnala své květnové maximum 33,1 °C.
Lidské dopady: první oběti ve Velké Británii
Extrémní horko si podle dostupných informací vyžádalo první oběti ve Spojeném království. Jak uvedl server ESA a navazující zpravodajství, britské úřady evidují úmrtí spojená s vedrem — přesná čísla zatím nebyla oficiálně zveřejněna, nicméně vědci označují tuto květnovou vlnu za „smrtící" (deadly spring heat wave).
Proč právě Británie, země známá spíše deštivým počasím? Odpověď leží v infrastruktuře. Britské domy jsou stavěné na zadržování tepla — silná izolace, malá okna, žádná klimatizace. Podle britského Výboru pro změnu klimatu hrozí přehřátí u 92 % stávajících domácností. Nejzranitelnější jsou senioři, malé děti a lidé s chronickými onemocněními. Vysoká vlhkost vzduchu navíc zhoršuje vnímanou teplotu — tělo se hůře ochlazuje pocením a riziko přehřátí organismu prudce stoupá.
Co ukázal satelit Sentinel-3
Družice Copernicus Sentinel-3, provozovaná Evropskou kosmickou agenturou, pořídila 26. května snímek, na němž jsou patrné teploty zemského povrchu (nikoliv vzduchu, ale přímo rozžhavené půdy, skal a městských ploch). Tyto hodnoty mohou být během letního dne výrazně vyšší než teplota vzduchu — rozpálené povrchy fungují jako akumulátory tepla a zpomalují noční ochlazování.
Radiometr družice Sentinel-3 dokáže měřit teplotu pevniny i oceánů s vysokou přesností a data slouží mimo jiné k monitorování vln veder, sucha, lesních požárů či zdravotního stavu vegetace. Snímek z 26. května ukazuje západní a střední Evropu v tmavě červených odstínech — obraz, který je podle meteorologů pro konec května bezprecedentní.
Klimatická změna jako zesilovač
Tato vlna veder nepřichází z ničeho nic. Evropa se podle nedávných studií otepluje přibližně dvakrát rychleji, než činí globální průměr. Každá vlna veder je dnes v důsledku člověkem způsobené změny klimatu silnější a pravděpodobnější — to už není názor, nýbrž vědecký konsenzus.
Světová meteorologická organizace (WMO) ve své poslední zprávě uvádí 91% pravděpodobnost, že globální průměrná teplota alespoň v jednom roce období 2026–2030 překročí hranici 1,5 °C oproti předprůmyslové éře. A právě události, jako je tato květnová tepelná kupole nad Evropou, ukazují, co takové oteplení znamená v praxi — nikoliv abstraktní číslo, ale konkrétní lidské životy, zdravotní rizika a rozvrácené ekosystémy.
Může podobná vlna veder zasáhnout i Česko?
Střední Evropa nebyla tentokrát v epicentru — nejvyšší teploty zasáhly především západ a jihozápad kontinentu. Přesto i v Česku pozorujeme zřetelný trend: vlny veder přicházejí dříve, trvají déle a jsou intenzivnější. Stačí si vzpomenout na červen 2022, kdy v Čechách naměřili přes 39 °C, nebo na sérii tropických dnů v létě 2024.
Mechanismus tepelné kupole může vzniknout i nad střední Evropou — vše záleží na konkrétním rozložení tlakových útvarů. Pokud se subtropický hřeben přesune nad Alpy a dál na sever, není důvod, proč by podobné teploty nemohly zasáhnout i Českou republiku. Ostatně Slovinsko a Rakousko, které s námi sousedí, už své květnové rekordy přepsaly.
Proč padlo tolik rekordů právě v květnu, a ne v létě?
Květnové rekordy jsou z pohledu meteorologů výjimečně znepokojivé právě proto, že nastaly mimo hlavní letní sezónu. Tepelná kupole, která se vytvořila na konci května 2026, měla intenzitu běžnou spíše pro polovinu července. Kombinace silného subtropického hřebene, horkého vzduchu ze severní Afriky a blokující tlakové výše vytvořila podmínky, které překonaly i letní historická maxima. Časný nástup extrémního horka je jedním z očekávaných projevů klimatické změny.
Jak přesně Sentinel-3 měří teplotu zemského povrchu?
Družice Sentinel-3 je vybavena přístrojem SLSTR (Sea and Land Surface Temperature Radiometer), který měří infračervené záření vyzařované zemským povrchem. Na základě intenzity tohoto záření dokáže dopočítat teplotu půdy, hornin, vegetace i zastavěných ploch s přesností na desetiny stupně. Data slouží nejen k monitorování vln veder, ale i k včasnému odhalování lesních požárů či hodnocení sucha.
Lze tepelnou kupoli předpovědět s několikadenním předstihem?
Ano, současné numerické modely počasí dokážou vznik a vývoj tepelné kupole předpovědět s předstihem 5 až 10 dní. Meteorologové sledují vývoj tlakových útvarů ve vyšších vrstvách atmosféry (tzv. geopotenciálové výšky) — pokud se vytvoří stabilní oblast vysokého tlaku, která se několik dní nepohybuje, je to varovný signál. Klíčovou roli hraje monitoring teploty vzduchu ve výšce kolem 850 hPa (asi 1,5 km nad zemí), kde se anomálie projeví nejdříve.
