Evropa v ohni: Rekordní emise z požárů
Jedním z nejvíce znepokojivých zjištění z analýzy dat za rok 2025 je rozsah rozsáhlých požárů. Podle údajů citovaných v New Scientist a oficiálních reportů WMO, byly požáry v roce 2025 motivovány extrémní kombinací dlouhodobého sucha a rekordních teplot. Požáry spálily přibližně 1 034 550 hektarů, což představuje nejvyšší zaznamenanou plochu v historii měření.
Tento jev však není pouze otázkou ztráty lesní plochy. Klíčovým problémem je emise uhlíku. Když hoří lesy, které dosud fungovaly jako "uhlíkové jámy" (absorbovaly CO2), dochází k masivnímu uvolnění uloženého uhlíku zpět do atmosféry. To vytváří nebezpečný cyklus: vyšší teploty vedou k větším požárům, ty uvolňují více CO2 a tento CO2 následně teploty dále zvyšuje. Tento proces zrychluje globální oteplování v lokálním i globálním měřítku.
Extrémní teplo až do Arktidy
Teplotní anomálie v roce 2025 byly globálně i regionálně bezprecedentní. Zjištěno bylo, že minimálně 95 % území Evropy zažilo roční teploty nad průměrem. To, co však meteorology skutečně šokovalo, byla intenzita v subarktických oblastech. V oblasti Fennoskandie došlo k rekordní třítýdenní vlně horka, kde teploty v blízkosti polárního kruhu dosahovaly i nad 30 °C.
Tento jev je důsledkem tzv. polární amplifikace, kdy se Arktida a její blízké okolí zahřívají mnohem rychleji než zbytek planety. Pro střední Evropu a Česko to znamená, že tradiční klimatické vzorce, na které jsme byli zvyklí, přestávají platit. Extrémní vlny veder se stávají delšími, intenzivnějšími a dochází k nim v obdobích, kdy jsme dříve očekávali mírnější přechodné období. Podobné stavy, kdy se horké masy vzduchu "zaklesnou" nad jedním územím, jsme v posledních letech v ČR již viděli, ale rok 2025 ukázal, že jejich frekvence a síla prudce rostou.
Krize vodních zdrojů a tání ledovců
Souvisejícím důsledkem extrémního tepla je drastický úbytek vody. Report European State of the Climate 2025 uvádí, že průtoky řek byly pod průměrem po 11 měsících v roce. Až 70 % evropských řek vykazovalo nižší roční průtoky, než je historický průměr.
Tento nedostatek vody je přímo spojen s táním ledovců. Všechny evropské glaciální oblasti zaznamenaly čistý úbytek hmoty. Grónská ledová deska ztratila 139 gigaton (miliard tun) ledu. Vstupy do dat ukazují, že sněhová pokrývka byla v rámci celého kontinentu o 31 % nižší než průměr. Pro země jako je Česko, které jsou závislé na sezónním sněhu a ledovcovém odtoku v horách pro udržení vodního režimu řek, představuje tento trend dlouhodobé riziko pro zemědělství i energetiku (chlazení elektráren).
Mořské vlny horka: Skrytý faktor počasí
Nezanedbatelným, ale často přehlívaným faktorem jsou teploty oceánů. Roční průměrná teplota povrchu moří v evropském regionu byla nejvyšší v historii. Až 86 % evropského mořského prostoru bylo ovlivněno alespoň "silnými" mořskými vlnami horka.
Moře fungují jako obrovský termostat planety. Když se však oceány přehřejí, přestávají absorbovat teplo a začnou ho uvolňovat zpět do atmosféry, což dále podporuje extrémní počasí nad pevninou. Teplá moře také mění vzorce bouří a přinášejí neobvykle intenzivní srážky v jiných částech kontinentu, což vytváří kontrast k extrémnímu suchu, které v jiných regionech panuje.
Jaký je hlavní rozdíl mezi běžným suchem a suchem vyvolaným extrémními požáry?
Běžné sucho je deficit srážek, který ovlivňuje vegetaci a vodní hladiny. Sucho spojené s požáry (jako v roce 2025) je však doprovázeno vysokými teplotami a nízkou vlhkostí, které mění chemickou složení atmosféry skrze emise CO2 z hořících biomas, což následně vede k dalšímu oteplování a prohloubení sucha.
Může se tento stav extrémního tepla projevit i v České republice?
Ano, i když ČR není v Arktidě, trendy v rámci celé Evropy ukazují na častější výskyt blokovacích vysokých tlaků, které přivádějí horké masy vzduchu z Afriky nebo z východní části kontinentu. To vede k extrémním vlnám veder a následnému suchu v půdě, což je v ČR stále častějším jevem.
Proč je tání ledovců v Grónsku tak důležité pro evropské počasí?
Masivní odték vody z ledovců mění salinitu (slanost) a teplotu oceánských proudů. Tyto proudy jsou klíčové pro cirkulaci tepla po planetě. Pokud se tyto systémy naruší, může to vést k nepředvídatelným změnám v počasí, včetně extrémních mrazů nebo neobvykle teplých zim v určitých částech Evropy.