Ráno o vlásek od mrazu: Proč Vysočina promrzla na 2,8 °C
Páteční rozbřesk byl pro konec května nezvykle drsný. Zatímco lidé ve středních Čechách vytahovali maximálně lehké bundy, na Českomoravské vrchovině sahali po zimním oblečení. Stanice v Dolní Cerekvi u Jihlavy naměřila minimum 2,8 °C — tedy teplotu, která by byla podprůměrná i pro polovinu března, natož pro předposlední květnový týden. Chladno bylo i v dalších oblastech Vysočiny a jižních Čech. Jihlava se ráno probudila do 5,4 °C, Bezděkov pod Třemšínem do 5,9 °C a Tábor jen do 6,1 °C. V podhorských oblastech severní Moravy a Slezska panovaly podobné podmínky — Zašová na Valašsku hlásila 6,7 °C, Maršov u Úpice 7,6 °C. V kontrastu s tím stály střední Čechy, kde ranní teploty zůstaly relativně mírné — Kladno zaznamenalo 10,8 °C, Praha Jinonice 10,5 °C. I tak šlo o hodnoty zhruba o 3 až 5 stupňů pod dlouhodobým květnovým normálem. Proč takový chlad? Odpověď leží ve fyzice. Při jasné obloze, která v Česku panuje už několikátý týden, zemský povrch v noci intenzivně vyzařuje teplo — tento jev meteorologové označují jako radiační ochlazování. Suchý vzduch navíc obsahuje jen minimum vodní páry, která by jako „deka" brzdila únik tepla. Výsledkem jsou rána, která by člověk čekal spíš během velikonočních svátků než týden před začátkem meteorologického léta.Odpoledne letní ofenziva: Brno na 28,9 °C
Ale sotva se slunce dostalo dostatečně vysoko nad obzor, začala krajina měnit tvář. Kvůli extrémně suchému vzduchu a absenci oblačnosti dopadalo na zemský povrch maximum sluneční energie — a teploměry reagovaly raketovým růstem. Absolutní maximum dne si připsalo Brno Královo Pole s hodnotou 28,9 °C. Jihomoravská metropole se tak podruhé v tomto týdnu zastavila těsně pod hranicí tropického dne, který definuje teplota 30,0 °C. Brno zůstává nejteplejším místem Česka i v květnu 2026 — role, kterou si drží prakticky od začátku jara. Těsně za ním se zařadil Bezděkov pod Třemšínem (27,2 °C), který tradičně těží z jihozápadní expozice svahů na pomezí jižních a západních Čech. Středočeský region reprezentovaly Neratovice (26,3 °C) a Kojetice u Prahy (26,1 °C). Nad 25 °C se dostaly i Konstantinovy Lázně (25,7 °C), Žerotín (25,7 °C), Losiná (25,3 °C) a Klatovy-Otín (25,1 °C). Nejpřekvapivější nicméně nebyly samotné vysoké hodnoty — ty jsou na konec května normální. Šokující byl rozsah teplotního rozpětí. Rozdíl 26,1 °C mezi ranním minimem a odpoledním maximem je jednou z nejvyšších denních amplitud, jaké byly kdy v květnu na území Česka zaznamenány. Pro běžného člověka to znamenalo den, kdy ranní cesta do práce vyžadovala teplé oblečení a odpolední návrat klimatizaci.Větrný oddych po čtvrtečním řádění
Zatímco čtvrtek přinesl na Moravě nárazy větru přes 46 km/h, pátek byl podstatně klidnější. Nejsilnější poryv zaznamenaly opět Václavovice u Ostravy — 34,6 km/h, což je hodnota, která sice pocuchá listí na stromech, ale zdaleka nedosahuje limitů pro vydání výstrahy ČHMÚ. Slovenská Levoča hlásila maximální poryv 28,8 km/h, Sudoměřice nad Moravou 24,1 km/h a Hladké Životice 22,5 km/h. Čechy, zejména střední a jižní, zůstaly prakticky bezvětří — od Prahy přes Neratovice až po Bezděkov pod Třemšínem se vzduch v pátek téměř nehnul. Stabilní tlakové pole s hodnotami 1026–1032 hPa nedávalo větru mnoho příležitostí k rozletu.Tři kapky na celou republiku: Sucho se prohlubuje
Pokud jste v pátek vytáhli deštník, byl to zbytečný pohyb. Z více než dvaceti meteorologických stanic i-meteo.cz jich plných sedmnáct nezaznamenalo žádné srážky. A ty tři, které ano, by vydaly sotva na náprstek:- Šternberk na Olomoucku — 0,8 mm (asi jako jedno kýchnutí)
- Bezděkov pod Třemšínem — 0,3 mm
- Losiná u Plzně — 0,3 mm
Africký vzduch klepe na dveře: Víkendová tepelná kupole
Páteční teplotní extrémy nejsou náhodnou anomálií. Jsou předzvěstí meteorologického jevu, který se nad střední Evropou právě formuje. Modely ECMWF i Českého hydrometeorologického ústavu se shodují: nad naše území míří tepelná kupole — obří oblast vysokého tlaku, která funguje jako obrácená poklička. Teplý vzduch od jihozápadu stlačuje k zemi a brání mu v úniku do vyšších vrstev atmosféry. Co to znamená v číslech? Už sobota přinese slunečné počasí s odpoledními teplotami mezi 24 a 27 °C, na jižní Moravě možná až 28 °C. Ranní minima už nebudou tak extrémní — očekává se 8 až 13 °C, takže ranní svetr bude stačit lehčí. Zlom ale přijde v neděli. Pokud se naplní současné modelové výstupy, překročí teplota na jižní Moravě 30 °C — a Česko tak zažije první tropický den sezony 2026. Pro srovnání: dlouhodobý průměr prvního tropického dne v Česku připadá na 20. června. Letos bychom se ho mohli dočkat téměř o měsíc dříve.Bez deště až do konce měsíce: Zemědělci v nejistotě
Prodloužený víkend a pravděpodobně i celý příští týden budou podle dostupných výhledů beze srážek. Pro milovníky koupání, grilování a výletů je to vysněný scénář. Pro zemědělce, sadaře a lesníky ale černá můra. Půdní vlhkost v hloubce do 40 centimetrů je na většině území Česka výrazně pod normálem. Na jižní Moravě, ve středních Čechách a v Poohří spadla pod 30 % využitelné vodní kapacity — hranici, kterou odborníci označují jako počínající zemědělské sucho. Ozimé obiloviny na lehkých půdách začínají žloutnout odspodu, řepka shazuje listy a některé porosty zakrsávají. Pokud by sucho pokračovalo i v červnu — a sezónní výhledy tuto možnost nevylučují — mohlo by jít o nejsušší první pololetí od začátku systematických měření v roce 1961. Situaci budeme dál monitorovat a o každé změně vás budeme informovat.Co přesně definuje tropický den a proč je magickou hranicí právě 30 °C?
Tropický den je meteorologický termín označující den, kdy maximální teplota vzduchu ve stínu dosáhne nebo překročí 30,0 °C. Nejedná se o libovolnou hodnotu — kolem 30 °C začíná lidský organismus pociťovat výraznou tepelnou zátěž, zvyšuje se riziko dehydratace a přehřátí. V podmínkách Česka se tropické dny nejčastěji vyskytují od poloviny června do poloviny srpna. Pokud by letos první tropický den nastal už 24. května, šlo by o třetí nejranější výskyt od roku 1961. Rekord drží 3. květen 2012 (33,0 °C v Doksanech).
Jak je možné, že ráno byly skoro tři stupně a odpoledne skoro třicet?
Tento jev má na svědomí kombinace suchého vzduchu a bezoblačné oblohy. Když je vzduch suchý (což květen 2026 splňuje beze zbytku), sluneční energie přes den ohřívá povrch velmi efektivně — nic ji „neubere" na ohřev vodní páry. V noci naopak suchý vzduch a jasná obloha umožňují rychlý únik tepla do kosmického prostoru (radiační ochlazování). Výsledkem je extrémní denní amplituda. V létě by podobný skok nebyl tak dramatický, protože noci jsou kratší a teplota nestihne tolik klesnout.
Může sucho z letošního jara ovlivnit ceny potravin?
Ano, a není to jen teoretická hrozba. Sucho v první polovině vegetačního období poškozuje zejména obiloviny, řepku a pícniny. Snížené výnosy se promítají do vyšších cen mouky, pečiva, mléka i masa. Podle Agrární komory ČR už nyní někteří zemědělci hlásí ztráty na výnosech ozimů v řádu 15–30 %. Pokud sucho potrvá i během června, mohou být dopady citelnější — zejména u jarních plodin, jako je ječmen nebo kukuřice. Přesné vyčíslení škod bude možné až po sklizni, signály z terénu ale nejsou optimistické.
