Rok 2025 přepsal energetické dějiny. Poprvé v historii překonaly obnovitelné zdroje v Evropské unii fosilní paliva — a celosvětově bylo během jediného roku nainstalováno rekordních 814 gigawattů nové solární a větrné kapacity. Číslo, které ještě před deseti lety znělo jako sci-fi, se stalo tvrdou realitou. A tempo se stále zrychluje.
814 gigawattů za rok: číslo, které mění svět
Analytická organizace Ember zveřejnila v polovině března 2026 zprávu, která vyvolala vlnu reakcí v energetickém světě. Během roku 2025 přibylo na celém světě 814 gigawattů nových kapacit ze solárních panelů a větrných turbín — o 17 procent více než v roce 2024, kdy bylo instalováno 696 GW.
Pro srovnání: celková instalovaná kapacita větrné a solární energie na světě dnes přesáhla 4 174 gigawattů — přes čtyři terawatty. Ještě v roce 2015 bylo celosvětové číslo pětkrát nižší. Energie slunce a větru se tak stala páteří globální elektrizační soustavy rychlostí, která překvapila i nejoptimističtější analytiky.
Solár trhá rekordy, vítr se vrátil do hry
Dominantní silou expanze zůstává fotovoltaika. V roce 2025 bylo nainstalováno 647 gigawattů nových solárních kapacit — ekvivalent přibližně 500 jaderných reaktorů. Datový analytik Emberu Leonard Heberer to komentoval stručně: „Rozsah a rychlost expanze solární energie nemá ve světovém energetiku precedens."
Výrazně se ale zvedl i vítr. Po letech stagnace způsobené zdražením komponent a průtahy v povolovacích řízeních přibylo v roce 2025 167 gigawattů větrných kapacit — meziroční nárůst o 47 procent. Právě kombinace dvou zdrojů — slunce dnem a větru v různých ročních obdobích — posiluje energetickou spolehlivost obnovitelných systémů.
Historický mezník v Evropě: obnovitelné překonaly fosilní paliva
Pro Evropu byl rok 2025 historický. Vítr a solár společně pokryly 30 procent výroby elektřiny v EU, zatímco fosilní paliva klesla na 29 procent. Poprvé v historii evropské energetiky stojí obnovitelné zdroje výš než uhlí, plyn a ropa dohromady. Celkový podíl všech obnovitelných zdrojů (včetně vodní a biomasy) dosáhl 48 procent — skoro polovina veškeré elektřiny v Unii pochází z čistých zdrojů.
Solární energie v EU dosáhla rekordního podílu 13 procent na výrobě elektřiny — čtvrtý rok v řadě s nárůstem přes 20 procent. V červnu 2025 se fotovoltaika stala největším jednotlivým zdrojem elektřiny v celé EU, čímž poprvé předstihla jak uhlí, tak vodní elektrárny.
Uhlí se v Unii propadlo na historické minimum: 9,2 procenta výroby. Před deseti lety to bylo přes 25 procent. Trend je jasný — a nezvratný.
Energetická bezpečnost: sto miliard úspor ročně
Za rekordními čísly stojí nejen klimatické ambice, ale i čistá ekonomika. Kingsmill Bond, energetický stratég Emberu, to říká bez příkras: „Solár, vítr a baterie dávají dovozcům energie skutečnou cestu k energetické bezpečnosti — levnější, rychleji nasaditelnou a bez geopolitických závazků."
Nové kapacity instalované jen v roce 2025 dokáží ročně vyprodukovat přes 1 046 terawatthodin elektřiny — dost na náhradu více než sedminy veškeré světové výroby z plynu. Globální úspory na dovozu zemního plynu díky obnovitelným zdrojům se odhadují na 138 miliard dolarů ročně. V době, kdy nestabilita na Blízkém východě opakovaně otřásá trhy s fosilními palivy, je tato nezávislost ceněna víc než kdy dřív.
Čína jako lokomotiva, Evropa jako vzor
Z celosvětového pohledu dominuje Čína. V roce 2025 přidala více solárních a větrných kapacit než zbytek světa dohromady — a výroba z fosilních paliv tam poprvé skutečně klesla, o dvě procenta v první polovině roku. To je výjimečné pro ekonomiku, která po desetiletí rostla souběžně s uhlím.
V Evropě se jako nejrychleji se rozvíjející solární země prosazují Maďarsko, Kypr, Řecko, Španělsko a Nizozemsko — všechny překročily 20procentní podíl soláru na výrobě elektřiny. Průměr EU na solární kapacitu činí již 924 wattů na obyvatele.
Jsme na cestě ke klimatickým cílům?
Na klimatickém summitu COP28 v Dubaji si státy světa daly za cíl do roku 2030 ztrojnásobit kapacity obnovitelných zdrojů oproti roku 2022. Tempo instalací v roce 2025 je v souladu s touto trajektorií — ale experti varují, že udržet nárůst bude obtížnější než ho nastartovat. Povolování staveb, rozšiřování přenosových sítí a kapacit pro ukládání energie zůstávají kritickými brzdami dalšího rozvoje.
Česká republika má v tomto kontextu stále co dohánět. Zatímco v Maďarsku nebo Španělsku solár pokrývá pětinu produkce, tuzemský podíl fotovoltaiky zůstává výrazně nižší. Nový zákon o obnovitelných zdrojích a zjednodušení povolování jsou klíčem — a rok 2025 ukazuje, co je možné, když státy překážky odstraní.
Co znamená 814 GW nových obnovitelných kapacit v praxi — jak velké je to číslo?
814 gigawattů je přibližně ekvivalent výkonu 500 jaderných elektráren. Tyto nové kapacity dokáží ročně vyrobit přes 1 000 terawatthodin elektřiny — dost na pokrytí celkové roční spotřeby takřka celé Evropské unie. Jde o historicky největší roční přírůstek čisté energie v dějinách lidstva.
Jak si v rozvoji obnovitelných zdrojů stojí Česká republika ve srovnání s Evropou?
Česko patří k pomalejším zemím EU. Průměr Unie je 924 wattů solární kapacity na obyvatele, zatímco Česko je výrazně pod touto hranicí. Překážkami jsou zejména složité povolování, nedostatek kapacit v distribuční síti a pomalejší politická podpora. Nová legislativa a zjednodušení byrokratických procesů jsou klíčovým předpokladem pro dohnání průměru EU do roku 2030.
Proč roste větrná energie tak rychle zrovna teď — o 47 procent za jediný rok?
Větrná energie zažila v předchozích letech stagnaci kvůli zdražení součástek, problémům s dodavatelskými řetězci po pandemii a průtahům v povolování. V roce 2025 se tyto překážky z velké části odstranily, ceny turbín klesly a projekty schválené v předchozích letech se masivně dokončovaly. Boom offshore větrné energetiky v Severní Evropě a Číně přispěl k rekordnímu nárůstu.