Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák

Představte si řeku širší než celé Česko, která neteče po zemi, ale přímo vzduchem — ve výšce několika kilometrů, neviditelná okem, přesto nesoucí více vody než Amazonka. Právě tato atmosférická řeka stojí za devíti z deseti katastrofálních povodní ve světových řekách. Nová studie zveřejněná v roce 2026 v prestižním vědeckém časopise npj Natural Hazards to potvrdila na vzorku 119 povodní ve 50 světových povodích — a výsledky jsou varující.

Co je vlastně atmosférická řeka?

Pojem atmosférická řeka zní možná poeticky, za ním ale stojí zcela reálný a mimořádně mocný meteorologický jev. Jde o úzký, ale nesmírně dlouhý pás vlhkého vzduchu, který se pohybuje v troposféře — nejnižší vrstvě atmosféry — a přenáší obrovské množství vodní páry z tropických oblastí do vyšších zeměpisných šířek.

Typická atmosférická řeka měří na délku až 2 000 kilometrů, zatímco její šířka nepřesahuje 400 až 700 kilometrů. Česká republika má od jihozápadu na severovýchod přibližně 500 km — atmosférická řeka by ji tedy svou šířkou sotva pokryla, ale délkou by přesáhla vzdálenost od Prahy až po Moskvu.

Co se skrývá uvnitř? Průměrná atmosférická řeka nese množství vody přibližně odpovídající tisícinásobku průměrného průtoku Vltavy. Ty nejsilnější pak přenášejí vlhkost srovnatelnou s ústím Amazonky — největší řeky světa. A přitom je celý tento kolos zcela neviditelný, dokud nenarazí na pevninu.

Jak atmosférická řeka vzniká?

Vznik atmosférické řeky vyžaduje splnění dvou podmínek najednou: v atmosféře se musí vytvořit silná koncentrace vodní páry a zároveň ji musí rozproudit intenzivní větry na úrovni střední troposféry. Tyto proudy obvykle vznikají v tropických oblastech, kde oceány intenzivně odpařují vodu, a postupně se rozběhnou ke středním a vyšším zeměpisným šířkám.

Klíčový okamžik nastane, když tato neviditelná řeka vzduchu narazí na pevninu nebo horské pásmo. Vlhký vzduch je nucen stoupat, přičemž se ochlazuje a vodní pára kondenzuje. Výsledkem jsou dlouhotrvající a extrémně intenzivní srážky — někdy trvající desítky hodin bez přestání.

Právě proto jsou v ohrožení zejména oblasti s horskými bariérami při pobřeží oceánů: západ USA, britské ostrovy, Pyrenejský poloostrov nebo severozápadní Itálie. Když horské svahy zastaví atmosférickou řeku, může za jednu noc spadnout množství srážek, které by za normálních podmínek trvalo celý měsíc.

Devět z deseti povodní: znepokojivé číslo nové vědy

Studie vědeckého týmu publikovaná v roce 2026 v časopise npj Natural Hazards přinesla dosud nejrozsáhlejší analýzu propojení atmosférických řek a povodní. Vědci prozkoumali 119 velkých povodní ve 50 světových povodích a zjistili, že atmosférické řeky byly prokazatelně spojeny s 74 % zaplavených oblastí a dokonce s 89 % celých povodních oblastí — tedy prakticky devíti z každých deseti sledovaných katastrof.

To není pouhou náhodou nebo lokálním jevem. Atmosférické řeky dokázaly svůj vliv prokázat od středních šířek až po tropické oblasti, a v mnoha případech způsobovaly jak přímé lidské oběti, tak rozsáhlé přesuny obyvatelstva.

Ještě závažnější je pohled do budoucnosti: globální oteplování zintenzivní přenos vodní páry v atmosférických řekách o odhadovaných 6,3 až 9,7 procenta za každý stupeň Celsia oteplení. To znamená, že budoucí atmosférické řeky budou silnější, vlhčí a jejich geografická distribuce se posune. Záplavy, které dnes považujeme za výjimečné, se mohou stát pravidelnou součástí evropského počasí.

Ananasový expres: slavná atmosférická řeka Pacifiku

Nejznámější atmosférickou řekou světa je tzv. „Pineapple Express" — v češtině Ananasový expres. Vzniká nad teplými vodami u Havajských ostrovů a žene se přes celý severní Pacifik až na západní pobřeží Severní Ameriky, kde způsobuje dramatické záplavy a sesuvy půdy v Kalifornii, Oregonu a Washingtonu.

Ananasový expres si zapsal i do dějin sportovních akcí: v únoru 2010 výrazně ovlivnil zimní olympijské hry ve Vancouveru, kde způsobil neobvykle teplé a deštivé počasí místo slibovaného sněhu.

V posledních měsících zasáhlo několik silných atmosférických řek i západ Evropy. V únoru 2026 přinesly bouře Kristin, Leonardo a Marta do Španělska a Portugalska katastrofické srážky. V horské oblasti Grazalema v provincii Cádiz napadlo za pouhých 24 hodin více než 500 milimetrů srážek — přibližně polovina ročního průměru Prahy za jediný den. Portugalský premiér vyhlásil stav kalamity ve 69 obcích.

Jak atmosférické řeky ovlivňují Česko?

Střední Evropa leží geograficky mimo hlavní dráhy nejsilnějších atmosférických řek, přesto jejich vliv na naše počasí není nulový. Část vlhkosti, kterou atmosférické řeky přinesou nad západní Evropu, se ve zředěné formě dostane i k nám — a může přispět k vydatnějším srážkám, zejména pokud se načasuje s příchodem frontálního systému od Atlantiku.

Výzkum zveřejněný v roce 2026 v časopise Hydrology and Earth System Sciences prokázal, že atmosférické řeky hrají roli i při extrémních povodních v centrální Evropě, kdy dopravují vlhkost ze severního Atlantiku hluboko na kontinent. Naše velké povodně — jako ty z roku 2002 nebo 2024 — bývají výsledkem kombinace více meteorologických faktorů, přičemž vliv vzdálené atmosférické řeky není zanedbatelný.

Věda se zdokonaluje: záplavy lze předpovídat lépe než dříve

Dobrá zpráva z vědeckého světa: meteorologové se učí atmosférické řeky číst stále přesněji. Výzkumný tým hydrologa Mariana Webba, jehož výsledky prezentoval server Phys.org v březnu 2026, zjistil, že zahrnutí dat o nasycení půdy srážkami z předchozích 90 dní zdvojnásobuje přesnost předpovědí záplav způsobených atmosférickými řekami.

Přesné předpovědi se v Kalifornii pohybují kolem 87 procent úspěšnosti, v Chile pak kolem 72 procent. Škody způsobené atmosférickými řekami přitom dosahují jen na západním pobřeží USA přibližně 1,1 miliardy dolarů ročně. Každé zlepšení předpovědí tak může zachránit životy i majetek.

Atmosférické řeky lze předpovídat s dostatečnou přesností přibližně týden dopředu — což dává záchranným složkám a místním orgánům čas na preventivní opatření. Přesto se ukazuje, že stávající výstražné systémy v mnoha zemích světa tuto hrozbu stále podceňují.

Klimatická změna mění pravidla hry

Atmosférické řeky jsou přirozenou součástí globálního koloběhu vody a existovaly dávno před průmyslovou érou. Jenže klimatická změna mění jejich chování. Teplejší oceány odpařují více vody, teplejší atmosféra pojme více vodní páry a výsledkem jsou atmosférické řeky, které jsou stále výkonnější.

Vědecké modely předpokládají, že s každým dalším stupněm oteplení se zvýší obsah vodní páry v atmosférických řekách o téměř deset procent. To je obrovský nárůst — znamená totiž o deset procent více vody, která se v krátkém čase vylijí na ohraničené území.

Atmosférická řeka je tak dokonalou ukázkou toho, jak klimatická změna nepůsobí rovnoměrně a klidně — ale skrze extrémy, které se stávají silnějšími a častějšími. Neviditelná řeka v oblacích se mění v řeku, kterou svět bude nucen brát stále vážněji.

Jak se atmosférická řeka liší od běžné frontální srážky?

Běžná frontální srážka vzniká na hranici dvou vzduchových hmot a trvá typicky několik hodin. Atmosférická řeka je mnohem větší a koncentrovanější — nese obrovské množství vodní páry z tropů a může způsobit srážky trvající desítky hodin s intenzitami, které jsou s normální frontou nesrovnatelné. Právě proto jsou záplavy spojené s atmosférickými řekami tak ničivé.

Může atmosférická řeka dosáhnout až do Česka?

Přímo ve své plné síle atmosférická řeka Česko zpravidla nezasáhne — ta se zpravidla vyčerpá nad atlantickým pobřežím Evropy. Nicméně část vlhkosti, kterou přenese, může ve zředěné formě doputovat i ke středoevropskému kontinentu a přispět k vydatnějším srážkám při příchodu frontálního systému. Nepřímý vliv na extrémní povodně středoevropských řek byl vědecky doložen.

Existuje škála pro měření síly atmosférických řek podobně jako Beaufortova škála pro vítr?

Ano, vědci vyvinuli takzvanou AR škálu (kategorie 1–5), která hodnotí atmosférické řeky podle množství přenášené vlhkosti a jejich předpokládaného dopadu. Kategorie 1 a 2 jsou prospěšné — přinášejí potřebné srážky. Kategorie 3 a 4 jsou nebezpečné, způsobují záplavy a eroze. Kategorie 5 je výjimečně silná a devastující — může způsobit katastrofu.