Řecko pod palbou dvou živlů: sahárský prach zbarvil nebe načerveno, nový cyklón hrozí vlnami sedm metrů

Bouře Erminio: červené nebe, záplavy a sahárský prach

Na přelomu března a dubna 2026 zasáhla Řecko bouřková soustava, které tamní meteorologové přidělili jméno Erminio. Systém se zrodil pod vlivem dvou tlakových níží — jedna se vytvořila nad jižní Itálií, druhá nad jihozápadním Egejským mořem. Výsledkem byl vícedením nepříznivý vítr přinášející mohutné deště, silný vítr a nebývalé množství sahárského prachu.

Na Krétě a Dodekanéských ostrovech se mezi 1. a 3. dubna obloha zbarvila do hluboké oranžovočervené. Viditelnost klesla na minimum, letiště v Hérakleonu a Chanii zaznamenala odklony a zpoždění desítek letů. Britský ITV News vydal zvláštní cestovní varování pro turisty mířící na řecké ostrovy. Imponující fotografie rudého nebe obletěly světová média — vizuálně šlo o jeden z nejpůsobivějších meteorologických jevů v Evropě v letošním roce.

Současně se ale odehrávala mnohem vážnější realita. Ve východní Attice, konkrétně v oblasti Nea Makri a Rafiny u Atén, způsobily přívalové deště do 84 mm za 24 hodin bleskové záplavy. Ulice se proměnily v řeky, auta uvízla po střechu ve vodě. Záchranáři z aténské oblasti vyřizovali přes 500 volání o pomoc, z nichž mnohá se týkala zalitých domů, uvízlých vozidel nebo popadaných stromů blokujících silnice. Nejméně 33 osob bylo zachráněno z kritických situací.

Bohužel ne všichni měli štěstí. Jeden člověk nepřežil — polský muž ve věku kolem 50 let byl v Nea Makri stržen prudce stoupající vodou do sklepa, kde uvízl pod vozidlem. Jeho smrt připomíná, jak zákeřné jsou bleskové záplavy v hustě zastavěných městských čtvrtích.

Na Egejském moři byly zastaveny trajektové linky z přístavů Pireus, Rafina a Lavrio. Ostrovní komunity zůstaly na několik dní odříznuty od pevniny.

Cyklón přichází znovu: polární útok na Egejské moře

Zatímco se Řekové vzpamatovávali z Erminia, meteorologové na portálu Severe Weather Europe začali varovat před dalším výrazným systémem. Tentokrát z úplně opačného směru — z arktických oblastí.

Mocná horní tlaková vlna se v průběhu tohoto týdne propadá na jih do Středomoří. Odtrhne se od hlavního vzdušného toku a stane se tzv. uzavřenou studenou výší (cut-off low) — izolovaným ostrůvkem studeného vzduchu ve vyšší atmosféře. Takový systém se chová nepředvídatelně, pohybuje se pomalu a vydatně čerpá energii z teplotního kontrastu mezi studením vzduchem nahoře a relativně teplým povrchem Středozemního moře.

Podle analýz portálu Severe Weather Europe meteorolog Marko Korošec tento útok označil za „poslední kopanec kolabujícího polárního víru" — přímý důsledek narušení cirkulace ve stratosféře, která celý duben trápí Evropu chladnými výkyvy.

Ve středu 8.–9. dubna se na Egejském moři prohlubuje tlaková níže s centrálním tlakem klesajícím do hodnot kolem 985 hPa. Silný tlakový gradient mezi tímto cyklónem a tlakovým výšem nad Balkánem vytváří podmínky pro nebezpečné větrné události:

• Nárazy větru lokálně až 120 km/h na řeckém souostroví
• Výška vln na Egejském a Iónském moři až 7 metrů
• Největší vlny očekávány u východní Kréty a ostrovů Rhodos a Samos
• Silný déšť překračující lokálně 100 mm za 24 hodin — riziko povodní
• Silné bouřky nad řeckou pevninou i souostrovím

Řecká Národní meteorologická služba (HNMS) vydala výstrahy nejvyšší úrovně. Provoz na Storebæltském mostě v Dánsku byl pro některé kategorie vozidel omezen v důsledku podobného bouřkového systému, který zasáhl i severní Evropu.

Co mají tyto bouře společného: klimatická osa

Dvě tak rozdílné bouřkové události v rozmezí jednoho týdne — sahárský prach s červeným nebem a arktický cyklón s 7metrovými vlnami — by mohly působit jako náhoda. Meteorologové ale upozorňují, že jsou obě projevem destabilizovaného klimatického systému.

Sahárský prach se vyskytuje nad Evropou stále častěji, protože severní Afrika vysychá a rozšiřující se Sahara produkuje více prachových aerosols. Zároveň oslabený polární vír způsobuje, že arktický vzduch proniká hlouběji na jih — do Středomoří i střední Evropy.

The Washington Post informuje, že v pozadí celé situace stojí i rostoucí pravděpodobnost příchodu tzv. super El Niña v létě a na podzim 2026. NOAA odhaduje 62% pravděpodobnost vzniku El Niña v červnu–srpnu. Superverze tohoto jevu by mohla přinést rekordní teploty oceánů a dále zesílit extrémní projevy počasí po celé planetě.

Česká republika: jarní kontrasty a ranní mrazy

Zatímco Řecko bojuje s povodněmi a větrem, Česká republika zažívá typické aprílové počasí — ale s výraznými teplotními kontrasty. Naše meteostanice z dnešního dopoledne (9. dubna 2026) ukazují zajímavý obrázek:

• Neratovice: maximální teplota 12,4 °C, noční minimum +0,3 °C
• Nová Paka: ráno kleslo na −4,4 °C, dopoledne vystoupalo na 10 °C
• Nové Město pod Smrkem: průměrný vítr 22 km/h, noční minimum −2,9 °C
• Bezděkov pod Třemšínem: přes 22 °C — lokální teplotní výjimka

Ranní mrazíky v polohách jako Nová Paka (−4,4 °C) nebo Nové Město pod Smrkem (−2,9 °C) potvrzují, že aprílové počasí v Česku se věrně drží svého rozmarného scénáře. Tlak zůstává vysoký — 1021 hPa v Císařově, 1034 hPa v Novém Městě pod Smrkem — a srážky jsou minimální. Středomořský cyklón nás přímým způsobem neovlivní, ale jeho vzdálené paže mohou přinést oblačnost a přeháňky v druhé polovině týdne.

Proč sahárský prach barví nebe načerveno?

Jde o fascinující fyzikální jev: mikroskopická zrnka minerálního prachu z pouštní Sahary jsou natolik malá, že je vítr donese tisíce kilometrů daleko. Ve vyšší atmosféře tvoří husté vrstvy, které filtrují světlo podobně jako jemné sítko. Kratší (modré) vlnové délky světla se v prachu rozptylují, zatímco delší červené a oranžové vlnové délky pronikají — a výsledkem je spektakulární zbarvení oblohy i slunečního kotouče do rudooranžových tónů.

Navíc sahárský prach obsahuje živiny (fosfor, železo) prospěšné pro Středomořská moře, ale pro lidi s respiračními problémy může být nebezpečný — jemné prachové částice PM10 a PM2,5 výrazně zhoršují kvalitu vzduchu a mohou dráždit dýchací cesty.