Dnes ráno naměřili v Nové Pace −5,2 °C. Před necelými dvěma týdny ukazovaly teploměry na jihu Moravy přes 25 °C. Třicet stupňů rozdílu za deset dní — takový duben si v Česku málokdo pamatuje. A počasí se ještě nesložilo: meteorologové upozorňují, že druhá polovina dubna přinese návrat tepla a s ním první bouřky letošní sezóny, jejichž příchod na suchá pole může být překvapivě nebezpečný.
Ráno mráz, minulý týden tropické odpoledne
Data z meteostanicí sítě i-meteo.cz zachytila 11. dubna 2026 v ranních hodinách teploty, které spíše patří do února. Nová Paka naměřila −5,2 °C, Bezděkov pod Třemšínem klesl na −4 °C, Jablonec nad Nisou na −4,8 °C. I stanice jako Břeclav nebo Žerotín hlásily přes noc hodnoty lehce pod nulou.
Přitom jen před několika dny byl na 5. dubna v Brně naměřen teplotní rekord — meteorologové tehdy hlásili přes 26 °C, a jižní Morava tak zaznamenala jeden z nejteplejších jarních dnů za poslední roky. Průměrná teplota první poloviny dubna 2026 je podle dostupných dat o více než 3 °C vyšší než klimatická norma z let 1991–2020. To zní jako dobrá zpráva — jenže právě proto je každý mrazivý výkyv tak ničivý.
Zmrzlá sada: meruňky a broskve se probouzely do zkázy
Kombinace předčasně teplého jara a následných přízemních mrazů je pro ovocnáře noční můrou. Letošní duben přinesl přesně tento scénář. Ovocné stromy — zejména meruňky a broskvoně — rozkvétaly při teplotách kolem 20 °C. Když pak přišel přízemní mráz, jejich rozkvetlé poupata nestihla reagovat. Poškozené jsou výhradně ty stromy, jejichž kvetení bylo urychleno neobvyklým teplem.
Zemědělci hlásí výrazné škody na sadech v polohách do 400 metrů nad mořem, kde byl teplotní kontrast nejmarkantnější. Podobný scénář Česko zažilo naposledy v roce 2021, kdy kombinace předčasného jara a aprílových mrazů vyřadila úrodu meruněk v celé Moravě na více než 80 procent.
Sucho pod povrchem: neviditelná hrozba
Dalším nepříjemným dědictvím letošního léta a jara je deficit půdní vláhy, který eviduje projekt Intersucho. Přestože v Bezděkově pod Třemšínem dnes napršelo 3,9 mm a v některých místech bylo za uplynulé dny naměřeno přes 40 mm srážek, hlubší vrstvy půdy zůstávají v mnoha oblastech podnormálně mokré. Vysoká evapotranspirace — způsobená horkými a větrnatými dny v první dekádě dubna — vysušila půdu rychleji, než ji dokázely zásobit jarní přeháňky.
Sucho v půdním profilu je zákeřné. Není vidět, neprodukuje snímkové záběry ze zaplavených polí, a přesto způsobuje zemědělcům milionové ztráty při pěstování obilovin a zeleniny. Letošní duben tak v tomto ohledu pokračuje v trendu, který klimatologové označují za strukturální: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve svých posledních zprávách konstatuje, že jarní deficit vláhy v Evropě roste i přes obecně vyšší průměrné srážky — protože teplota zvyšuje výpar rychleji, než je příroda schopna vodu zadržet.
Co přinese druhá polovina dubna: první bouřky sezóny
Výhled meteorologů na nadcházející týdny je přinejmenším pozoruhodný. Podle Meteocentra se ve dnech kolem 13. až 15. dubna Česko opět oteplí — maxima v nížinách se vrátí na 15–20 °C. Na přelomu třetí a čtvrté dubnové dekády pak teploty mohou dosahovat letních 25 °C. Závěr dubna historicky patří k obdobím, kdy stanice měří první letní den roku.
S návratem tepla přijdou první skutečné bouřky sezóny 2026. A právě tady se ukazuje, proč je stav suché půdy zásadní meteorologický problém: déšť, který dopadne na tvrdou, vyschlou půdu, nemá kam vsáknout. Namísto pomalé infiltrace do půdního profilu se voda rychle přesouvá po povrchu — a pokud přijde v bouřkovém přívalovém dešti, vznikají bleskové záplavy i v místech, kde by to nikdo nečekal.
Tento jev — tzv. flash flooding na suché půdě — je v Česku stále podceňovaný. Klasická povodeň přichází po dnech vydatného deště, ale přívalová záplava z bouřky dopadající na suchou krajinu může způsobit lokální katastrofu během desítek minut.
Za Atlantikem je sezóna naplno v pohybu
Pro kontext: zatímco Česko dnes zaznamenává chladné jarní ráno, americká Storm Prediction Center (SPC) v Normannu vydala na dnešní 11. dubna výhled se Slight Risk pro jihozápadní Texas a části centrálních plání. Hrozí supercelární bouřky s velkými kroupami, silnými nárazy větru a na méně příznivých místech i tornáda.
Dubnová tornádová sezóna 2026 ve Spojených státech je zatím mírná: ke 7. dubnu bylo potvrzeno 23 tornád — převážně EF0 a EF1, bez obětí. Ovšem měsíc dubna teprve vrcholí, a americké výhledy naznačují, že aktivita bude přibývat s nárůstem teplotního kontrastu mezi subtropickými vzduchvými hmotami ze zálivu a chladným arktickým vzduchem ze severu. Přesně ten samý fyzikální mechanismus, který v menším měřítku pohání první české bouřky — jen s mnohonásobně větší energií.
Riziko požárů: sucho a vítr jako zápalná kombinace
Na okraj je třeba zmínit ještě jedno riziko, které dubnové extrémy přinášejí: požáry trávy a lesního podrostu. Vyschlá vegetace, silný vítr — dnes například Nové Město pod Smrkem hlásí nárazy 20,9 km/h při teplotě 12 °C — a nízká relativní vlhkost vzduchu jsou ideální kombinací pro rychlé šíření ohně. Hasiči v Česku vydali v uplynulých dnech výzvy k opatrnosti na polích i v lesích.
Situaci komplikuje fakt, že jaro přišlo rychle: tráva na loukách vyraší, ale půda pod ní je suchá, takže oheň se může šířit i přes zdánlivě zelenou krajinu.
Co z toho plyne: jaro v novém klimatu
Duben 2026 není anomálií, která se nebude opakovat — je spíše ukázkou toho, co klimatologové označují jako „novou normalitu" jarního počasí. Rychlé přechody mezi teplotními extrémy, předčasné kvetení a zpožděné mrazy, suché půdy i přes průměrné srážky a příchod bouřkové sezóny na nevlhkou krajinu.
Příroda, zemědělci i záchranáři budou muset na tento nový rytmus jara stále více reagovat — a to nejen v Česku. Výzkum publikovaný počátkem roku 2026 v odborném tisku jasně ukazuje, že evropská pole se budou vysušovat rychleji než kdykoli v historii měření — dokonce i v letech s nadprůměrnými srážkami.
Druhá polovina dubna dá Česku chvíli tepla a krásy. Ale pak přijdou bouřky. A na ně by měla být krajina — i lidé — připraveni.
Proč je přívalový déšť na suché půdě nebezpečnější než déšť na mokré půdě?
Suchá půda má nízkou propustnost a voda se do ní vstřebává pomalu. Při intenzivním bouřkovém dešti proto voda nestihne vsáknout a stéká po povrchu, čímž vznikají bleskové záplavy — někdy v místech, kde se běžné povodně nevyskytují. Mokrá půda naopak rychleji přijímá přiváděnou vodu, i když je přesycená, zvyšuje i ona povodňové riziko, avšak jiným mechanismem.
Jak dlouho trvá, než se půdní vlhkost po deštích doplní?
Závisí na hloubce deficitu. Povrchová vrstva (do 10 cm) se doplní po vydatném dešti za hodiny. Hlubší vrstvy (30–100 cm), kde jsou kořeny plodin, potřebují dlouhodobé a rozložené srážky — typicky týdny až měsíce. Přívalový déšť z bouřky hluboký deficit neodstraní, spíše jen zvlhčí povrch.
Kdy přesně meteorologové očekávají první bouřky v Česku v roce 2026?
Výhledy naznačují, že k první vlně konvektivní aktivity dojde přibližně kolem 15.–20. dubna, kdy se Česko znovu zahřeje na 18–22 °C. Konkrétní datum a intenzita závisí na poloze fronty a dostupnosti vlhkosti. Pátrat po aktuálních výstrahách doporučujeme na stránkách ČHMÚ nebo Meteocentra.