Prvního máje 2026 se v Česku znovu naplnilo staré říkadlo o aprilu a máji. Zatímco ráno ukazovaly teploměry v mnohých místech jen pár stupňů nad nulou a v mrazových kotlinách dokonce mrazy, odpoledne přineslo příjemné jarní teplo přes 20 °C. Teplotní rozptyl téměř 20 stupňů na jediný den je víc než dramatický — a úplně normální.
Svátek práce v roce 2026 se nesl ve znamení kontrastu. Česko, které ještě v závěru dubna zažívalo silné ranní mrazy a bílá pole pokrytá jinovatkou, uvítalo první den nového měsíce rozkročenou nohama mezi zimou a jarem. Ranní teploty klesly na 1–2 °C v nížinách, v chráněných kotlinách pravděpodobně i pod nulu. Odpoledne přineslo sluneční paprsky plné síly a teploměry vystoupaly na 19–21 °C. Nejteplejší místo dne zaznamenal Mnichovo Hradiště s 21,6 °C, na Sněžce se rtuť zastavila u skromných 4,7 °C.
Proč takový rozdíl?
Za dramatickým teplotním rozptylem stojí souhvězdí podmínek, které jarní dny v Česku charakterizuje lépe než cokoliv jiného. Po několika týdnech pod vlivem omega blokace — stabilní tlakové konfigurace přivádějící arktický vzduch hluboko do Evropy — začíná atmosféra nad naším územím konečně normalizovat svůj chod. Zůstává ale vysoko nad námi: suché, čisté a transparentní kontinentální vzduchové hmoty.
V takovém prostředí je radiační ochlazování v noci extrémně efektivní. Zemský povrch vydává teplo do vesmíru prakticky nerušeně — bez oblačnosti, která by sloužila jako přikrývka, a bez vlhkosti, jež by zpomalila únik energie. Do rána klesnou teploty hluboko, zvláště v nížinách a kotlinách, kde se chladný vzduch hromadí jako voda ve vaně.
Jakmile ale vyjde slunce — a v máji vychází brzy a svítí silně — situace se otočí. Délka dne v Česku překročila 14 hodin, úhel dopadajících slunečních paprsků je výrazně strmější než v zimě a půda přijímá energii rychle. Výsledek? Vzestup teploty o 15–20 °C během pár hodin je zcela přirozený a fyzikálně vysvětlitelný.
Tradicí do tepla: Svátek práce pod sluncem
Pro mnohé Čechy je Prvního máje spojen s romantickými tradicemi: líbáním pod rozkvetlou třešní, prvomájovými průvody a výlety do přírody. Letošní rok přál — alespoň odpoledne. Obloha byla nad většinou území jasná až polojasná, na Moravě a ve Slezsku přibyla přechodně oblačnost, ale deště se prakticky nedostavily. ČHMÚ nevyhlašoval žádné výstrahy.
Kdo vyrazil ráno, musel obléci bundu. Kdo vyrazil po poledni, možná litoval, že nepřinesl sluneční brýle. Takový je český máj.
Jak se bude vyvíjet počasí do konce týdne?
Letošní přechod zimy do jara byl mimořádně turbulentní. Omega blokace, která bránila prostupu teplého vzduchu z jihu a jihozápadu od konce dubna, postupně slábne. Modely předpovídají pro víkend přísun mírně teplejšího vzduchu od Atlantiku a výraznější oteplení:
- Sobota 2. 5.: Teploty 3–23 °C, převážně slunečno, přes den příjemné jaro
- Neděle 3. 5.: Minimum 7 °C, maximum kolem 25 °C — první skutečně letní odpoledne
- Příští týden: Postupné přibývání oblačnosti, vyšší pravděpodobnost přeháněk a bouřek
Ranní mrazy by měly konečně ustoupit — alespoň na delší dobu. Ovocné sady a vinice, které přežily drsný závěr dubna, si mohou oddechnout.
Mrazová sezóna 2026: Bilance škod v sadařství
Letošní jaro bude v historii českého zemědělství zapsáno červeně. Opakované mrazíky od konce března do závěru dubna zasáhly kvetoucí ovocné stromy ve chvíli, kdy jsou na chlad nejcitlivější. Meruňky a broskve, které rozkvétají jako první, zasaženy těžce. V Jihomoravském kraji odhadují ovocnáři ztráty v řádu desítek procent letošní úrody.
Meteorologové připomínají, že podobné situace — výrazný teplotní kontrast a ranní mrazy v květnu — jsou v Česku historicky normální. Výjimečný byl spíše rozsah a délka letošní chladné epizody, tažené výjimečně persistentní omega blokací nad Evropou.
Sněžka: Stráž nad Českem
Zatímco v nížinách kvetly třešně, na vrcholu Sněžky panoval jiný svět: 4,7 °C a silný vítr. Nejvyšší hora Česka slouží jako spolehlivý barometr vzduchových mas nad střední Evropou. Nízké teploty ve výšce 1602 m n. m. potvrzují, že studený vzduch stále drží pozice v horních vrstvách atmosféry — i když v nížinách se zdá, že jaro konečně zvítězilo.
Proč v Česku bývají na jaře tak velké rozdíly teplot mezi ránem a odpolednem?
Na jaře jsou dny již dlouhé a slunce svítí silně, takže povrch se přes den ohřeje rychle. V noci ale při jasné obloze chybí oblačná "přikrývka", která by zadržovala teplo — zemský povrch ho vyzáří do vesmíru, a teploty klesají hluboko. Výsledkem je teplotní rozptyl 15–20 °C mezi ránem a odpolednem, který je pro česká jara typický.
Jsou ranní mrazy v květnu v Česku normální?
Ano, přízemní mrazíky v prvních dvou týdnech května jsou v Česku zcela běžné. Meteorologové hovoří o tzv. „studených Filipojakubech" (12. května) a „ledových mužích" (Pankrác, Servác, Bonifác — 12.–14. května), kdy pravděpodobnost přízemního mrazu v nížinách stále přesahuje 10–20 %. Ovocnáři a zahrádkáři by měli být obezřetní minimálně do poloviny května.
Co je omega blokace a jak ovlivnila letošní jaro?
Omega blokace je stabilní tlaková konfigurace pojmenovaná podle tvaru řeckého písmene Ω. Nad Evropou vytvoří pevný "polštář" vysokého tlaku, který brání průniku teplejšího vzduchu ze západu a jihu. Letos vydržela omega blokace nad Evropou nebývale dlouho — od závěru dubna do začátku května — a způsobila opakované vpády arktického vzduchu, které poškodily kvetoucí sady a výrazně oddálily nástup skutečného jara.