Svět překročil historickou hranici: poprvé v historii lidstva vyrobily obnovitelné zdroje energie více elektřiny než uhlí. Vědecký časopis Science to v prosinci 2025 vyhlásil za Průlom roku — a právem. Nejde totiž o nový vynález ani laboratorní úspěch, ale o zásadní přerod celého globálního energetického systému. Solární a větrná energie dnes nestojí na dotacích ani na idealismu — stojí na ekonomice. A to mění vše.
Čísla, která píšou historii
V první polovině roku 2025 vyrobily obnovitelné zdroje celosvětově 5 072 TWh elektřiny, zatímco uhlí dodalo 4 896 TWh. Poprvé v moderní historii energetiky skončilo uhlí na druhém místě. Podíl obnovitelných zdrojů na globální výrobě elektřiny stoupl na 34,3 %, podíl uhlí klesl na 33,1 %.
Tato čísla zveřejnila organizace Mezinárodní energetická agentura (IEA) a potvrdila je analýza vědeckého časopisu Science. Není to výsledek jednoho projektu ani průlomu v laboratoři — je to výsledek tisíců rozhodnutí vlád, firem i jednotlivých domácností po celém světě.
A tempo růstu je závratné. V roce 2004 trvalo celý rok, než svět nainstaloval 1 gigawatt solární kapacity. Dnes jde online dvakrát tolik — každý den. Za pouhé dvě desetiletí se solární energie transformovala z kuriózní alternativy na páteř nové energetiky.
Proč se to děje teď: cena, ne příroda
Za tímto přerodem nestojí primárně ekologické přesvědčení. Podle vědecké analýzy v časopisu Science je skutečným průlomem změna motivace: státy, firmy i rodiny přecházejí na obnovitelné zdroje, protože jsou prostě levnější než fosilní paliva — ne proto, že jsou zelené.
Solární a větrná energie se staly celosvětově nejlevnějšími zdroji elektřiny. Čína, která vyrábí 80 % světových solárních panelů, 70 % větrných turbín a 70 % lithiových baterií, stlačila ceny na úroveň, kterou žádný konkurent nedokáže dorovnat. Výsledkem je energetická transformace řízená trhem, nikoli regulacemi.
Tento posun je podle vědců možná tím nejdůležitějším průlomem ze všech — protože ho nelze zvrátit politickými výkyvy ani změnou preferencí voličů. Ekonomika jednou nastoupená cesta se sama posiluje.
Evropa v čele, Česko zaostává
Evropská unie v tomto trendu výrazně předbíhá světový průměr. V roce 2025 vyrobily větrné a solární elektrárny 30 % veškeré elektřiny v EU — a poprvé tím překonaly fosilní paliva dohromady. Všechny obnovitelné zdroje včetně vodní a geotermální energie pak pokryly celých 48 % produkce elektřiny v Unii. Podíl uhlí v EU klesl na pouhých 9,2 %.
Česká republika se v tomto kontextu ocitá v nepříjemné pozici. Patří mezi nejpomalejší státy EU v rozvoji obnovitelné energetiky. Nejvíce elektřiny u nás v roce 2025 stále vyrobily jaderné elektrárny, druhým nejvýznamnějším zdrojem zůstalo uhlí — hnědé uhlí dodalo přibližně 25 TWh, tedy zhruba třetinu celkové produkce.
Fotovoltaika sice za posledních deset let vzrostla o přibližně 90 %, větrná energetika ale stagnuje kvůli zdlouhavým povolovacím procesům a legislativním překážkám. Zatímco Německo, Dánsko nebo Španělsko staví větrné parky na souši i na moři, Česko nemá jedinou mořskou větrnou elektrárnu a na souši přibývají nové turbíny jen velmi pomalu.
Co přinese rok 2026 a horizont 2030
Zpráva IEA Electricity 2026 předpovídá, že globální výroba z obnovitelných zdrojů poroste tempem přibližně 1 000 TWh ročně. Solární energie sama přispěje více než 600 TWh za rok. Do roku 2030 by obnovitelné zdroje spolu s jadernou energií měly tvořit přibližně polovinu světové výroby elektřiny.
Zároveň IEA varuje před zásadní překážkou: více než 2 500 GW projektů obnovitelné energie po celém světě čeká na připojení k elektrické síti. Rozvody nestíhají tempu výstavby elektráren. Bez masivních investic do sítí hrozí, že čistá energie bude existovat „na papíře", ale nedostane se ke spotřebitelům.
Globální spotřeba elektřiny přitom roste nejrychleji za poslední desetiletí — tempem 3,6 % ročně — tažená rozvojem datových center, umělou inteligencí a elektromobilitou. Energetická transformace tak musí nejen nahrazovat fosilní paliva, ale zároveň pokrývat masivně rostoucí poptávku.
Průlom, který se nedá zastavit
Vědecký časopis Science vybírá Průlom roku zpravidla pro dramatický objev — novou molekulu, exoplanetu nebo kvantový jev. Výběr nárůstu obnovitelné energie pro rok 2025 je proto neobvyklý a záměrný signál: tohle není o technologii. Je to o civilizační změně.
Fosilní paliva po staletích dominance přestávají být základem energetiky. Solární panely na střechách rodinných domů, větrné parky na kopcích i v moři, baterie ukládající přebytky — to vše tvoří novou infrastrukturu, která se buduje rychleji, než si kdokoli před deseti lety dovolil předpovídat. A na rozdíl od předchozích energetických transformací tuto pohání ekonomika, nikoli ideologie.
Pro Českou republiku to je výzva i příležitost. Zatímco Evropa sprintuje, Česko stále řeší, zda a kde postavit větrné elektrárny. Čas, kdy šlo hrát na jistotu a čekat, se chýlí ke konci.
Proč vědecký časopis Science vybral růst obnovitelné energie jako průlom roku 2025, když nejde o nový vynález?
Science záměrně zdůraznil, že skutečný průlom není vždy technologický. Přelomový je posun v motivaci: státy a firmy přecházejí na OZE kvůli nižším nákladům, ne kvůli ekologii. Tento ekonomický bod zlomu je podle vědců strukturální změna, kterou nelze jednoduše zvrátit a která bude řídit energetiku po desetiletí.
Proč Česká republika zaostává za Evropou v rozvoji obnovitelné energie?
Hlavními překážkami jsou zdlouhavé povolovací procesy pro větrné elektrárny, historická závislost na hnědém uhlí a jaderné energetice a relativně pomalejší politická podpora OZE. Česko patří v EU mezi státy s nejnižším podílem větrné energie a bez systémových změn v legislativě se tato situace v krátkodobém horizontu nezmění.
Jak rychle roste výstavba solárních elektráren ve světě a co ji pohání?
Tempo je bezprecedentní: v roce 2004 trvalo celý rok nainstalovat 1 GW solární kapacity, dnes se tolik přidá každých 12 hodin. Hlavním motorem je pokles cen — solární energie je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem nové elektřiny. Čína, která vyrábí 80 % světových solárních panelů, stlačila ceny na minimum a tím akcelerovala expanzi po celém světě.