Byl to jeden z nejteplejších červnových dnů, jaké Londýn zažil. A právě v této atmosféře pronesl generální tajemník OSN António Guterres 23. června 2026 na Londýnském týdnu klimatické akce řeč, která svou přímostí překvapila i zasvěcené: svět čelí dvěma krizím najednou — klimatické a energetické — a obě mají jednoho společného viníka. Fosilní paliva.
„Je to příběh dvou krizí," řekl Guterres shromážděným lídrům, vědcům a aktivistům. Na jedné straně klimatická krize, která žene planetu k bodům zlomu, odkud není návratu. Na straně druhé energetická krize, jíž otevřel cestu konflikt na Blízkém východě — a která znovu odhalila nebezpečnou závislost světa na ropě a zemním plynu. „Oba problémy mají jeden kořen: fosilní paliva, která stále tvoří přibližně 80 procent globální spotřeby energie," dodal.
Slunce je dnes nejlevnější elektřina v historii
Guterresovo poselství ale nebylo pouhým výčtem hrůz. Přinesl i naději — v podobě čísel, která ještě před dekádou nikdo nepředpokládal. Od roku 2010 klesly náklady na solární energii o téměř 90 procent, náklady na větrnou energii o více než 70 procent a ceny baterií pro ukládání energie o 95 procent. Solární elektřina se tak stala historicky nejlevnějším zdrojem nové elektřiny na světě.
Čísla potvrzují i nezávislé analýzy. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ušetřila stávající kapacita obnovitelných zdrojů světovou ekonomiku v roce 2025 neuvěřitelných 480 miliard amerických dolarů na nákladech za fosilní paliva, které jinak musela platit. To je suma, se kterou by šlo postavit desítky tisíc nemocnic nebo vybudovat infrastrukturu pro celý kontinent.
Solár boří rekordy: 600 TWh nové elektřiny za jediný rok
Jen v roce 2025 vzrostla globální výroba sluneční elektřiny o rekordních 600 TWh — největší jednoroční nárůst, jaký kdy v historii zaznamenal jakýkoli zdroj energie. Celkově solár překonal hranici 2 800 TWh globální roční výroby, meziročně o 30 procent více. Podle IEA vítr a solár dohromady loni překročily veškerý nárůst globální poptávky po elektřině — to znamená, že čistá energie fakticky zastavila růst podílu fosilních paliv na výrobě elektřiny.
Více než 90 procent nové obnovitelné kapacity přidané na světě je dnes levnější než nejlevnější alternativy z fosilních paliv. Přechod na čistou energii se tak přestal být otázkou ekologického přesvědčení — je to prostě ekonomická logika.
Guterres útočí i na umělou inteligenci
Generální tajemník nezůstal jen u klasických energetických témat. Vyhlásil novou Iniciativu pro environmentální transparentnost AI, která má zavázat velké technologické korporace ke zveřejňování uhlíkové stopy, spotřeby vody a záboru půdy jejich datových center. A jako podmínku si klade ambiciózní cíl: všechna velká AI data centra mají být do roku 2030 napájena výhradně obnovitelnou energií.
„Nová technologická revoluce nesmí probíhat na fosilní pohon," zaznělo z londýnského pódia. Právě rychlý růst spotřeby energeticky náročných AI systémů se v posledních měsících stal jedním z nejdiskutovanějších témat v energetice — a Guterres na něj reagoval konkrétně.
Zároveň vyhlásil globální výzvu ke snížení emisí methanu, který je sice méně mediálně sledovaný než CO₂, ale krátkodobě až 80× účinnější skleníkový plyn. Methan uniká z těžby ropy, zemního plynu i z intenzivního zemědělství — a jeho snížení by bylo jednou z nejrychlejších cest, jak zpomalit oteplování v nejbližší dekádě.
Česko: na chvostu EU, ale s šancí to změnit
Na pozadí globálních dat rezonuje jedna nepříjemná česká realita: Česká republika se propadla na poslední místo v EU co do podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zatímco Evropa jako celek pokryla v prvním čtvrtletí 2026 obnovitelnými zdroji téměř 49 procent spotřeby elektřiny, Česko stále tápe.
Přitom technologie jsou dostupné, levné a prověřené. Ceny solárních panelů se v porovnání s rokem 2010 snížily téměř desetkrát. Větrné elektrárny, byť v Česku stále politicky kontroverzní, zásobují čistou elektřinou celá evropská průmyslová velkoměsta. Klíčovou brzdou zůstávají povolení a legislativa — přesně ta oblast, kde má Česko prostor jednat bez miliardových investic, jen dobrou vůlí.
„Bod zlomu je blíže, než si myslíme"
Guterres svoji londýnskou řeč nezakončil optimismem natvrdo. „Planeta se blíží bodům zlomu, odkud není návratu," varoval. Věda mluví jasně: každá desetina stupně Celsia navíc znamená více extrémních událostí, více povodní, více veder, více lidí bez domova.
Dobrá zpráva je, že cesta ven existuje — a je levnější než cesta dál po dosavadní koleji. Obnovitelné zdroje jsou dnes ekonomicky výhodné bez subvencí v naprosté většině světa. Zbývá jen politická vůle, správná legislativa a odvaha říci fosilním palivům skutečné sbohem.
Londýnský projev byl v tomto ohledu jasným signálem: šéf OSN nehovoří o vzdálené budoucnosti. Mluví o tom, co musí přijít teď.
Co přesně znamená Guterresův termín „dva body zlomu" v klimatickém kontextu?
Guterres odkazuje na situaci, kdy globální oteplování překročí prahové hodnoty (jako je 1,5 °C nebo 2 °C oproti předindustriální éře), po nichž se klimatický systém mění samovolně a nevratně — například rychlé tání arktického permafrostu uvolňuje methan, který další oteplování urychluje. Proto vědci hovoří o „tipping points", bodech zlomu, které nelze vrátit zpět žádnými emisními škrty.
Proč klesly ceny solární energie tak dramaticky a platí to i pro Česko?
Zlevnění solarů je výsledkem masové výroby — zejména čínské — a technologického zdokonalování fotovoltaických článků. V Česku jsou ceny solárních instalací dnes o desítky procent nižší než před pěti lety. Průměrný domácí solární systém o výkonu 10 kWp stojí dnes kolem 200–250 tisíc korun a při dobré orientaci střechy může pokrýt 60–80 % roční spotřeby domácnosti.
Co je Iniciativa pro environmentální transparentnost AI a proč ji Guterres vyhlásil?
Jde o globální výzvu technologickým gigantům (jako Google, Microsoft, Meta nebo Amazon), aby zveřejňovali, kolik energie, vody a půdy jejich AI systémy spotřebují — a aby se zavázali k přechodu na obnovitelné zdroje do roku 2030. Datová centra pohánějící moderní AI modely jsou extrémně energeticky náročná a jejich uhlíková stopa rychle roste. Guterres chce, aby tento růst byl transparentní a zároveň přiměl firmy investovat do čisté energie.
