První květnový pracovní týden začal v Česku jako na horské dráze. Zatímco víkend ještě znamenal pro mnohé zahrádkáře boj s nočními mrazíky, pondělí 4. května 2026 přineslo pravé letní vedro. Naše meteostanice na jihu Moravy naměřily téměř 29 °C, zatímco v severních a horských oblastech se ráno držel chlad, který by nezapřel svůj původ spíše v březnu. Večerní bilance dne ukazuje na extrémně suché a teplé počasí s ostrými větrnými nárazy na východě země.
Brno v čele žebříčku: 28,6 °C
Nejvyšší teplotu dne zaznamenala stanice Brno Královo Pole, kde rtuť teploměru vystoupala až na 28,6 °C. To je o více než 10 stupňů nad dlouhodobým květnovým průměrem a v praxi to znamenalo, že Brňané mohli odpoledne vnímat podmínky jako v pravém létě. O pouhých šest desetin stupně méně ukázal Bezděkov pod Třemšínem na Příbramsku, kde maximum dosáhlo 28,0 °C.
Na třetím místě skončil Žerotín na Olomoucku s 27,0 °C, následovaný Táborem centrum 2 (26,8 °C) a Břeclaví (26,7 °C). Vysoko nad 25 stupni se držely i stanice v Praze — Praha 5 Jinonice naměřila 24,1 °C a Kladno 23,3 °C. I večer ve 21 hodin bylo na mnoha místech stále příjemných 18 až 20 stupňů. Klatovy-Otín si večer držely dokonce 23,0 °C, což je pro květnový večer nadstandardní hodnota.
Mezi dalšími teplými místy figurovaly Neratovice centrum (max 26,0 °C), Horní Bojanovice (26,0 °C), Zašová (26,3 °C) nebo Šternberk (26,2 °C). V podstatě celé jižní a střední Morava, dolní Povltaví i střední Čechy tak zažily den, který by svým charakterem obstál i v červnovém kalendáři.
Chladná rána v horách a na severovýchodě
Zatímco nížiny se prohřály k letním hodnotám, severovýchodní Čechy a horské oblasti zůstávaly v ranním chladu. V Novém Městě pod Smrkem na Liberecku klesla teplota v noci na 4,9 °C a přes den se vyšplhala jen na 17,9 °C. Dolní Cerekev na Vysočině zaznamenala ranní minimum 4,3 °C, přestože odpoledne teplota vystřelila na 24 °C.
Nejnižší teplotu v naší síti naměřila slovenská stanice Levoča — pouhých 3,7 °C. I tam se ale odpoledne vzduch prohřál na 23,9 °C, což dokazuje obrovzkou denní amplitudu, která je v květnu typická zejména pro horské polohy. Takové rozdíly mezi ranním minimem a odpoledním maximem mohou v tomto období přesahovat 20 stupňů.
Podobný kontrast ukázala i Nová Paka – Slovany, kde ráno bylo 10,7 °C, zatímco odpoledne 22,7 °C. Tento jev, známý jako denní teplotní vlna, je v květnu často ještě výraznější než v pravém létě, protože noční obloha bývá čistá a vzduch rychle ztrácí teplo.
Sucho pokračuje: Dešťovka zůstává zavřená
Jedním z nejpálivějších témat letošního jara je extrémní sucho. Na většině našich stanic spadlo během pondělí 0 mm srážek. Povrchové půdní vrstvy zůstávají vyschlé a hydrologická sucha se prohlubují. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu se situace s vláhou nezlepšuje ani na jaře, což má dopad nejen na zemědělství, ale i na lesní ekosystémy, které jsou kvůli nedostatku vláhy náchylnější k šíření kůrovcových kalamit.
Absence srážek v kombinaci s vysokými teplotami navíc zvyšuje riziko požárů v krajině. I když dnes naštěstí nebyly hlášeny žádné větší mimořádné události, varovné signály jsou na místě. Obyvatelé by měli být obezřetní zejména při zacházení s otevřeným ohněm v přírodě.
Zemědělci v tuto chvíli bedlivě sledují vývoj počasí. Některé obilné porosty už začínají projevovat známky stresu z nedostatku vody, což se může promítnout do výnosů. Bez významnějších srážek v následujících týdnech hrozí, že letošní rok bude pro české zemědělství jedním z nejtěžších za poslední dekádu.
Vítr s nárazy přes 50 km/h na Moravě
Ačkoliv den přinesl převážně slunečné a klidné počasí, na východě republiky se přiživil ostrý vítr. V Václavovicích u Ostravy zaznamenali náraz větru o rychlosti 53,3 km/h, což odpovídá síle vichřice na horní hranici čerstvého větru podle Beaufortovy stupnice. Průměrná rychlost větru zde však činila jen 10,4 km/h, což ukazuje na velmi nárazový charakter větru.
Také v Žerotíně (34,2 km/h), Brně Králově Poli (33,1 km/h) a Sudoměřicích nad Moravou (32,2 km/h) se objevily silnější poryvy. Většina republiky ale zůstala bezvětří nebo zaznamenala jen mírný vánek do 10 km/h. Nárazové větry v teplém vzduchu často souvisí s konvektivními procesy, kdy se teplý vzduch na povrchu rychle zvedá a vytváří turbulence.
Zajímavostí je, že na stanici Kopřivnice – Lubina byl sice naměřen náraz 43,9 km/h, ale teplota zůstávala celý den konstantních 14,7 °C, což naznačuje možnou poruchu senzoru. Tato stanice byla proto z naší bilance vyloučena, stejně jako několik dalších stanic s podezřelými konstantními hodnotami.
Tlaková situace: Fronta nad Českem
Atmosférický tlak se během dne pohyboval v širokém rozmezí od 1002 hPa v Neratovicích po 1026 hPa v Novém Městě pod Smrkem. Takový výrazný tlakový gradient napříč republikou signalizuje přítomnost frontálního rozhraní, které oddělovalo teplý vzduch na jihu a západě od chladnějšího vzduchového masa na severu a východě.
Tlaková výše nad Polskem a tlaková níže nad západní Evropou tak vytvořily charakteristické proudění, které do Česka přivádělo teplý vzduch od jihozápadu. Zároveň ale na severovýchodě republiky zůstával chladnější vzduch, který bránil rychlému oteplení v ranních hodinách. Tato situace je typická pro přechodné období mezi jarem a létem, kdy se nad Evropou střetávají vzduchové hmoty různých vlastností.
Jak extrémní kontrasty ovlivňují přírodu a zdraví
Velké teplotní rozdíly během jediného dne nejsou jen meteorologickou kuriozitou — mají reálný dopad na lidské zdraví i přírodu. Lidé s kardiovaskulárními problémy mohou pociťovat zátěž při náhlém oteplení, kdy se tělo musí rychle adaptovat na změnu. Počasí s teplotami nad 25 °C v květnu navíc často vede k vyšší koncentraci pylů v ovzduší, což znamená obtížnější dny pro alergiky.
V přírodě rychlé oteplení urychluje fenologické fáze — kvetení stromů a rašení listů. Pokud ale následuje pokles teploty pod nulu, hrozí poškození květů a úrody. Víkendové mrazíky už v některých oblastech poškodily ovocné stromy a dnešní teplo sice napomáhá růstu, ale bez vláhy mohou rostliny trpět suchem. Právě květen je klíčovým měsícem pro vývoj mnoha plodin a každý den bez deště se v tomto období počítá.
Proč je v květnu tak velký rozdíl mezi teplotou na horách a v nížinách?
V květnu má slunce už velkou sílu a nížiny se dokážou během dne rychle prohřát. Horské kotliny a údolí ale zůstávají v noci chladné díky radiačnímu ochlazování — zemský povrch vydává teplo do atmosféry a chladný vzduch klesá do nižších poloh. Při jasném nebi a bezvětří mohou být rozdíly mezi minimem a maximem během jediného dne extrémní.
Jsou květnové teploty nad 28 °C v Česku normální?
Pro začátek května jsou teploty nad 28 °C nadprůměrné, ale nikoli výjimečné. V květnu se pravidelně vyskytují takzvané letní dny (teplota nad 25 °C), vzácněji i tropické dny (nad 30 °C). Dlouhodobý průměr denního maxima pro 4. května je přibližně 18 °C, takže letošní hodnoty jsou výrazně nad ním a připomínají spíše červnové počasí.
Znamená suché počasí začátkem května, že bude léto bez deště?
Nikoli. Počasí na jaře nemusí předjímat letní charakter srážek. V Česku často dochází k tzv. květnovým dešťům, které mohou situaci zásadně změnit. Dlouhodobé prognózy ale naznačují, že sucho by mohlo v některých oblastech přetrvávat. Aktuální situaci sledujeme na našich stránkách i-meteo.cz.
