Ranní mráz bičoval zemědělce
Časně ráno bylo na mnoha místech Česka a Slovenska pořádně krušno. Nejnižší teplotu v naší síti zaznamenala stanice Dolní Cerekev na Vysočině, kde teploměr ukázal −3,2 °C. Těsně za ní se umístila slovenská Levoča s −2,4 °C a Nová Paka v Krkonošském podhůří s −2,2 °C.
Další mrazivá rána zaznamenaly stanice ve Zašové (−1,9 °C), Frýdlantu (−1,8 °C) či Václavovicích (−1,2 °C). I na jižní Moravě, kde odpoledne panovalo téměř letní počasí, se ráno teploty v některých lokalitách dostaly těsně pod nulu – například v Táboře naměřili −0,3 °C a v Milevsku −0,6 °C.
Takové teploty v dubnových končinách nejsou sice výjimečné, ale v kombinaci s probíhajícím kvetením ovocných stromů a jarními plodinami představují pro zemědělce vážné riziko. Radiační ochlazování, ke kterému dochází za jasných nocí bezoblačné oblohy, dokáže na zemském povrchu vytvořit velmi nízké teploty i v době, kdy denní maxima překračují dvacet stupňů.
Odpolední teploty atakovaly letní hranici
Po studeném startu se odpoledne obloha vyjasnila a slunce začalo pořádně hřát. Nejvíce si teploty vyskočily v Brně Králově Poli, kde rtuť teploměru dosáhla 21,6 °C. To je teplota, která už atakuje letní hodnoty a v kontextu konce dubna je výrazně nad dlouhodobým průměrem. Teplotní rozdíl mezi ranním minimem a odpoledním maximem v Brně tak činil úctyhodných téměř 18 stupňů.
Velmi teplé odpoledne zaznamenaly také stanice Tábor centrum 2 a Břeclav, kde teplota vystoupala na 17,2 °C. Nad šestnáct stupňů se vyšplhaly teploty v Losiné (16,2 °C), Klatovech-Otíně (15,7 °C) či Horních Bojanovicích (15,6 °C). I v Praze bylo příjemně – v Jinonicích naměřili 13,3 °C, v Kladně pak 12,9 °C.
Tak výrazný rozdíl mezi nočními a denními teplotami je typický pro období vysokého tlaku vzduchu v jarních měsících. Za jasné oblohy a bez větru uniká teplo z povrchu velmi rychle do výšek, což vede k prudkému nočnímu ochlazení. Jakmile ale slunce vysoko nad obzor začne působit na zemský povrch, teploty se během několika hodin dokáží zvednout o desítky stupňů.
Na Moravě a ve Slezsku se zvedl silný vítr
Počasí nebylo v úterý pouze o teplotách. Na některých místech Moravy a Slezska se v průběhu dne objevil i silný vítr. Nejvyšší náraz zaznamenala stanice Václavovice u Ostravy, kde vítr dosáhl rychlosti 50 km/h. Velmi silné poryvy větru naměřili také v Kopřivnici-Lubině (43,9 km/h) a v Novém Městě pod Smrkem (38,3 km/h).
Vyšší rychlosti větru byly zaznamenány také ve Sudoměřicích nad Moravou (37 km/h), Srchu u Pardubic (34,2 km/h) a v Císařově (35,3 km/h). Většinou se jednalo o přechodné poryvy spojené s místní konvekcí, nikoliv o systematický vítr spojený s frontálním systémem. Pro zemědělství a lesnictví to ale znamená další stresový faktor v době, kdy půda již tak trpí nedostatkem vláhy.
Sucho pokračuje, srážky jsou zanedbatelné
Jedním z nejvýraznějších rysů současného počasí je naprostý nedostatek srážek. Drtivá většina stanic sítě i-meteo.cz dnes nezaznamenala ani jednu kapku deště. Mezi výjimky patří Valašská Polanka s 2,2 mm a Staré Ouholice, kde bylo naměřeno 16 mm. Tak vysoký úhrn je ale velmi lokalizovaný a mohl být způsoben izolovanou přeháňkou nebo technickou anomálií stanice.
Bez významnějších srážek zůstává velká část republiky již několik týdnů. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu panuje na většině území extrémní sucho, které ohrožuje nejen zemědělství, ale i lesní porosty a zdroje podzemní vody. Bez příchodu aktivnější tlakové níže se situace v nejbližších dnech pravděpodobně nezlepší.
Jaký výhled na příští dny?
Podle aktuálních předpovědí ČHMÚ i komerčních modelů zůstane počasí v Česku i nadále pod vlivem vyššího tlaku vzduchu. Ve čtvrtek 30. dubna se mají teploty pohybovat okolo 18 °C, přičemž ráno hrozí opět mrazíky s minima kolem 2 °C. Koncem týdne a o víkendu ale přijde další oteplení – v neděli 3. května by teploty mohly na některých místech atakovat hranici 28 °C.
Noční minima zůstanou i nadále nízká, což znamená, že riziko jarních mrazů bude trvat. Zemědělci by proto měli nadále sledovat výstrahy ČHMÚ a v případě potřeby aplikovat ochranná opatření. Přeháňky nebo déšť se v současné synoptické situaci zatím neočekávají, sucho tak bude i nadále hlavním tématem českého počasí.
Proč je v dubnu tak velký rozdíl mezi ranními a odpoledními teplotami?
Za jasného a bezvětřího počasí, které přináší vyšší tlaková oblast, uniká v nočních hodinách teplo z povrchu velmi rychle do atmosféry. To vede k tzv. radiačnímu ochlazování a mrazům. Během dne pak sluneční záření povrch rychle ohřívá, čímž vznikají extrémní teplotní rozdíly během jediného dne.
Jak dlouho ještě potrvá současné sucho?
Podle aktuálních meteorologických modelů zůstane Česko i nadále pod vlivem vyššího tlaku vzduchu, který nepřináší významnější srážky. Výraznější změnu počasí s deštěm lze očekávat až s příchodem aktivnější tlakové níže, což se v současné předpovědi nejeví jako pravděpodobné v nejbližších sedmi až deseti dnech.
Může ranní mráz v dubnu poškodit už rozkvetlé stromy?
Ano, jarní mrazy jsou pro ovocné stromy a révu velmi nebezpečné zejména v době kvetení. Teploty pod −2 °C mohou poškodit květy a následně snížit úrodu. Zemědělci proto používají různá ochranná opatření, jako je zavlážení sadů nebo zakouření, které pomáhá udržet teplotu nad kritickou hranicí.