Duben 2026 neustává ve svých kontrastech. V úterý 28. dubna si Česko prožilo pořádnou horskou dráhu teplot – zatímco v některých oblastech ráno hrozily mrázy až –2,5 °C, odpolední sluneční paprsky vystřelily teplotu na jihu Moravy k 22,7 °C. Meteorologická situace je ve znamení výrazného vysokotlakového systému, který nad střední Evropu dočasně zatlačil frontální vlny. Jak přesně vypadalo počasí v jednotlivých krajích a co nás čeká v následujících dnech?
Ranní mráz kousal i v nížinách
Ještě před východem slunce bylo na mnoha stanicích pořádně chladno. Nejchladněji bylo na Vysočině, konkrétně ve Dolní Cerekvi, kde teplota spadla až na –2,5 °C. Nejedná se o ojedinělý jev – právě v dubnu jsou tzv. radiativní mrazy v českých údolích a na svazích časté. Když je obloha bezoblačná a vítr utichne, zemský povrch rychle ztrácí teplo infračerveným zářením a teplota klesá pod bod mrazu i v nížinách.
Další extrémně nízké teploty zaznamenaly stanice Jihlava s minimem –0,1 °C, Nová Paka a Levoča obě s –0,6 °C, nebo Frýdlant s 0,3 °C. I na jižní Moravě se ochladilo – v Břeclavi naměřili 1,2 °C a ve Václavovicích na severní Moravě 1,7 °C. Pro sadaře a zahrádkáře to znamená jediné: stále je nutné chránit citlivé rostliny před nočním chladem.
Odpoledne jako v létě: Brno vedlo celorepublikový žebříček
Jakmile se však slunce dostalo do plné síly, situace se otočila o sto osmdesát stupňů. Absolutní maximum dne zaznamenala stanice Brno Královo Pole s 22,7 °C. Tato teplota je pro konec dubna sice nadprůměrná, ale nikoliv výjimečná – přesto však v kombinaci s ranními mrazy působí jako malá meteorologická revoluce. Jen o málo zaostal Tábor centrum s 21,5 °C a Břeclav s 20,5 °C.
Praha se držela na příjemných 17,7 °C (stanice Praha 5 Jinonice), v Kladně bylo 17,6 °C a na západě Čech v Klatovech-Otíně 18,2 °C. I na severu republiky se teplota vyšplhala k příjemným hodnotám – Neratovice hlásily 20,3 °C a Kojetice u Prahy stejně tak. Rozdíl mezi ranním minimem a odpoledním maximem tak v některých lokalitách překročil 20 stupňů Celsia, což je pro duben typické, ale stále pozoruhodné.
Vítr si znovu vzal slovo
I přes převážně slunečný charakter dne se neobešel bez větru. Nejvyšší nárazy zaznamenala stanice Václavovice na severní Moravě, kde vítr dosáhl rychlosti 34,6 km/h. Těsně za ní skončil Císařov s 33,8 km/h a Nové Město pod Smrkem s 34 km/h. Na Frýdlantsku foukalo poměrně silně celý den – průměrná rychlost větru zde dosáhla 20,9 km/h s nárazy až 29 km/h.
Vítr byl způsoben přechodem tlakové níže severně od Česka, která vytvářela proudění od severozápadu. I když se jedná spíše o mírný vítr než o vichřici, nárazové poryvy byly v otevřené krajině a na horách znatelné. Pro motoristy a cyklisty to znamenalo občasné komplikace, zejména na podélných úsecích silnic.
Srážky? Téměř nikde ani kapka
Co se týče srážek, duben pokračuje ve svém suchém tažení. Většina stanic v síti i-meteo.cz hlásila 0 mm. Výjimkou byly pouze lokality s lokálními přeháňkami – například Valašská Polanka zaznamenala 2,2 mm, ovšem tato stanice vykazovala nestandardní konstantní hodnoty a její měření nelze považovat za reprezentativní. Podobně Banská Štiavnica na Slovensku hlásila 1,8 mm, ale i zde byly data problematická.
Pro zemědělství to znamená pokračující deficit vláhy, který se v některých oblastech Česka začíná projevovat na stavu půdy. Včerejší přeháňky na Moravě sice mírně pomohly, ale celkově je srážkový deficit v letošním jaru znatelný. Pokud se situace nezmění, můžeme se v květnu potýkat s prvními projevy přechodného sucha.
Vysoký tlak nad Evropou: stabilita, ale i rizika
Celý den se nesl ve znamení vysokého tlaku. Na stanici Nové Město pod Smrkem naměřili 1036 hPa, v Brně Králově Poli 1031 hPa a v Hladkých Životici 1025 hPa. Takto silný tlakový systém přináší sice stabilní a slunečné počasí, ale zároveň zabraňuje pronikání vlhkých vzduchových hmot od západu.
Právě vysoký tlak je příčinou nočních mrazů – při jasném nebi a bezvětří dochází k intenzivnímu radiačnímu ochlazování zemského povrchu. V následujících nocích proto zůstává riziko mrazů v údolích a na svazích zachováno, zejména na severu a severovýchodě republiky.
Co nás čeká? Oteplení i pokračující sucho
Podle aktuálních meteorologických modelů se nad střední Evropu začne od středy 30. dubna nasouvat teplejší vzduch od jihozápadu. Předpověď pro Prahu počítá ve čtvrtek s 20 °C a o víkendu by teplota mohla vystoupat až k 26 °C. Zároveň se však zatím neobjevuje žádná výraznější srážková aktivita, což sucho jen prohloubí.
Pro zemědělce to znamená, že by měli urychlit závlahy a pečlivě sledovat stav půdní vlhkosti. Pro běžné obyvatele pak přichází příležitost k prvním jarním výletům – slunečné a teplé počasí vykouzlí zelené krajiny, i když pod povrchem půda žízní.
Zajímavost dne: 25 stupňů rozdílu na jedné stanici
Největší denní rozkol v teplotách zaznamenal Tábor centrum, kde bylo ráno pouhých 1,1 °C, zatímco odpoledne se vyšplhal teploměr na 21,5 °C. To je rozdíl přesně 20,4 °C během jediného dne – a přesně to je důvod, proč meteorologové v dubnu doporučují oblékat se po vrstvách. Ráno zimní bunda, odpoledne tričko.
Proč v dubnu často mrzne, i když přes den je teplo?
Jde o tzv. radiativní mraz. Při jasných nocích a bezvětří zemský povrch rychle ztrácí teplo infračerveným zářením do atmosféry. Pokud je nad zemí malá oblačnost, teplo se neodráží zpět a teplota klesá pod bod mrazu. Tento jev je typický pro jarní měsíce, kdy je sluneční svit silný, ale noční obloha zůstává dlouho bez mraků.
Jak je možné, že v Brně bylo 22 °C a na Vysočině –2,5 °C ve stejný den?
Rozdíly mezi nížinami a kotlinami jsou v dubnu extrémní. Brno leží v nížině, kde se teplý vzduch drží, a odpolední slunce ji rychle ohřívá. Dolní Cerekev na Vysočině leží v údolí, kde se v noci kumuluje studený vzduch a kde ráno dochází k intenzivnímu radiačnímu ochlazení. Denní rozdíly 20–25 °C nejsou v tomto období výjimečné.
Hrozí v následujících dnech pokračování sucha?
Ano, aktuální meteorologické modely nepočítají s výraznějšími srážkami do konce týdne. Vysoký tlak nad střední Evropou blokuje přívod vlhkých vzduchových mas od Atlantiku. Sucho se tak bude prohlubovat a zemědělci by měli zvážit závlahy, zejména v oblastech s již tak deficitními srážkami.