Pondělí 11. května 2026 přineslo do Česka opravdu pestrou paletu jarního počasí. Zatímco na východě Čech a v nížinách rtuť teploměru vystoupala k letním hodnotám, na Vysočině a v západních Čechách se přehnaly bouřkové přeháňky s přívalovými srážkami. Naše meteostanice zaznamenaly během jediného dne teplotní rozdíly přesahující 19 °C a srážkové úhrny, které místně atakovaly téměř 30 mm. Přinášíme vám podrobnou bilanci toho, jaké počasí panovalo nad naším územím.
Teplotní extrémy: od chladného rána k letnímu odpoledni
Česká republika se i v polovině května potýká s typicky jarní proměnlivostí. Ranní teploty se na mnoha místech propadly jen těsně nad bod mrazu, zatímco odpoledne se vzduch ohřál na hodnoty, které by nebyly out of place ani v červnu. Nejtepleji bylo v Kojeticích u Prahy, kde teploměr ukázal 24,1 °C. Těsně za nimi skončily Neratovice s 23,7 °C a stanice Srch u Pardubic s 23,6 °C. I na jižní Moravě se oteplilo — v Břeclavi naměřili 23,4 °C.
Naopak ranní chlad nejvíce pocítili obyvatelé Dolní Cerekvě, kde teplota klesla na 4,5 °C. V Nové Pace na Jičínsku meteorologové zaznamenali 6,2 °C a ve Frýdlantu v Čechách pouhých 7,2 °C. Tento kontrast mezi ranním chladem a odpoledním vedrem je typický pro období před letní solstici, kdy se noc ještě dokáže pořádně ochladit, ale sluneční paprsky už mají dostatek síly k rapidnímu oteplení.
Dešťová fronta zasáhla Vysočinu a Moravu
Zatímco ve středních a východních Čechách panovalo převážně slunečno, na západě a jihu země se vytvořila instabilní oblačnost, která přinesla přeháňky a bouřky. Nejvíce srážek spadlo na Vysočině. Stanice VŠPJ Jihlava zaznamenala úhrn 28,6 mm, pouhých pár set metrů vzdálená stanice Jihlava pak 27,4 mm. Takové množství deště během několika hodin může v urbanizovaných oblastech způsobit problémy s odvodněním, zvláště pokud přijde v krátké intenzivní návalové vlně.
Významné srážky zaznamenaly také Horní Bojanovice na jižní Moravě s 16,5 mm, Domašov u Brna s 13,6 mm a Dolní Cerekev s 12,1 mm. Naopak v okolí Prahy a na Pardubicku zůstalo téměř sucho — v Kojeticích ani Neratovicích meteorologové nezaznamenali jedinou kapku. Tento ostrý rozhraní mezi deštivou a suchou oblastí naznačuje průchod frontálního rozhraní, které se nad naším územím zdrželo déle, než se předpokládalo.
Silný vítr na severovýchodě Moravy
Jedním z nejvýraznějších jevů dnešního dne byl silný vítr. V Václavovicích na severovýchodní Moravě nárazy větru dosáhly rychlosti 72 km/h, což už odpovídá silnému větru podle Beaufortovy stupnice. Na stanici Nové Město pod Smrkem v Libereckém kraji zaznamenali nárazy 60,5 km/h a v Táboře dokonce 44 km/h. Příčinou bylo prudké teplotní a tlakové gradienty spojené s přechodnou frontální vlnou.
Silný vítr v kombinaci s lokálními přeháňkami mohl na některých místech působit komplikace v dopravě, zejména pro vysoká vozidla a karavany. Přestože se nejednalo o klasickou vichřici, nárazy přesahující 70 km/h už dokážou strhnout větší větve nebo uvolnit nezajistěné předměty.
Atmosférický tlak a výhled na následující dny
Atmosférický tlak se během dne pohyboval v širokém rozmezí. Nejvyšší hodnotu zaznamenalo Nové Město pod Smrkem s 1014 hPa, zatímco v Neratovicích klesl tlak na 991 hPa. Tento výrazný tlakový rozdíl přes české území byl jednou z hlavních příčin silného větru a nestabilního počasí. Obecně platí, že tlak kolem 1000 hPa na většině stanic naznačoval přítomnost nízkotlakového útvaru, který přinesl zmíněné srážky a ochlazení na západě republiky.
V následujících dnech meteorologové očekávají postupné ustávání frontální aktivity a mírné oteplení. Středoevropské modely však varují před možným návratem lokálních bouřek, zejména v horských oblastech a na západě země. Ranní teploty by se měly držet mezi 8 a 12 °C, odpolední pak mohou opět atakovat hranici 22 °C. Pro zemědělce je tato proměnlivost období klíčová — dostatek vláhy je vítaný, ale intenzivní deště mohou způsobit erozi půdy na obdělaných polích.
Proč byly dnes teploty v Česku tak rozdílné?
Rozdíly způsobila kombinace nočního radiativního ochlazování v údolích a rychlého oteplování díky silnému slunečnímu záření během dne. Přítomnost frontálního rozhraní navíc oddělovala teplý vzduch na východě od chladnějšího na západě.
Co způsobilo přívalové srážky na Vysočině?
Přívalové deště byly výsledkem konvektivních bouřek, které se vytvořily v důsledku nestabilní atmosféry nad Vysočinou. Teplý a vlhký vzduch se střetl s chladnější frontální masou, což vedlo k rychlému vzestupu vzdušných hmot a intenzivním srážkám.
Může v polovině května ještě přijít studená vlna?
Ano, květnové počasí je známo svou proměnlivostí. V průběhu druhé poloviny měsíce se mohou nad střední Evropu ještě několikrát dostat chladnější vzduchové hmoty od severu nebo severozápadu, což může přinést přechodné ochlazení a noční mrazíky zejména v nižších polohách.
