Poslední dubnový den ukázal extrémní tvář českého počasí. Zatímco v noci na Vysočině klesly teploty k -7 °C, odpoledne na jižní Moravě panovalo téměř letní počasí s 21,2 °C. Rozdíl mezi nejchladnější a nejteplejší stanicí tak činil neuvěřitelných 28 stupňů. Jasná obloha a vysoký tlak nad střední Evropou způsobily dramatické radiační ochlazování po západu slunce, zatímco přes den sluneční paprsky bez překážky ohřívaly vzduch. Sucho navíc pokračovalo – z našich stanic nezaznamenala ani jedna validní srážky.
Ranní mrazy až -7 °C: Dubnová noc zaskočila zahrádkáře
Středa 30. dubna 2026 začala v Česku ledově. Nejchladněji bylo v Dolní Cerekvi na Vysočině, kde teplota klesla na -7,1 °C. Jen o málo tepleji bylo v Bezděkově pod Třemšínem na Příbramsku, kde meteorologická stanice naměřila -5 °C. Na Slovensku v Levoči rtuť teploměru klesla k -4,7 °C.
Další významné mrazy zaznamenaly stanice v Nové Pace na Jičínsku (-4,4 °C), Zašové na Vsetínsku (-3,4 °C) či Novém Městě pod Smrkem na Liberecku (-3,1 °C). I v nížinách byla rána chladná – v Praze 5 Jinonicích bylo +1 °C, v Brně Králově Poli +0,9 °C a v Břeclavi pouze +0,2 °C.
Takovéto ranní mrazy koncem dubna nejsou sice extrémně vzácné, ale pro zahrádkáře a pěstitele ovoce představují vždy riziko. Při jasné obloze a minimální oblačnosti dochází k takzvanému radiačnímu ochlazování, kdy teplo z povrchu Země uniká do vesmíru bez zpětné reflexe od mraků. Výsledkem jsou lokální přízemní mrazy i v období, kdy přes den teploty přesahují 20 °C.
Odpoledne jako v létě: Brno překonalo 21 °C
Zatímco sever a vysočinské kotle ráno mrzly, jižní Morava se už odpoledne těšila z teplot, které by nebyly out of place ani v červnu. Nejtepleji bylo opět v Brně Králově Poli, kde meteorologická stanice zaznamenala 21,2 °C. Těsně za ním skončily Kojetice u Prahy s 19,3 °C a Neratovice s 18,7 °C.
Příjemné jarní teplo panovalo i na východě Čech – ve Srchu u Pardubic bylo 17 °C, v Žerotíně na Olomoucku a Břeclavi dokonce 16,5 °C. I na západě republiky se teploty vyšplhaly k příjemným hodnotám – Konstantinovy Lázně hlásily 15,8 °C a Klatovy-Otín 15,1 °C.
Kontrast mezi ranními mrazíky a odpoledním teplem tak v některých lokalitách dosáhl více než 20 stupňů. V Dolní Cerekvi, kde ráno bylo -7,1 °C, se teplota během dne zvýšila o 19,3 stupně. Podobný skok zaznamenaly i další stanice v nižších polohách. Takové teplotní rozpětí během jediného dubnového dne patří k tomu nejzajímavějšímu, co české jaro může nabídnout.
Srážková nouze pokračuje: Voda z oblohy nepřišla
Jedním z hlavních rysů dnešního počasí bylo naprosté sucho. Ze všech validních českých a slovenských stanic v síti i-meteo.cz nezaznamenala ani jedna jedinou desetinu milimetru srážek. Některé stanice sice hlásily drobné úhrny, ale ty se ukázaly jako chybné měření – například stanice, které měly identické minimální i maximální teploty, což signalizuje poruchu senzoru.
Tlak vzduchu byl přitom vysoko nad normálem. Nejvyšší hodnotu naměřila stanice v Novém Městě pod Smrkem, kde tlak dosáhl 1041 hPa. Nadprůměrné hodnoty kolem 1027–1030 hPa panovaly prakticky po celé republice. Taková tlaková výše typicky přináší stabilní, jasné až polojasné počasí s minimem srážek.
Pro zemědělství a přírodu to znamená pokračování suchého období, které trápí Česko od začátku jara. Půda v nižších polohách už nyní vysychá a bez významnějších dešťů v příštích dnech by mohlo dojít k problémům s vláhou pro mladé plodiny.
Vítr většinou slabý, ale místy nepříjemně zatopil
Přestože se jednalo o den s převážně klidnou atmosférou, některé lokality zaznamenaly čerstvé nárazy větru. Nejvyšší validní náraz zaznamenaly Václavovice na Ostravsku, kde vítr dosáhl rychlosti 40,7 km/h. Na Slovensku ve Levoči byl naměřen náraz 30,6 km/h a v Žerotíně na Olomoucku 29,5 km/h.
Průměrné rychlosti větru se ale pohybovaly většinou pod 5 km/h. V mnoha oblastech, například v Praze 5 Jinonicích, Kladně nebo Jihlavě, byl vítr prakticky nulový. Právě absence větru společně s jasnou oblohou vytvořila ideální podmínky pro ranní mrazy.
Co stojí za extrémním kontrastem?
Hlavním důvodem dnešních dramatických rozdílů mezi nocí a dnem byla kombinace několika faktorů. Přes den slunce intenzivně ohřívalo zemský povrch, který pak teplo předával vzduchu. Večer a v noci ale bez mraků unikalo teplo volným infračerveným zářením do vesmíru. Bez vodní páry v atmosféře, která by záření částečně zachytila, klesaly teploty velmi rychle.
Dalším faktorem byl vítr, nebo spíše jeho absence. Když se vzduch nepřemisťuje, ochlazuje se pouze vrstva přízemní, zatímco ve výšce zůstává teplejší vzduch. To vytváří tzv. teplotní inverzi, kdy v údolích a nížinách mrzne, zatímco na kopcích je tepleji.
Poloha Česka ve středu tlakové výše nad Evropou také znamenala, že k nám nepřicházel žádný frontální systém, který by přinesl oblačnost nebo srážky. Výsledkem byl "textbookový" příklad jarního dne s vysokým teplotním rozsahem.
Výhled na první květnové dny
Podle aktuálních meteorologických modelů by měla tlaková výše nad střední Evropou setrvat i v následujících dnech. To znamená, že podobný režim počasí – jasné rána s mrazíky a teplá odpoledne – by mohl pokračovat i na začátku května. Pro přírodu to může být dvojsečné: zatímco slunečné dny podporují růst vegetace, noční mrazy mohou poškodit citlivé rostliny.
Dlouhodobé modely zatím nenaznačují výraznou změnu proudění, která by přinesla vydatnější srážky. Sucho by tedy mohlo přetrvávat i v prvním květnovém týdnu. Zemědělci by měli nadále sledovat předpovědi a případně chránit citlivé porosty před nočním chladem.
Proč může být v dubnu ráno -7 °C a odpoledne 21 °C?
Jde o typický jarní jev, kdy jasná obloha umožňuje intenzivní sluneční ohřev přes den, ale zároveň nebrání úniku tepla do vesmíru v noci. Absence mraků a slabý vítr vytváří ideální podmínky pro obojí – odpolední teplo i ranní mrazíky.
Jak dlouho může v Česku ještě hrozit přízemní mráz?
V nižších polohách Česka mohou přízemní mrazy hrozit až do tzv. "zmrzlých mužů" v polovině května. Ve vyšších polohách a na Slovensku se mrazy mohou objevovat i výjimečně v druhé polovině května, zejména při jasných nocích s tlakovou výší.
Která česká stanice dnes naměřila nejvyšší tlak vzduchu?
Nejvyšší hodnotu tlaku vzduchu dnes naměřila stanice v Novém Městě pod Smrkem na Liberecku, kde tlak dosáhl 1041 hPa. Nadprůměrné hodnoty kolem 1027–1030 hPa panovaly po celé republice.