Hurikán Erin | zdroj: wikipedia.org
Publikováno - Daniel Česák
Teplota oceánů dosahuje rekordních hodnot a to, co dříve byly predikovatelné povětrnostní jevy, se mění v nepredikovatelnou sílu. Vědecké poznatky z posledních let, včetně analýz publikovaných v Yale Climate Connections, naznačují jasný souvislost: čím více tepla oceány pohltí, tím silnější a destruktivnější budou hurikány. Nejde o náhodu, ale o přímý důsledek termodynamických změn v našem atmosféřickém systému.

Oceán jako motor ničivé síly

Abychom pochopili, proč jsou moderní hurikány tak extrémní, musíme se podívat na princip, jakým fungují. Hurikán není jen větrná bouře; je to obrovský tepelný stroj. Jeho hlavním zdrojem energie je latentní teplo, které se uvolňuje při kondenzaci vodní páry. Aby tento stroj mohl běžet na plné obrátky, potřebuje "palivo" v podobě teplé vody na povrchu oceánu.

S rostoucí globální teplotou, kterou dokumentují instituce jako Copernicus Climate Change Service, dochází k neustálému ohřívání horních vrstev oceánů. Tato tepelná energie se přímo přenáší do atmosféry a posiluje rotaci a intenzitu cyklónů. Výzkumy, které cituje Carbon Brief, potvrzují, že tato souvislost mezi teplotou mořích a intenzitou bouří je vědecky podloženým faktem, nikoliv pouze teoretickou předpovědí.

Mechanismus rychlé intenzifikace

Jedním z nejvíce znepokojujících jevů, které vědci sledují, je tzv. rychlá intenzifikace (rapid intensification). To je proces, kdy hurikán během velmi krátkého času (často méně než 24 hodin) přeskočí několik stupňů na Šálově stupnici intenzity. Dříve se tyto extrémní skoky děly zřídka, dnes stává se běžnějším jevem.

Důvodem je právě vysoká koncentrace tepelné energie v oceánu. Když se hurikán pohybuje přes extrémně teplé vody, získá tak obrovské množství energie, že jeho síla roste rychleji, než mohou meteorologové včas varovat obyvatelstvo. Tento jev byl patrný u nedávných extrémních bouří, kde se z běžných systémů staly kategorie 4 nebo 5 během jediného dne.

Více vody, více katastrof: Vztah mezi teplem a srážkami

Změna klimatu neovlivňuje pouze rychlost větru, ale zásadním způsobem mění i to, kolik vody bouře přinese. Zde nastupuje fyzikální zákon známý jako Clausius-Clapeyronova rovnice. Tato vědecká konstanta říká, že oheplená atmosféra dokáže pojmout více vlhkosti – konkrétně o přibližně 7 % více vodní páry na každý stupeň Celsia teploty zvýšení.

To znamená, že moderní hurikány nejsou jen silnější v důsledku větru, ale jsou také extrémně dešťové. Jak uvádí analýza na Skeptical Science, tento nárůst vlhkosti vede k masivním, nečekaným záplavám, které mohou být pro lidské životy stejně nebezpečné jako samotný vítr. Voda se neustále "doplňuje" z teplého oceánu a atmosféra ji následně vyklopí v podobě extrémních srážek přímo nad pevninou.

Stoupající hladina moří a bouřové vlny

Dalším kritickým faktorem je kombinace silnější bouře a rostoucí hladiny moří. Hurikány samy o sobě tlačí obrovské množství vody před sebe, což vytváří tzv. bouřovou vlnu (storm surge). Protože globální oteplování způsobuje tání ledovců a tepelnou expanzi vody, hladina moří je již nyní vyšší než před několika desetiletími. Výsledkem je, že bouřové vlny pronikají mnohem hlouběji do vnitrozemí a způsobují mnohem větší škody na infrastruktuře a v obytných oblastech.

Co to znamená pro nás v Evropě?

Možná si říkáte: "Já žiji v Česku, hurikány mě nezajímají." Je však důležité pochopit, že mechanismy, které pohánějí tyto tropické bouře, jsou totéž mechanismy, které ovlivňují naše klima. Energie, která se hromadí v globálním klimatickém systému, se neustále přelévá mezi různými regiony.

Extrémní srážky, které způsobují hurikány v Karibiku nebo v USA, jsou v podstatě "přenesenou verzí" stejného problému, který zažíváme v Centrální Evropě v podobě extrémních dešťů a bleskových povodní. Teplá atmosféra, která v tropických oblastech krmí hurikány, je stejná ta, která v našich končinách způsobuje, že po bouřkách přichází nečekané a ničivé deště. Pochopení dynamiky hurikánů nám tedy pomáhá lépe porozumět celkové destabilizaci našeho klimatu, která zasahuje i nás.

Podle zpráv Světové meteorologické organizace (WMO) musíme v rámci adaptace na klimatickou změnu počítat s tím, že extrémní jevy budou mít v příštích desetiletích vyšší frekvenci i intenzitu. To vyžaduje nejen globální snaha o snižování emisí, ale i lokální přípravu na nečekané hydrologické šoky.

Znamená globální oteplování, že bude vznikat více hurikánů celkově?

Vědecké modely zatím neukazují jasný důkaz, že celkový počet hurikánů v roce bude nutně vyšší. Hlavním trendem je však to, že ty, které vzniknou, budou silnější a budou mít tendenci rychleji nabývat destrukční síly.

Může oteplování oceánů ovlivnit i bouře v našem regionu?

Přímé hurikány do střední Evropy nedosahují, ale princip "teplejší atmosféry = více vody" platí univerzálně. To vede k častějším a intenzivnějším srážkovým jevům, které v našich podmínkách vyvolávají povodně, podobně jako to dělají tropické cyklóny v jiných částech světa.

Jsou tyto extrémní bouře jen přirozeným cyklem Země?

Přírodní variabilita (např. El Niño) ovlivňuje bouře, ale současný rychlý nárůst intenzity a teploty oceánů je v přímé korelaci s antropogenní (lidskou) činností a zvyšující se koncentrací skleníkových plynů, což potvrzují reporty IPCC.