Ve stejný okamžik hoří Španělsko, Francie, Itálie i Řecko. Jižní Evropa čelí ve čtvrtek 24. července 2026 nejhoršímu požárnímu týdnu této dekády. Tři mrtví hasiči, desítky tisíc evakuovaných, čtvrt milionu hektarů spálené půdy od začátku roku — a klimatologové říkají, že tohle není katastrofa, to je nová normalita.
Mapy z Copernicus Emergency Management Service vypadají jako záběry z katastrofického filmu: celý jih Evropy je poseta červenými body aktivních požárů. Od Andalusie na jihozápadě až po sicilské pobřeží na východě — ve čtyřech zemích zároveň bojují tisíce hasičů s plameny, které živí tropické vedro, vyschlá půda a silný vítr.
Španělsko: největší požár v historii regionu
Střed Španělska hoří šestý den v řadě. Požár La Mierla v provincii Guadalajara — jen dvě hodiny jízdy na severovýchod od Madridu — se rozrostl na více než 32 000 hektarů a stal se největším v historii regionu Castilla-La Mancha. Evakuováno bylo 34 vesnic, tisíce obyvatel opustily domovy s hrstkou věcí.
„Jde o jeden z největších požárů v novodobé historii naší země," prohlásila španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Ribera. Región Guadalajara zahrnuje hornatou krajinu chráněné přírodní rezervace Sierra Norte — domova ohrožených druhů orla, vlka a vzácných motýlů. Záchrana těchto ekosystémů může trvat desítky let.
Souběžně v provincii Zaragoza v Aragonu uhořelo přes 15 400 hektarů lesa a křovinaté krajiny. Na jihu u Almerie si požár v oblasti Los Gallardos vyžádal podle zpráv nejméně 13 obětí, mezi nimi dvanáct zahraničních státních příslušníků, pravděpodobně turistů.
Francie: čtyřnásobek sezónního průměru a dva mrtví hasiči
Ve Francii je situace z pohledu spálené plochy alarmující už od jara. Do 23. července 2026 lehlo v celé zemi popelem 42 800 hektarů — to je čtyřnásobek dlouhodobého sezónního průměru a nejvíce od rekordního roku 2022, kdy Francie přišla o 72 000 hektarů lesa.
Nejtěžší ztráty přišly v úterý večer 21. července v departementu Gironde poblíž letiště Bordeaux-Mérignac. Dva profesionální hasiči, oba ve věku okolo 34 let, zahynuli při zásahu, když se vítr náhle otočil a oheň je obklíčil. „Je to tragédie, která nás všechny zdrtila," řekl místopředseda hasičského sboru Gironde. Za méně než tři hodiny se požár ze tří hektarů rozrostl na 900 hektarů, než se ho podařilo stabilizovat — a z oblasti muselo odejít přes 4 000 lidí.
V departementu Var, na Azurovém pobřeží u Saint-Tropez, hořelo ve stejnou dobu přes 2 500 hektarů. Oheň zničil přibližně deset rodinných domů a poškodil dalších padesát. Turistická sezona na Riviéře je z části ochromená.
Itálie a Řecko: vedro přes 40 °C živí plameny
Na Sicílii si hasiči ve čtvrtek uctívají kolegu. Alessandro Marchi zahynul při hašení požáru v obci San Cataldo — třetí hasič, který v těchto dnech položil život v boji s plameny v jižní Evropě. Na sicilském termometru ukazuje přes 40 °C, nasazeno je přes 6 000 záchranářů. Italská civilní ochrana mluví o „vážné situaci".
Řecko prochází první velkou vlnou veder roku 2026 — teploty se na pevnině blíží 43 °C. Řecká meteorologická služba EMY vydala nejvyšší stupeň výstrahy. Požáry propukly v okolí Atén (Schisto), u Thessaloniki (Echedoro), na Chalkidiki i v oblasti Fthiotida ve středním Řecku. Řecká vláda zakázala jakékoliv aktivity v přírodě, které by mohly způsobit jiskru.
Čtvrt milionu hektarů: bilance EU k 24. červenci
Databáze Copernicus/EFFIS zaznamenala k 24. červenci 2026 v zemích Evropské unie spálenou plochu přesahující 254 000 hektarů. Pro srovnání: to odpovídá rozloze celého Jihomoravského kraje. A požární sezona teprve kulminuje.
Vědecký konsenzus je jednoznačný: rekordní červen 2026 — nejteplejší červen v historii Zápaní Evropy, průměrně o 3,05 °C nad normálem — proměnil středomořskou krajinu v tinderbox. Vědci z Inside Climate News upozorňují, že bez klimatických změn způsobených spalováním fosilních paliv by takovéto podmínky byly „prakticky nemožné".
„Extrémní vedra, silný vítr a bezprecedentně suchá půda — to je kombinace, která přepisuje pravidla," říká meteorolog Gianluca Magi z italské meteorologické agentury ISPRA. Průměrná teplota povrchu Středozemního moře dosahuje v letošním červenci nových rekordů, což přispívá ke stabilitě tlakových výší, jež blokují přísun chladného atlantského vzduchu.
Co čeká Evropu v příštích dnech?
Podle předpovědi serveru Severe Weather Europe přijde do konce týdne určitá úleva ve formě studené fronty, která od severozápadu přinese silné bouřky do Itálie a na Balkán. Paradoxně ale blesky bez vydatného deště požáry spíše rozdmýchávají, než hasí. Španělsko a Řecko zůstanou pod vlivem tlakové výše ještě několik dní.
Pro Česko přináší aktuální synoptická situace v těchto dnech relativní klid — teploty se pohybují kolem 20–25 °C s lokálními přeháňkami. Nicméně letošní jaro a léto ukázaly, že ani střední Evropa není imunní: červen 2026 přinesl absolutní rekord Doksany (41,9 °C) a červenec první vlnu tropických nocí na jižní Moravě.
Zatímco čeští turisté opalující se na španělských a řeckých plážích sledují kouřové mraky na obzoru, klimatologové připomínají jednoduchou matematiku: každý stupeň oteplení zvyšuje pravděpodobnost takových požárních sezon o desítky procent. To, co se děje tento týden v jižní Evropě, není smůla — je to fyzika.
Proč jsou letošní požáry v Evropě tak ničivé i v porovnání s minulými roky?
Kombinace faktorů: rekordně horký červen 2026 (o 3 °C nad normálem v západní Evropě), mimořádně suchá zima a jaro, a teplé Středozemní moře, které brání příchodu chladnějšího vzduchu. Klimatické změny způsobují, že extrémní vedra jsou intenzivnější, delší a zasahují širší oblasti — půda se tedy před požární sezonou nestačí dostatečně nasytit vláhou.
Jak mohu sledovat aktuální požáry v Evropě v reálném čase?
Nejspolehlivější je systém EFFIS (European Forest Fire Information System) na webu effis.jrc.ec.europa.eu, kde jsou v reálném čase zobrazeny aktivní požáry, spálené plochy a výstrahy. Copernicus Emergency Management Service pak poskytuje satelitní snímky zasažených oblastí.
Může se podobný scénář masivních požárů přihodit i v Česku?
Riziko rozsáhlých lesních požárů v Česku roste, ale zatím není srovnatelné s Mediteránem. Česko má vlhčí klima a jiné typy lesa. Přesto byl červen a červenec 2026 rekordně teplý i u nás a odborníci upozorňují na rostoucí riziko zejména v borových lesích na píscích (Kokořínsko, Třeboňsko). Klíčovým faktorem zůstává letní deficit srážek.
