Světové oceány se vzpírají prognózám. V roce 2024 stoupla mořská hladina tempem 0,59 cm za rok — o celých 35 procent rychleji, než vědci předpokládali. A jako by tato zpráva nestačila, studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature v březnu 2026 odhalila, že dosavadní modely systematicky podceňovaly skutečnou výšku mořské hladiny. Výsledek? Až 132 milionů lidí navíc je ohroženo zaplavením, aniž by o tom kdokoli věděl.
NASA: rok 2024 byl šokující
Každý rok analyzují vědci z NASA data ze satelitu Sentinel-6 Michael Freilich, který nepřetržitě měří výšku světových oceánů. Výsledky za rok 2024 způsobily v komunitě klimatologů skutečné pozdvižení.
Místo očekávaného tempa 0,43 cm za rok zaznamenali vědci nárůst 0,59 cm — a to za jediný rok. Celkově oceány od začátku satelitních měření v roce 1993 stouply o 10 centimetrů. Zdá se to málo? Při pohledu na mapy pobřeží a hustotu osídlení u moří jde o číslo s globálními důsledky.
Co za tímto neočekávaným skokem stálo? Klimatologové identifikovali překvapivý obrat v mechanismech stoupání. Historicky bylo přibližně dvě třetiny nárůstu způsobeno táním ledovců a polárních pokrývek, zbývající třetina pak tepelnou roztažností oceánů — tedy prostým faktem, že teplejší voda zabírá více místa. V roce 2024 se tento poměr otočil: dvě třetiny nárůstu způsobila tepelná roztažnost a jen třetina tání ledu.
„Nárůst, který jsme zaznamenali v roce 2024, byl vyšší, než jsme čekali. Oceán se nezastavuje a tempo stoupání se stále zrychluje," řekl Josh Willis, výzkumník NASA specializující se na stoupání mořské hladiny.
Rok 2024 byl zároveň nejteplejším rokem v historii instrumentálních měření. Oceány absorbovaly obrovské množství tepla — zejména Jižní oceán, kde větrné proudění vtlačuje teplou vodu do větších hloubek, kde způsobuje výraznější roztažení. Ke krátkodobému zpomalení došlo v roce 2025 díky La Niñě (pouhých 0,08 cm), ale dlouhodobý trend pokračuje nezadržitelně.
Věda se mýlila: 132 milionů lidí víc v ohrožení
Paralelně s nasa daty přinesla vědecká obec v březnu 2026 ještě znepokojivější zjištění. Tým vědců vedený Katharinou Seegerovou z italské Univerzity v Padově a Philipem Minderhoudem z nizozemské Wageningenu publikoval v časopise Nature studii, která odhaluje systémovou chybu v dosavadních klimatických modelech.
Závěr je alarmující: přibližně 90 procent dosavadních studií hodnotících ohrožení pobřežních oblastí stoupající mořskou hladinou pracovalo s chybným základním předpokladem. Výzkumníci zjistili, že modely podhodnocovaly skutečnou výšku mořské hladiny v průměru o 30 centimetrů. V indo-pacifické oblasti dosahoval rozdíl místy téměř jeden metr.
Kde se vzala tato chyba? Studie ukazují na takzvaný „metodologický slepý bod": výzkumníci doposud porovnávali předpovědi výšky moře s nulovou základní úrovní, aniž by zohledňovali, že skutečná hladina pobřežního moře je díky vlnám, přílivům, oceánským proudům a klimatickým oscilacím jako El Niño či La Niña vždy výrazně výš.
„Studie, které počítají dopad stoupání mořské hladiny, obvykle nepracují s reálně naměřenou výškou moře — používají jako základní hodnotu nulu," vysvětlila Seegerová pro NPR. „Ale ve skutečnosti je na pobřeží oceán neustále rozbouřený větrem, přílivem a mořskými proudy."
Pokud se tato chyba promítne do přepočítaných projekcí, výsledek je ohromující. Při vzestupu hladiny o pouhý jeden metr do roku 2100 — což patří ke středním scénářům IPCC — bude ohroženo o 77 až 132 milionů lidí více než podle dosavadních odhadů. Potenciálně zaplavená plocha mohla být podhodnocena až o 37 procent.
Kde v Evropě hrozí největší nebezpečí?
Evropa patří ve srovnání s indo-pacifickou oblastí k méně postiženým regionům, nicméně i zde jsou rizika reálná a konkrétní. Mezi nejvíce ohrožené patří přímořská velkoměsta jako Rotterdam, Amsterdam, Hamburk nebo Benátky. Právě Nizozemsko, které chrání před mořem celý systém hrází, počítá s tím, že hladina Severního moře do konce století stoupne o 25 až 80 centimetrů.
Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se roční škody způsobené povodněmi na evropském pobřeží v současnosti pohybují kolem 1,3 miliardy eur. Při oteplení o 2 až 2,5 stupně Celsia by mohly do poloviny století vyskočit na 13 až 39 miliard eur ročně. Ve scénářích s oteplením o 4 stupně se hovoří o astronomických 93 až 960 miliardách eur ročně — každý rok.
Středozemní pobřeží, oblíbené cíle českých turistů — Chorvatsko, Itálie, Řecko — budou do roku 2050 čelit situaci, kdy dnešní „povodeň jednou za sto let" se stane každoroční událostí.
Projekce IPCC: kam míříme?
Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) pracuje se dvěma základními scénáři:
- Optimistický scénář (nízké emise, SSP1-1.9): nárůst o 28 až 55 cm do roku 2100
- Pesimistický scénář (vysoké emise, SSP5-8.5): nárůst o 63 cm až 1,02 metru do roku 2100
A to vše ještě před přepočítáním na základě nové studie z Nature, která ukazuje, že výchozí základna je o 30 centimetrů výš, než jsme dosud počítali. Reálné dopady mohou být tedy ještě výraznější.
Od roku 1880 stoupla průměrná hladina světového oceánu o 21 až 24 centimetrů. Přitom tempo stoupání se za posledních třicet let více než zdvojnásobilo. Satelitní měření z roku 1993 ukazují celkový nárůst o 10 cm za tři dekády — přičemž každá následující dekáda je rychlejší než ta předchozí.
Oceány nás upozorňují. Otázka není, zda nasloucháme — ale zda ještě stihne globální politika reagovat dřív, než se probouzení prodraží nesrovnatelně víc.
Proč stoupla mořská hladina v roce 2024 rychleji, než vědci čekali?
V roce 2024 se obrátil obvyklý poměr příčin: namísto táníledovců byla za dvě třetiny nárůstu zodpovědná tepelná roztažnost oceánů. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření a oceány absorbovaly rekordní množství tepla. Teplejší voda jednoduše zabírá více prostoru, a to se projevilo skokem tempa stoupání na 0,59 cm za rok místo očekávaných 0,43 cm.
Jak se mýlily dosavadní klimatické modely ohledně počtu ohrožených lidí?
Studie zveřejněná v březnu 2026 v časopise Nature zjistila, že asi 90 % dosavadních studií ohrožení pobřeží používalo jako výchozí bod nulovou mořskou hladinu — jenže skutečná hladina u pobřeží je kvůli vlnám, přílivům a mořským proudům průměrně o 30 cm výše. Tento metodologický slepý bod vedl k tomu, že skutečné riziko bylo výrazně podceněno: v přepočtu je ohroženo o 77 až 132 milionů lidí více, než se dosud předpokládalo.
Které evropské země jsou stoupáním moří ohroženy nejvíce?
Nejzranitelnější jsou nízko položené pobřežní oblasti Nizozemska, Belgie, severního Německa a části Dánska. Zvýšené riziko hrozí i Benátkám a pobřeží Jaderského moře. Celkové roční škody z pobřežních záplav v EU by mohly do roku 2050 vzrůst z dnešních 1,3 miliardy eur na 13 až 39 miliard eur ročně. Střední scénář IPCC navíc po revizi základních měření může být přepočítán ještě směrem nahoru.