Když sklo začne vyrábět proud
Princip transparentních solárních panelů je překvapivě jednoduchý. Zatímco konvenční křemíkové články pohlcují celé viditelné spektrum světla a jsou proto neprůhledné, průhledné varianty jsou navrženy tak, aby propouštěly světlo, které vidí lidské oko. Místo toho zachycují ultrafialové a infračervené záření, jež je pro nás neviditelné, a přeměňují ho na elektrický proud. Výsledkem je sklo, které vypadá téměř identicky jako běžné okenní tabule, ale zároveň generuje energii.
Nejčistší transparentní varianta dosahuje nižší účinnosti než klasické panely, protože nevyužívá celé spektrum. O něco výkonnější jsou poloprůhledné články, které propouštějí část světla, ale zároveň pohlcují více energie. Právě v této kategorii padl nedávno významný rekord.
Asijské laboratoře posouvají hranice
Vědci z korejského Korea Institute of Energy Research představili polotransparentní perovskitový solární panel s laboratorní účinností 22,02 %. To je vůbec nejvyšší dosažená hodnota v kategorii poloprůhledných článků a číslo, které se už přibližuje běžným křemíkovým panelům na střechách. Perovskitové materiály přitom slibují nejen vyšší účinnost, ale i nižší výrobní náklady a možnost aplikace na pružné či průhledné podklady.
Paralelně s tím testuje japonský Panasonic své skleněné perovskitové panely přímo v kancelářských oknech, a to ve spolupráci se společností YKK AP. Zatímco klasická BIPV (Building-Integrated Photovoltaics) řešení často vyžadují speciální konstrukci, perovskitový povlak by mohl jít na stávající skleněné plochy. Podle PV Magazine jde o jeden z prvních komerčních testů tohoto typu v reálném prostředí.
CUSC: Čirý povlak, který promění jakékoliv okno
Zatímco perovskity slibují vysokou účinnost, jiný tým vědců z Nankingské univerzity v Číně se zaměřil na absolutní transparentnost. Vyvinuli zařízení označované jako CUSC — čirý povlak, který se nanáší na sklo a přitom zůstává zcela neviditelný. Funguje na principu odvádění části slunečního záření k okrajům okenní tabule, kde jsou umístěny miniaturní fotovoltaické články. Světlo se tak sbírá po okrajích a většina viditelného spektra prochází dovnitř budovy bez jakéhokoliv ztmavení.
„Design CUSC je krokem vpřed v integraci solární technologie do zastavěného prostředí bez obětování estetiky," uvedl pro EnergoZrouti.cz optický inženýr Wej Chu. Funkční prototyp už existuje a vědci tvrdí, že by teoreticky mohl pokrýt libovolnou plochu skla, aniž by narušil výhled.
Elektřina i z lampy večer
Ještě futurističtěji působí technologie, kterou nedávno představil tým z Korejské univerzity vedený Čon Jong-sokem. Jejich transparentní solární okna zachytávají světlo nejen ve dne ze slunce, ale v noci i z vnitřního osvětlení — LED žárovek, zářivek či jiných zdrojů. To znamená, že by budovy mohly vyrábět elektřinu prakticky nepřetržitě, byť v nočních hodinách v menším množství. Dosavadní solární technologie byly vždy limitovány denním světlem, tento posun otevírá úplně nové možnosti pro městské výškové budovy s velkými prosklenými plochami.
Proč by to Česko mělo zajímat
Česká republika prochází dynamickou proměnou energetiky. Podle dat Solární asociace dosáhla celková instalovaná kapacita fotovoltaiky v zemi ke konci roku 2025 přibližně 5,5 GW. V roce 2025 sice přibylo „jen" 696 MW nových instalací oproti 967 MW v roce 2024, trh však dál roste. Národní energeticko-klimatický plán počítá s cílem 10 GW solární kapacity, což znamená, že Česko bude potřebovat každou dostupnou plochu — včetně fasád a oken.
Právě tady přichází na řadu BIPV technologie. V hustě zastavěných českých městech, kde mnoho obyvatel žije v panelových domech nebo historických vilách bez možnosti střešní fotovoltaiky, by průhledné panely mohly nabídnout elegantní řešení. Místo aby se na fasádu lepily tmavé moduly, okna sama o sobě začnou vyrábět proud. Evropská unie vydala na konci roku 2025 publikaci doporučení pro BIPV, kde technologii označuje jako klíčový nástroj pro dosažení klimatické neutrality měst.
Od laboratoře k oknům paneláků
Zůstává však otázka, kdy se technologie dostane do běžného prodeje. Zatímco klasické solární panely jsou dnes standardem, průhledné varianty čelí několika výzvám. Účinnost je stále nižší než u neprůhledných křemíkových článků a cena výroby zatím není konkurenceschopná. Navíc perovskitové materiály trápí nižší životnost při dlouhodobém vystavení vlhkosti a teplotním výkyvům — problém, na kterém intenzivně pracují výzkumné týmy po celém světě.
Přesto se scéna mění rychle. Projekt CitySolar, o němž jsme informovali již dříve, dosáhl rekordní účinnosti pro poloprůhledná solární okna a ukázal, že kombinace perovskitů s uhlíkovými materiály může vést k cenově dostupnějším řešením. Zároveň se očekává, že globální trh s BIPV poroste průměrným ročním tempem přes 16 %, což přiláká další investice do vývoje.
Pro české čtenáře je klíčové uvědomit si, že solární energetika už není jen o střechách. Až se příště rozhlédnete po oknech mrakodrapů v Praze nebo Brně, možná právě hledíte na budoucí elektrárny — takřka neviditelné, ale plně funkční.
Jak je to s účinností průhledných solárních panelů oproti klasickým?
Klasické křemíkové panely na střechách dosahují běžně 20–22 %. Plně transparentní panely zatím fungují s nižší účinností, protože neabsorbují viditelné světlo. Nejmodernější polotransparentní perovskitové prototypy už se ale přiblížily hranici 22 %, což je v jejich kategorii rekord.
Lze průhledné solární panely použít i na starších budovách?
Ano, a právě to je jedna z jejich největších výhod. Na rozdíl od klasické střešní fotovoltaiky, kterou mnoho obyvatel panelových domů či historických budov nemůže využít, lze BIPV technologie integrovat do oken a fasád při běžné rekonstrukci. Čiré povlaky typu CUSC by mohly jít dokonce na stávající skleněné plochy.
Kdy mohou být průhledné solární panely běžně dostupné v Česku?
Přesný termín zatím není známý. Některé projekty, jako CitySolar nebo testování Panasonicu v japonských kancelářích, už fungují v reálném prostředí. Masové rozšíření však závisí na snížení výrobních nákladů a prodloužení životnosti, zejména u perovskitových článků. Odhady hovoří o nástupu v druhé polovině tohoto desetiletí.
