Jak informoval německý svaz solárního průmyslu BSW-Solar s odvoláním na data Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (ISE), o kterých referoval server Yahoo News, celková loňská produkce činila rovných 90 TWh. Letošní bilance tuto hodnotu vyrovnala již v závěru září a do konce roku má prostor k vytvoření nového absolutního maxima.
Shrnutí v bodech
- Do 27. září 2026 vyrobily německé solární elektrárny 90,2 TWh elektřiny a překonaly celoroční bilanci roku 2025.
- V rekordním červenci 2026 naměřil DWD 272 hodin slunečního svitu, což bylo o 30 % více než dlouhodobý normál.
- Podíl fotovoltaiky na německé spotřebě dosáhl v červenci 31,6 % při poledních špičkách přesahujících 40 000 MW.
- Počet hodin se zápornými velkoobchodními cenami elektřiny na burze stoupl během července na 79.
Meteorologický motor rekordu: O třetinu více slunce
Kromě neustálého nárůstu instalovaného výkonu sehrálo klíčovou roli samotné počasí. Střední Evropa letos zažila řadu déletrvajících stabilních tlakových výší, které přinesly výjimečné množství insolace. Německý meteorologický ústav (DWD) například v červenci 2026 zaznamenal v celostátním průměru 272 hodin slunečního svitu, což představuje zhruba 30% nárůst oproti dlouhodobému klimatickému normálu, který činí 211 hodin.
Příznivé podmínky panovaly i v dalších měsících. V červnu překonaly měsíční dodávky z fotovoltaiky poprvé v historii hranici 11 TWh a v červenci vystoupaly na rekordních 12,0355 TWh. V tomto období pokrývalo slunce 31,6 % veškeré německé spotřeby elektřiny a během poledních špiček běžně dodávalo do soustavy výkon přesahující 40 000 MW. V součtu s větrnými elektrárnami zajistily obnovitelné zdroje v prvním pololetí 59,1 % veškeré německé elektřiny v síti.
Technologický posun: Nástup článků TOPCon
K rekordním číslům přispěla rovněž technologická proměna výrobního parku. Trh v posledních dvou letech prakticky opustil starší křemíkové články typu PERC a přešel na efektivnější technologii TOPCon (n-type), jež dnes tvoří přes 80 % nově instalovaných kapacit. Tyto panely nabízejí účinnost přesahující 24 až 25 %, dosahují nižší míry degradace a vykazují lepší teplotní koeficient, což znamená, že si udržují vyšší efektivitu i během velmi horkých letních dnů.
Celkový instalovaný výkon solárních zdrojů v Německu se v současnosti pohybuje v rozmezí 125 až 130 GWp. Spolková republika tak pokračuje v naplňování zákonného cíle dosáhnout do roku 2030 kapacity 215 GWp, což však klade bezprecedentní nároky na infrastrukturu.
Odvrácená strana hojnosti: Přetížená síť a záporné ceny
Rychlejší růst výrobních kapacit než přenosové infrastruktury vytváří v německé energetice závažné nerovnováhy. Pokud masivní výkon solárních farem a střešních instalací narazí na omezenou kapacitu přenosových linek směřujících z jihu a východu do průmyslových center, dochází k nucenému omezování výroby (tzv. curtailment).
Přebytek elektřiny v poledních hodinách navíc dramaticky ovlivňuje velkoobchodní trh. Počet hodin se zápornými cenami na burze vzrostl v červenci na 79 hodin (oproti 52 hodinám v červnu). Provozovatelé v těchto intervalech platí odběratelům za to, že elektřinu odeberou, což snižuje ekonomickou návratnost projektů bez vlastního ukládání energie.
Podobné výzvy neřeší pouze Evropa. Jak ukazuje například zahraniční praxe u projektů typu Winston Energy v Nevadě, kde se kombinuje 400 MW fotovoltaiky s bateriovým úložištěm o kapacitě 1,6 GWh, budoucnost nestabilních obnovitelných zdrojů stojí právě na velkokapacitní akumulaci. V Německu se vedle lithiových baterií začínají testovat také cenově dostupnější sodíkovo-iontová síťová úložiště (Na-ion), která snižují závislost na drahých surovinách.
Dopad na střední Evropu a legislativní změny
Německé přetoky a cenové vlny přímo ovlivňují i sousední přenosové soustavy včetně České republiky. Přeshraniční toky energie nutí provozovatele sítí, jako je ČEPS, k častějšímu nasazování regulačních opatření k udržení stability vedení. Pro spotřebitele a průmysl s dynamickými tarify sice záporné ceny znamenají levnou elektřinu kolem poledne, pro stabilitu investic do nových zdrojů však představují riziko.
V reakci na tyto komplikace začala německá spolková vláda projednávat zásadní reformu zákona o obnovitelných zdrojích (EEG) a nový síťový balíček. Změny mají postupně omezit garantovanou finanční podporu v lokalitách s chronicky přetíženou distribuční sítí a přimět majitele menších střešních elektráren k instalaci chytrého řízení a bateriových systémů, které zabrání nekontrolovaným přetokům v době slunečních špiček.
