V neděli 8. června 2026 prožilo Česko jednu z nejdivočejších bouřkových nocí roku. Po týdnech historického sucha dorazila studená fronta se vší silou — s kroupami přesahujícími dva centimetry, nárazy větru až 90 km/h a přívalovými dešti, které místy přinesly přes 40 mm za hodinu. Jihočeský kraj se stal dějištěm pravděpodobného tornáda. Meteorologové označili tyto bouřky za nejsilnější od začátku roku 2026.
Výstraha 2. stupně pro polovinu republiky
Již dopoledne vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) výstrahu druhého stupně — tedy varování před velmi silnými bouřkami — pro Prahu a velkou část Čech. Výstraha platila od poledne do půlnoci a postupně se rozšiřovala. V jejím rozsahu se ocitl Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Středočeský kraj, část Ústeckého kraje, téměř celá Vysočina a jihozápadní část Jihomoravského kraje (Znojemsko).
Meteorologové upřesnili, že bouřky mohou být doprovázeny:
- nárazy větru 70 až 90 km/h,
- přívalovým deštěm s úhrny až 40 mm za hodinu,
- kroupami s průměrem přes 2 cm.
V průběhu odpoledne meteorologové výstrahu dále zpřísnili — bouřky byly silnější, než původní modely předpovídaly.
Vimperk pod kroupami, Budějovice pod vodou
Jako první zasáhly silné bouřky jihočeský region. Vimperk se ocitl pod vrstvou ledu — kroupy pokryly ulice a přetížily kanalizaci. Voda se nestačila odvádět a přeměnila rušné komunikace v improvizované potoky. Záplavy sklepů, podjezdů a nízko položených obytných prostor hlásili hasiči v celém regionu.
V Českých Budějovicích se vytvořily rozsáhlé kaluže na Novohradské ulici a v Litvínovicích. Hasiči zasahovali u desítek volání na technické výpomoci — čerpali vodu a odstraňovali popadané stromy. Popadané kmeny blokovaly i vlakové tratě, což způsobilo výrazné zpoždění spojů.
Tisíce domácností v Jihočeském kraji zůstaly bez elektrického proudu. Distributoři elektrické energie pracovali celou noc na obnově napájení.
Pravděpodobné tornádo u Netolic
Nejdramatičtější epizodou nedělního odpoledne byl výskyt pravděpodobného tornáda jihovýchodně od Netolic na Prachaticku. Meteorologové zaznamenali jeho výskyt v čase 15:10 až 15:20 v oblasti obcí Chvalovice, Babice a Strýčice. Mobilní dopplerův radar meteorologické sítě potvrdil v dané oblasti výraznou povrchovou rotaci, charakteristickou pro tornáda.
Místní svědci popsali prudce rotující sloupec vzduchu a hlásili řadu škod — rozbité tašky, přenesené zahradní náčiní a popadané stromy s charakteristickými znaky točivého průchodu vichru. ČHMÚ vyzvalo veřejnost k nahlášení škod a shromažďuje podklady pro konečné potvrzení jevu.
Česko tak zažívá v roce 2026 znepokojivou sérii tornád a výjimečných konvektivních jevů. Dříve v sezóně, na přelomu května a června, meteorologové potvrdili dva tornické víry v jižních Čechách — jeden u Netolic a druhý u Záluží nedaleko Týna nad Vltavou. Odborníci z ČHMÚ upozorňují, že za vznikem stojí kombinace vysoké vlhkosti v přízemní vrstvě atmosféry a výrazného střihu větru s výškou.
Rekordní kontrast: od sucha k povodním
Nedělní bouřky přišly v době, kdy Česko čelí jednomu z nejsušších jar v historii meteorologického měření. Jaro 2026 přineslo v celé republice dramatický deficit srážek — některé oblasti zaznamenaly za celé jaro méně než 32 mm srážek, tedy zlomek normálu. Řeky dosahovaly historicky nejnižších průtoků a půda v hloubce trpěla extrémním deficitem vláhy.
Nedělní bouřkový epizod tento problém zdaleka nevyřeší. Přívalové deště sice místy přinesly vydatné srážky, ale voda odtékala z přesycené nebo naopak krustem tvrdé půdy příliš rychle, aby se efektivně vsákla do hlubších vrstev. Hydrologové upozorňují, že pro skutečné doplnění zásob podzemní vody by bylo zapotřebí pomalých a vytrvalých dešťů po dobu dnů, nikoli hodinových průtrží mračen.
Proč jsou takové bouřky čím dál silnější?
Jev není náhodný. Klimatologové z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a studie publikované v odborných časopisech varují, že frekvence i intenzita supercélových bouřek v Evropě vzrůstá. Důvodem je kombinace teplejšího oceánu, který zásobuje atmosféru větším množstvím energie, a rostoucích teplotních kontrastů mezi kontinentálními vzduchvými hmotami.
Česká republika leží v tzv. bouřkové frontové zóně středoevropského klimatického pásu — oblasti, kde se srážejí teplý a vlhký vzduch přicházející z jihu s chladnějšími vzduchvými hmotami ze severu. Právě tato konfigurace vytváří podmínky pro bouřky se supercélovou strukturou, z nichž mohou vznikat tornáda.
Výzkumníci z ETH Curych publikovali v roce 2026 studii, která předpovídá, že bez výrazného snížení emisí skleníkových plynů se výskyt podobných extrémů do roku 2050 může zdvojnásobit.
Jak se chránit při příštích bouřkách
ČHMÚ doporučuje sledovat aktuální výstrahy na svém portálu a mobilní aplikaci Meteoalarm. Při bouřce 2. stupně:
- vyhněte se otevřeným prostranstvím, stromům a vodním plochám,
- zaparkujte auto v bezpečné vzdálenosti od stromů a budov s nestabilní střechou,
- připravte se na možné výpadky elektřiny a mějte zásobu pitné vody,
- při výskytu tornáda se okamžitě uchylte do nejnižšího podlaží pevné budovy, nejlépe do středu budovy nebo sklepa.
Příští dny by měly přinést postupné zklidnění — v pondělí 9. června meteorologové očekávají srážky v návaznosti na přecházející frontální systém, teploty by neměly překračovat 20 °C. Konec týdne by mohl být opět teplejší, s dalšími bouřkami ve výhledu.
Jak velké kroupy mohou bouřky v Česku přinést a kdy jsou nebezpečné?
Kroupy vznikají v silných bouřkách s výraznou vzestupnou rychlostí vzduchu. V Česku jsou běžné kroupy do 1 cm. Kroupy přesahující 2 cm průměru (jako během nedělních bouřek 8. června 2026) mohou poškozovat auta, skleníky a střechy. Kroupy nad 5 cm jsou extrémně vzácné, ale způsobují katastrofické škody — takové se v Česku naposledy vyskytly při tornádu na jižní Moravě v červnu 2021.
Jak poznat, zda se v okolí tvoří tornádo?
Přímými varovnými signály jsou rotující mrak při základně bouřkové oblačnosti (stěnový mrak), výrazný pokles tlaku, náhlé utichnutí větru před přívalem, zelené nebo žlutohnědé zbarvení nebe a hluk připomínající jedoucí vlak nebo helikoptéru. Při jakémkoliv podezření na tornádo je nutné okamžitě vyhledat úkryt v pevné budově v nejnižším patře, nikoli v automobilu ani pod mosty.
Pomůžou červnové bouřky s jarním suchem v Česku?
Bohužel jen minimálně. Přívalové bouřkové srážky padají příliš rychle na to, aby se vsákly do půdy — většina vody odtéká do řek a potoků. Pro doplnění zásob podzemní vody a zmírnění půdního sucha jsou potřebné pomalé, vytrvalé deště trvající alespoň několik dní. Hydrologové ČHMÚ odhadují, že k vyrovnání jarního deficitu by bylo zapotřebí třínásobku červnového srážkového normálu v podobě pozvolných dešťů.
