Pátek 27. března 2026 přinesl do České republiky mrazivé ráno — arktický vzduch, který se usadil nad zemí od čtvrtka, ukázal v noci plnou sílu. Zatímco Čechy se budí do mrazu a jinovatky, Morava nesla v noci nápor vydatných srážek. Václavovice u Ostravy naměřily přes 29 mm srážek, Zašová na Vsetínsku dokonce 27,3 mm. Jaro má zjevně plán B.
Mrazivé ráno po celých Čechách
V pátek brzy ráno se teploměry v mnoha česky stanicích propadly pod nulu. Naše meteostanice zaznamenaly nejnižší noční teploty zejména na jihu a severozápadě Čech: Milevsko reportovalo minimum −2,9 °C, Frýdlant v Čechách šel na −2,8 °C, Losiná u Plzně na −2,4 °C a Chotěšov u Plzně −3,0 °C. Praha 5 Jinonice se pohybovala těsně pod nulou (−0,1 °C minimum), Kladno hlásilo −0,4 °C a Jablonec nad Nisou −0,9 °C.
Pocitové teploty byly díky větru ještě nepříjemnější. VŠPJ Jihlava hlásila pocitový chlad −4,3 °C při skutečných −0,9 °C, Čechtice pocitově −4,1 °C. Studený severní až severovýchodní vítr převzal po deštivé středě velení a z jarního výhledu nezbylo téměř nic.
Moravu zasáhly vydatné noční srážky
Výrazně odlišná situace panovala na Moravě. Zatímco Čechy byly suché a mrazivé, frontální systém přinášel do moravských nížin a podhůří vydatný déšť. Absolutním rekordmanem dne je Václavovice u Ostravy s 29,2 mm srážek naměřených od půlnoci do ranních hodin. Těsně za nimi Zašová na Vsetínsku s 27,3 mm.
Značné množství srážek padlo i v jihovýchodní části Moravy — Horní Bojanovice v jižní vinařské oblasti naměřily 13,5 mm, Šternberk 3,4 mm a Banská Štiavnica na Slovensku 1,8 mm. Tyto déšťové epizody jsou důsledkem vlhkého vzduchu přitékajícího ze Středomoří před a za studenou frontou, která prolétla přes naše území ve čtvrtek a ve čtvrtek v noci.
Proč mrzne i přes 27. března?
Odpověď leží ve výšce atmosféry. Blokující anticyklón nad severním Atlantikem odklonil standardní atlantické proudění a umožnil hluboké proniknutí studeného polárního vzduchu ze Skandinávie a arktického oceánu přes Pobaltí až do střední Evropy. Meteorologové tento jev označují jako meridionální proudění — místo typického zonálního (západ–východ) se vzduch pohybuje ve výrazných meridiánových smyčkách (sever–jih).
Výsledkem je situace, kdy Česká republika leží na zadní straně tlakové níže putující přes Balkán a přijímá studený severo-severovýchodní vítr. Jde o tutéž synoptickou příčinu, která způsobila velký březnový zvrat v celé Evropě.
Vítr přidává k nepříjemnosti
Ranní vítr sice není silný, ale pociťuje se. Sudoměřice nad Moravou zažily nárazy až 33,8 km/h, Václavovice 31,3 km/h a na severní Moravě Kopřivnice dokonce nárazy 43,9 km/h. Tlak vzduchu se stabilizoval v rozmezí 1 010–1 021 hPa, v Opavě byl naopak nižší (998 hPa), což odráží přítomnost tlakové níže v oblasti.
Co přinese zbytek pátku a víkend?
Studeného vzduchu se tak rychle nezbavíme. Pátek bude oblačný s teplotami pohybujícími se v Čechách mezi 4 a 8 °C, v kotlinách a ve vyšších polohách jen okolo 2–4 °C. Na Moravě bude o pár stupínků tepleji díky zbývajícímu atlantickému vzduchu, ale i tam budou teploty výrazně pod normálem pro konec března.
Přes víkend meteorologové počítají s postupným ústupem studeného advektu a mírným nárůstem teplot. Definitivní oteplení na hodnoty bližší průměru pro toto roční období — tedy 10–14 °C — by mohlo přijít v průběhu příštího týdne. Zatím jde ale spíše o opatrný optimismus.
Rostliny v ohrožení
Noční mrazy v situaci, kdy třešně, meruňky a mnohé ovocné stromy jsou již v plném květu nebo těsně před ním, představují vážné riziko pro sadaře a zahradníky. Kritická teplota pro poškození rozkvetlých třešňových květů je okolo −1,5 °C — hranice, která byla v noci ze čtvrtka na pátek v řadě lokalit překročena. Ovocnáři v oblastech Litoměřicka, jižních Čech a jižní Moravy pozorně sledují, jak se jejich sady zachovaly.
Odborníci doporučují v následujících dnech zkontrolovat stav pylu a semeníků — černé poškozené semeníky signalizují mrázkové poškození a ztrátu úrody. Pro část sadařů může jít o klíčový víkend sezóny.
Proč na Moravě prší, zatímco v Čechách mrzne?
Jde o výsledek rozdílné vzduchové hmoty v obou oblastech. Studená arktická vzduchová hmota pronikla převážně do Čech ze severozápadu, zatímco nad Moravou ještě částečně přetrvával vlhčí vzduch přinášený ze Středomoří před postupující frontou. Rozdíl srážek v řádu desítek milimetrů a rozdíl teplot v řádu několika stupňů tak mohly existovat jen pár set kilometrů od sebe.
Je takové počasí na konci března normální?
Mrazy v Česku na konci března nejsou výjimečné — statisticky se v nížinách mohou vyskytnout i v první polovině dubna. Letos je ale situace výraznější díky silnému blokovacímu anticyklónu nad Atlantikem, který zcela přerušil dodávky teplého atlantického vzduchu a otevřel dveře polárnímu chladnu. Normální teplotní průměr pro 27. března v Praze je přibližně 9–10 °C — reálné teploty jsou téměř o polovinu nižší.
Kdy skončí chlad a vrátí se jaro?
Modely naznačují postupné oteplení v průběhu příštího týdne (přibližně od 30. března do 2. dubna), kdy by atlantické proudění mělo opět převzít kontrolu. Teploty by se měly vrátit blíže k sezónnímu průměru, tedy k 10–14 °C ve dne. Hluboké noční mrazy by měly skončit do konce týdne, ale lokální přízemní mráz v kotlinách možný zůstane i nadále.