Je konec května, ale česká krajina se místy podobá spíše vyprahlé stepi uprostřed léta. Mimořádné sucho, které se v posledních týdnech dramaticky prohlubuje, tvrdě dopadá na farmáře, rybáře i celé obce. Nejkritičtější je situace v širokém pásu táhnoucím se od Polabí přes Vysočinu až do jižních Čech, kde půdní vlhkost klesá na alarmující minima a první tropický den letošního roku přišel o celý týden dříve, než je obvyklé.
Sucho jako nový normál: Česko vysychá
Podle nejnovějších dat portálu InterSucho, který spravuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR, se odchylka sucha od obvyklého stavu vztahuje už na 78 procent území České republiky. Dalších 14 procent území vykazuje sníženou úroveň půdní vláhy. To znamená, že prakticky celé Česko — s výjimkou několika málo regionů — aktuálně trpí nedostatkem vody v půdě.
V uplynulém týdnu od 17. do 23. května 2026 spadlo na 85 procentech území republiky méně než 5 milimetrů srážek. Takto nízké úhrny jsou pro konec jara zcela mimořádné a odpovídají spíše nejsušším letním obdobím. Výraznější deště zasáhly pouze severovýchod republiky, kde spadlo 10 až 30 milimetrů, ani to však nestačilo k zásadnějšímu doplnění zásob podzemní vody.
Nejkritičtější oblasti: Od Polabí až k Šumavě
Nejhůře je na tom právě pás táhnoucí se napříč republikou. V povrchové vrstvě půdy (do 40 centimetrů) se výjimečné až extrémní sucho vyskytuje zejména na Klatovsku, Domažlicku, Prachaticku, Písecku, Táborsku, Benešovsku, Kutnohorsku, Pardubicku a na pomezí Libereckého a Středočeského kraje. Právě tady se půdní vlhkost odchyluje od dlouhodobého normálu natolik výrazně, že to začíná mít přímé dopady na zemědělskou produkci i zásobování vodou.
Ve středních Čechách, konkrétně v Polabí, očekávají experti z Intersucho, že relativní nasycení půdy ve svrchní vrstvě klesne do konce týdne až na pouhých 10 procent. To je hodnota, která se běžně vyskytuje v polopouštních oblastech — nikoliv v jedné z nejúrodnějších oblastí střední Evropy.
Vody ubývá i v hlubších vrstvách
Problém se netýká jen povrchu. V hlubší vrstvě půdy (40–100 cm) je situace také vážná — nejvyšší odchylku sucha hlásí Chebsko, Děčínsko, České Švýcarsko, jih Plzeňského kraje či pás od Šumavy až k Orlickým horám. Na Moravě pak trpí zejména Bruntálsko, kde je pozorováno dokonce extrémní sucho i v hloubce do jednoho metru.
Zemědělství pod tlakem: Ovocnáři i pěstitelé obilí se bojí o úrodu
Současná vlna sucha přichází v mimořádně nešťastnou dobu. Letošní dubnové mrazy už předtím zničily až polovinu úrody ovoce, přičemž škody se odhadují na stovky milionů korun. Teď, když by se měly zbylé plody vyvíjet, naráží stromy a plodiny na kritický nedostatek vláhy.
„Zemědělství bude z hlediska klimatických změn nejhůře zasaženým sektorem ekonomiky,“ konstatovalo už v loňské analýze Ministerstvo životního prostředí. A letošní jaro tuto predikci bolestně potvrzuje. Pěstitelé obilovin, zejména v Polabí a na Vysočině, hlásí, že porosty začínají žloutnout a zastavují růst — a to v době, kdy by měly nabírat na objemu před letní sklizní.
Podle studie think-tanku CzechGlobe vedené Julianou Arbelaez‑Gaviria může klimatická změna do poloviny století snížit produktivitu plodin ve střední Evropě až o čtvrtinu. Adaptace na nové podmínky — od přesunu pěstování do vyšších nadmořských výšek po investice do precizního zemědělství — se stává otázkou přežití, nikoliv modernizace.
Nedostatek vody pociťují i obyčejní lidé
Sucho už dávno není jen problémem zemědělců. Na Bruntálsku musejí cisterny s vodou zásobovat dokonce i chaty na Lysé hoře, kde historicky o vodu nebyla nouze. Důvod? Málo sněhu v uplynulé zimě, minimum jarních dešťů a stále rostoucí teploty. „Důležité je se na sucho připravit a co nejlépe hospodařit s vodními zdroji,“ upozornil pro Český rozhlas klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Některé obce na Vysočině a v jižních Čechách už vyhlásily první omezení odběru povrchových vod a apelují na obyvatele, aby šetřili pitnou vodou. Rybáři na menších tocích hlásí kriticky nízké průtoky, které ohrožují rybí populace — voda se v korytech rychle prohřívá a ztrácí rozpuštěný kyslík.
Proč je letos sucho tak výjimečné? Na vině je tlaková výše i teplé jaro
Meteorologická příčina současné situace spočívá v rozsáhlé a stabilní tlakové výši, která se usadila nad západní a střední Evropou. Kombinace dlouhého dne (blížíme se letnímu slunovratu), jasného počasí a suché krajiny vytváří ideální podmínky pro rychlé prohřívání vzduchu i odpařování zbývající vláhy z půdy.
„Když se zkombinuje dlouhý den, jasné počasí a relativně suchá krajina, teploty se začínají šplhat k vysokým hodnotám,“ vysvětlil Trnka v rozhovoru pro Radiožurnál. První tropický den — tedy den s teplotou 30 °C a více — letos přišel o celý týden dříve, než činí dlouhodobý průměr. A to je teprve předzvěst léta, které se podle výhledů ponese ve znamení nadprůměrných teplot s minimálním množstvím srážek.
Intersucho varuje, že do konce května bude na 60 procentech území panovat výrazné až extrémní sucho. Zároveň platí vysoké riziko vzniku požárů, zejména v suchem nejpostiženějších oblastech středních a jižních Čech.
Klimatická změna: Už to není výhled do budoucna, ale současnost
Současné sucho nelze vnímat izolovaně. Je součástí širšího trendu, který pozorujeme napříč celou Evropou. V Londýně padl 25. května absolutní květnový teplotní rekord — naměřeno bylo 34,8 °C, což je o dva stupně více než předchozí maximum. Ve Španělsku se už připravují na první čtyřicítky roku. „Změna klimatu vede k tomu, že vysoké teploty přicházejí dříve než v minulosti,“ komentuje Trnka.
Pro Česko to znamená jediné: sucho přestává být výjimečnou událostí a stává se chronickým problémem. Odborníci proto volají po systémových řešeních — od budování závlahových systémů přes změnu skladby pěstovaných plodin až po zásadní přehodnocení hospodaření s vodou v krajině, včetně obnovy mokřadů, remízků a přirozených říčních koryt, které dokážou vodu v krajině zadržet.
Bez těchto kroků se podle klimatologů budou podobné situace opakovat stále častěji — a s ještě tvrdšími dopady.
Jak dlouho bude současné sucho trvat?
Podle výhledů Intersucho bude minimálně do konce května přetrvávat teplotně nadprůměrné počasí s minimem srážek. Půdní vlhkost bude nadále klesat, zejména v Čechách. Dlouhodobější předpověď naznačuje, že ani začátek června nepřinese zásadní změnu — významnější srážky nejsou na obzoru a teploty zůstanou nad dlouhodobým průměrem.
Je současné sucho důsledkem klimatické změny, nebo jde o přirozený výkyv počasí?
Podle klimatologa Miroslava Trnky jde o kombinaci obojího. Každá extrémní událost má svůj přirozený meteorologický základ — v tomto případě stabilní tlakovou výši nad Evropou. Klimatická změna však zvyšuje pravděpodobnost a intenzitu těchto extrémů: roky jsou celkově teplejší, jaro přichází dříve a sucho se stává častějším. Například letošní první tropický den přišel o celý týden dříve, než byl dlouhodobý průměr — a to je jasný signál posouvajícího se klimatu.
Co mohou běžní lidé udělat proti suchu na svých zahradách?
Odborníci doporučují několik konkrétních opatření: zachytávat dešťovou vodu do sudů či podzemních nádrží, mulčovat záhony, aby se snížilo odpařování, zalévat brzy ráno nebo pozdě večer a používat kapkovou závlahu místo postřikovačů. V širším měřítku pak pomáhá i nesekání trávníku nakrátko, výsadba stromů a keřů, které vytvářejí stín a zadržují vlhkost, a obecně snaha o co nejpestřejší a nejpřirozenější zahradní ekosystém.
