Přes milion akrů spálené půdy, tisíce přesídleného dobytka, jedna oběť a stovky hasičů bojujících na frontách, které se stále mění. Tak vypadá březen 2026 v americkém státě Nebraska, kde se odehrává největší požární katastrofa v historii tohoto území. Není to náhoda — je to výsledek kombinace rekordního sucha, silných větrů a klimatických podmínek, které se podle vědců budou opakovat stále častěji.
Čísla, která nemají v Nebrasce precedens
Když v první polovině března vypukl v západní Nebrasce požár Morrill Fire, nikdo netušil, že se z něj stane největší lesní a stepní požár v celé historii státu. K 27. březnu 2026 Morrill Fire spálil 642 029 akrů (přibližně 2 600 kilometrů čtverečních) — plochu větší než třetina celé České republiky. Teprve nyní je požár ze 100 % pod kontrolou.
To by ale samo o sobě nestačilo na rekord. Nebraskou zároveň sužovaly další požáry: Cottonwood Fire pohltil přes 129 000 akrů, Ashby Fire přibližně 60 000 akrů a řada menších ohnisek dohromady přidala desítky tisíc akrů navíc. Celkový odhad zkázy: přes milion akrů, tedy zhruba 4 000 kilometrů čtverečních spálené zemědělské půdy, pastvin a prérií.
Tragicky zemřela 86letá Rose Whiteová z obce Arthur — oběť ohně, který se šířil rychlostí překvapující i zkušené záchranáře. Guvernér Jim Pillen vydal celostátní zákaz zakládání ohňů platný do 10. dubna 2026 a nasadil státní záchranné týmy.
Proč březen? Sucho, vítr a La Niña
Většina lidí si požáry spojuje s horkým létem, ne s jarem. Nebraský březen 2026 ale ukázal, že tato představa je zastaralá. Rozsáhlé zimní sucho způsobené fenoménem La Niña připravilo prérie o vlhkost: srážkový deficit v západní Nebrasce dosahoval ke konci zimy desítek procent oproti normálu. Tráva i keře byly vysušené jako papír.
K tomu se přidaly silné prériové větry dosahující rychlostí až 80–100 km/h, nízká vzdušná vlhkost a teplotní rekordy — v polovině března 2026 překonalo několik stanic v okolních státech historické maximum teploty pro daný měsíc. Kombinace suché vegetace, větru a rekordního tepla vytvořila podmínky, při kterých se oheň šíří rychlostí automobilu na dálnici.
La Niña — chladnější fáze tichooceánské klimatické oscilace — letos typicky „přispívala" k suchu v centrálních a jihozápadních oblastech USA. Paradoxně stejný jev způsobil v Keni a Tanzanii katastrofální záplavy, o kterých jsme psali dříve. Americká NOAA přitom upozornila, že vliv La Niña zeslábl a klimatický systém se přesouvá do neutrální fáze — jenže škody jsou napáchány.
Milion akrů — co to vlastně znamená?
Číslo „milion akrů" působí abstraktně. Zkusme si to představit konkrétně: spálená plocha odpovídá zhruba rozloze jihočeského a jihomoravského kraje dohromady. Jde o pastviny, kde se pásly statisíce kusů dobytka — hlavní zdroj obživy místních farmářů. Tisíce kusů skotu musely být naléhavě přesídleny nebo byly zvířata nalezena mrtvá.
Zemědělská škoda je podle prvních odhadů v řádu stovek milionů dolarů. Kraj, který po generace žil z chovu dobytka a zemědělství, se mění na spálenou step. Obnova travních porostů potrvá roky, obnova stád pak ještě déle.
Stále aktivní fronty: příběh nekončí
Ke konci března ještě nebyl boj s ohněm u konce. Cottonwood Fire byl sice z 98 % pod kontrolou, ale v okrese Grant County vzplanula dvě nová ohniska. Ashby Fire se šířil jižním směrem do oblasti Crescent Lake National Wildlife Refuge — biologicky cenné mokřadní rezervace. Hasiči bojují v terénu, kde střídání větru může kdykoli obrátit situaci ve zlé.
Guvernér Pillen 27. března vydal nová krizová opatření a vyzval federální vládu o pomoc. Meteorologické výhledy přitom příliš nepotěší: přísun vlhkosti zůstává v oblasti podprůměrný a na konci března i v dubnu se počítá s dalšími epizodami silného větru.
Klimatická změna mění pravidla hry
Požáry v Nebrasce nejsou izolovanou anomálií. Jsou součástí globálního trendu, který vědci sledují a dokumentují stále úzkostlivěji. Sezóna požárů se prodlužuje — tam, kde dříve bylo riziko soustředěno do letních měsíců, hrozí požáry dnes od pozdního zimy do pozdního podzimu. Sucha jsou intenzivnější a trvají déle. Vlny veder přicházejí dříve.
Yale Climate Connections popsaly březnovou vlnu veder jako „nejstatisticky anomálnější tepelnou událost pro daný měsíc kdy zaznamenanou v jihozápadní části USA". Teplotní rekordy nebyly překonány o desetiny stupně, ale o celé stupně Celsia — to je v klimatologii výjimečný signál.
Co to znamená pro Evropu a Česko? Přímý přenos požárů přes Atlantik nehrozí. Ale stejné podmínky — teplejší zimy, deficit srážek, silnější větry při frontách — zasahují stále více i středoevropské krajiny. Požáry v jižní Evropě (Řecko, Španělsko, Itálie) jsou rok od roku ničivější. A jak ukázalo letní sucho v Česku v posledních letech, ani naše prérie nejsou imunní.
Jeden milion akrů jako varovný signál
Nebraska není Afrika ani Austrálie. Je to jeden z nejvyspělejších zemědělských států bohaté průmyslové země. A přesto se ocitla bezmocná před živlem, který kombinoval to nejhorší z klimatické statistiky: sucho, teplo, vítr. Výsledek — milion akrů popela — by měl být varováním nejen pro Ameriku.
Klimatické modely naznačují, že podobné „požární měsíce" budou přicházet s větší frekvencí. Otázka není, zda se to stane znovu — ale zda budeme připraveni lépe než tentokrát.
Co způsobilo rekordní požáry v Nebrasce v březnu 2026?
Klíčovou roli sehrála kombinace tří faktorů: rozsáhlé zimní sucho spojené s fenoménem La Niña, které vyprahlé prérie zbavilo vlhkosti; silné prériové větry o rychlostech 80–100 km/h; a rekordní teploty pro březen. Tyto podmínky společně vytvořily prostředí, kde se oheň šíří extrémní rychlostí a hasičům se daří jen obtížně zamezit jeho šíření.
Mohly by podobné požáry postihnout Česko nebo střední Evropu?
Přímé srovnání s nebraskými prérijními požáry by bylo přehnané, ale klimatické podmínky se mění i v Evropě. Sucho v jižní a střední Evropě zesiluje, sezóna lesních požárů se prodlužuje. Česko zažívalo v posledních letech rozsáhlé požáry v borových lesích v době sucha — a vědci varují, že s pokračující klimatickou změnou bude riziko nadále růst, zejména v oblastech s lehkými písčitými půdami.
Co je La Niña a jak ovlivňuje počasí mimo tropické oblasti?
La Niña je přirozený klimatický jev způsobený ochlazením povrchu centrálního a východního Tichého oceánu. Ovlivňuje proudění atmosféry po celé planetě: v centrálních a jihozápadních USA způsobuje sucho, v jihovýchodní Asii a Austrálii naopak silné deště a záplavy. V Africe může být příčinou katastrof jako záplavy v Keni. Letošní La Niña patřila k silnějším epizodám a její otisky byly viditelné na mnoha kontinentech najednou.