Co přesně se stalo a proč to čtenáře v Česku zajímá
V květnu 2026 aktivoval stát Massachusetts dlouhodobé smlouvy na dodávky z Vineyard Wind, 806megawattové offshore větrné farmy ležící přibližně 22 kilometrů od pobřeží. Smlouvy, které za spotřebitele podepsaly místní distribuční společnosti, garantují stabilní ceny na dalších 20 let. Podle úřadů to přinese průměrnou úsporu zhruba 1,4 centu za kilowatthodinu ve srovnání s tržními cenami. To může znít jako drobná částka, ale v americkém měřítku jde o sumu, která za dvě dekády překročí 1,4 miliardy dolarů.
Význam kontraktů ale nespočívá jen v číslech. Je to především signalizace stability. V době, kdy ceny energie na velkoobchodních trzích kolísají podle geopolitické situace, počasí a poptávky, dlouhodobé smlouvy s větrnými farmami nabízejí předvídatelný fix. A právě to je pro průmysl i domácnosti klíčové.
Vineyard Wind v číslech: od pilotního projektu k průmyslovému standardu
Vineyard Wind je příkladem toho, jak rychle se offshore sektor dokáže rozjet. Stavební práce začaly koncem roku 2022, první elektřina proudila do sítě v lednu 2024 a plné mechanické dokončení projektu bylo ohlášeno v prvním čtvrtletí 2026. Jen v roce 2025 zde bylo nainstalováno 624 MW kapacity, což pomohlo celkovému americkému offshore výkonu vyskočit o rekordních 261 %.
Projekt však není jen o turbínách. Stát uvádí, že Vineyard Wind dosud vytvořil téměř 4 000 pracovních míst a vygeneroval ekonomický výstup ve výši 1,94 miliardy dolarů. Každý rok by měl navíc ušetřit atmosféře více než 1,6 milionu metrických tun oxidu uhličitého, což odpovídá vyřazení zhruba 325 000 benzínových automobilů z provozu.
Proč je offshore větrná energie zimním spasitelem
Jednou z hlavních výhod mořských větrných farem je jejich vysoká spolehlivost právě v zimních měsících, kdy spotřeba elektřiny kvůli topení vrcholí a ceny zemního plynu často prudce stoupají. V New Englandu, regionu na severovýchodě USA, to platí dvojnásob. Během lednové arktické vlny v roce 2025, kdy teploty klesaly hluboko pod nulu, dosáhla větrná generace v oblasti téměř rekordních hodnot.
Podle zprávy neziskové organizace Acadia Center mohly už samotné offshore větrné zdroje snížit velkoobchodní ceny elektřiny v New Englandu během zimy 2024–2025 o 11 %. V absolutních číslech to znamená potenciální úsporu alespoň 400 milionů dolarů jen za jednu sezónu. Vineyard Wind přitom už v době, kdy ještě nebyly dlouhodobé kontrakty aktivní, pravidelně podbídal ostatní zdroje na velkoobchodní burze. Nyní, s uzamčenými cenami, se tyto úspory přenesou přímo na účty zákazníků.
Evropský kontext: kudy vede cesta offshore větru
Zatímco USA offshore větrnou energetiku teprve škáluje, Evropa je v tomto oboru veteránem. První mořskou větrnou farmu – Vindeby v Dánsku – spustili už v roce 1991. Dnes patří mezi největší světové hráče Spojené království, Německo a Nizozemsko. Projekt Dogger Bank u britských břehů, až 4,8 GW, bude po dokončení jedním z největších na světě. V Baltském moři se země EU zavázaly podle Mariemborské deklarace z roku 2022 dosáhnout do roku 2030 19,6 GW offshore kapacity.
Z českého pohledu je offshore větrná energetika předmětem inspirace spíše než přímé investice – moře nemáme. Přesto ale dokládá, že dlouhodobé kontrakty s OZE mohou být účinným štítem proti cenové volatilitě. Česká republika se aktuálně opírá především o solární a onshore větrné zdroje, přičemž právě onshore větrné farmy na Moravě a v severních Čechách zažívají díky modernizaci turbín nový boom. Evropská unie přitom ve svém Zeleném údělu počítá s tím, že offshore větrná energie bude jednou z pilířů dekarbonizace elektroenergetiky. Pro Česko to znamená, že se můžeme spolehnout na čistou elektřinu z moře dováženou ze sousedních států, zatímco doma rozšiřujeme vlastní obnovitelné portfolio.
Technologie a ekonomika: proč ceny offshore větru padají
Offshore větrné turbíny jsou větší, výkonnější a stabilnější než jejich pozemní protějšky. Průměrný výkon nainstalovaných turbín v Evropě se v roce 2020 přiblížil 8,2 MW na jednotku a trend stále směřuje vzhůru. Větší rotor znamená více zachycené energie i při nižších rychlostech větru. Zároveň se díky masové výrobě a zkušenostem z provozu snižují náklady na údržbu, která bývala největší slabinou odvětví.
Ještě před deseti lety přitom analytici označovali offshore větrnou energii za jednu z nejdražších technologií. Dnes už v Evropě konkuruje fosilním zdrojům a v některých aukcích dosahuje cen pod hranicí jaderné energetiky. Massachusetts teď ukazuje, že podobná dynamika funguje i za Atlantikem – pokud státy vytvoří jasný regulační rámec a dlouhodobé smluvní závazky.
Dopady na klima a energetickou bezpečnost
Kromě úspor na účtech hraje offshore větrná energetika klíčovou roli v odstavování uhelných a plynových elektráren. Každý gigawatt nainstalovaného offshore výkonu dokáže teoreticky pokrýt spotřebu stovek tisíc domácností. V kontextu snahy EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 jde o nezastupitelný zdroj. Větrné farmy na moři navíc nekonkurují zemědělské půdě ani přírodním rezervacím na pevnině, což řeší jeden z častých konfliktů u onshore projektů.
Pro americký východní pobřeží, tradičně závislé na dovozu zemního plynu, představuje offshore wind navíc prvek domácí energetické bezpečnosti. Větry nad Atlantikem nepodléhají geopolitickým jednáním a jejich předvídatelnost se díky moderním meteorologickým modelům neustále zlepšuje.
Závěr: příklad pro celý svět
Massachusetts svým rozhodnutím poslal jasný signál: offshore větrná energie už není experimentem, ale standardní součástí energetického mixu, který šetří peníze, chrání klima a stabilizuje ceny. Pro Českou republiku a celou Evropu jde o potvrzení správnosti cesty, kterou jsme nastoupili před více než třiceti lety s prvními mořskými turbínami. Otázkou už není, zda offshore větrné farmy budou součástí naší budoucnosti, ale jak rychle dokážeme jejich potenciál plně využít.
Jaké jsou hlavní technické rozdíly mezi offshore a onshore větrnými turbínami?
Offshore turbíny jsou obecně mnohem větší – aktuálně často přes 8 MW na jednotku – a musí odolávat slanému prostředí, vysoké vlhkosti a silným náporům větru. Proto se pro ně používají speciální materiály a ochranné nástřiky. Základy bývají monopilové, tripodové nebo plovoucí, podle hloubky moře. Údržba je náročnější a vyžaduje speciální plavidla, na druhou stranu je vítr na moři silnější a stabilnější.
Může Česká republika využít něco z amerického modelu dlouhodobých kontraktů?
Ano. Český trh s elektřinou by mohl profitovat z podobných tzv. Power Purchase Agreements (PPA), tedy dlouhodobých smluv mezi výrobci z obnovitelných zdrojů a odběrateli. Tyto kontrakty snižují riziko pro investory i spotřebitele a pomáhají financovat nové solární a větrné projekty bez přímé závislosti na státních dotacích. V Evropě se PPA stávají standardem a čeští velcí průmysloví odběratelé je již testují.
Proč se ceny elektřiny z offshore větru liší v létě a v zimě?
V zimě je poptávka po elektřině vyšší kvůli topení a kratším dnům, což tlačí ceny nahoru. Současně jsou větry nad severními moři v zimních měsících silnější a pravidelnější než v létě. Offshore farmy proto produkují nejvíce elektřiny právě v době, kdy je nejdražší, a efektivně tak tlumí cenové špičky na trhu.