Pobaltský energetický skok
Zpráva o dosažení 6 GW v připravovaných projektech je signálem masivního přechodu k zelené energii. Dle dat litevského provozovatele přenosové soustavy, společnosti Litgrid, tento milník představuje součet všech projektů, které již mají vydaná povolení k rozvoji a připojení k síti. Nejedná se tedy ještě o plně instalovaný výkon, ale o obrovský a reálný potenciál, který se v následujících letech přemění ve skutečné elektrárny. Pro srovnání, celková spotřeba elektřiny v Litvě se v roce 2023 pohybovala kolem 11 TWh, přičemž země importovala přibližně 70 % své spotřeby. Projekty s výkonem 6 GW by teoreticky dokázaly vyrobit podstatně více energie, než země spotřebuje.
Solární boom a stabilní síla větru
Růst je patrný v obou klíčových sektorech – solární i větrné energetice. Ještě na začátku roku 2024 měla Litva instalováno přibližně 1,5 GW ve fotovoltaice a 1,3 GW ve větrných turbínách. Nově schválené projekty tento poměr výrazně navýší. Investory láká především zjednodušená legislativa, podpora ze strany vlády a snaha o co nejrychlejší odstřižení od dovozu energií z Ruska, což je pro pobaltské státy klíčová bezpečnostní priorita.
Vláda aktivně podporuje jak velké energetické parky, tak i menší komunitní a střešní instalace, což demokratizuje výrobu energie a umožňuje občanům i firmám aktivně se podílet na energetické transformaci. Tento přístup se ukazuje jako vysoce efektivní a rychlý. Více informací o tomto trendu přinesl například portál Renewables Now, který jako jeden z prvních informoval o dosažení této mety.
Srovnání s Českou republikou: Kde vázne náš potenciál?
Pohled na čísla z Litvy je pro Česko zahanbující i inspirativní zároveň. Česká republika měla na začátku roku 2024 instalováno zhruba 3,5 GW solárních a pouze okolo 0,35 GW větrných elektráren. Přestože i u nás dochází k růstu, jeho tempo je výrazně pomalejší. Hlavními bariérami zůstávají složitý a zdlouhavý povolovací proces, nedostatečná kapacita distribuční sítě a v některých oblastech i odpor místních komunit, zejména vůči větrným turbínám.
Litva ukazuje, že s jasnou politickou vizí a odhodláním lze byrokratické překážky odstranit a přilákat masivní soukromé investice. Zatímco Česko se stále spoléhá na tradiční zdroje a jadernou energetiku, jejíž rozvoj je otázkou desítek let, Litva sází na rychlost a flexibilitu obnovitelných zdrojů. Tento přístup jí v budoucnu může přinést nejen energetickou bezpečnost, ale i významnou ekonomickou výhodu v podobě levnější elektřiny.
Budoucnost je v kombinaci a skladování
Samotný instalovaný výkon není samospásný. Klíčem k úspěchu je inteligentní řízení sítě, kombinace různých zdrojů a především akumulace energie. Litva si je toho vědoma a spolu s rozvojem elektráren plánuje i masivní investice do bateriových úložišť a technologií na výrobu zeleného vodíku. Právě schopnost uložit přebytky energie z větrných a slunečných dní a využít je v době, kdy zdroje nevyrábí, rozhodne o úspěchu celé transformace.
Příběh Litvy je důkazem, že i menší země bez ideálních přírodních podmínek může patřit mezi šampiony v přechodu na čistou energetiku. Je to především otázka odvahy, politické vůle a správně nastavených pravidel. Pro Česko je to jasný vzkaz: přestat váhat a začít jednat.
Pokryje těchto 6 GW projektů celou energetickou spotřebu Litvy?
Teoreticky ano, roční výroba by mohla přesáhnout celkovou spotřebu. V praxi je však nutné řešit intermitentnost (nestálost) výroby. Bez masivní akumulace energie a záložních zdrojů se země stále neobejde, zejména v zimních měsících s nižším solárním svitem a slabším větrem. Cílem je spíše pokrýt co největší část spotřeby a stát se čistým vývozcem energie v součtu za celý rok.
Jaké jsou největší technické výzvy pro litevskou přenosovou soustavu?
Největší výzvou je stabilita a modernizace sítě. Připojení tak velkého množství nestabilních zdrojů vyžaduje obrovské investice do chytrých sítí (smart grids), systémů pro vyrovnávání frekvence a především do velkokapacitních úložišť energie. Společnost Litgrid musí zajistit, aby síť dokázala absorbovat výrobní špičky a naopak pokrýt výpadky bez kolapsu.