Proč rok 2026 zatím zůstává na třetím místě
Z pohledu dosavadních klimatických statistik se rok 2026 drží jako 3. nejteplejší rok v historii měření. V žebříčku globálních průměrných teplot se prozatím řadí těsně za extrémní roky 2024 a 2025. Přestože obyvatelé mnoha měst pociťují léto jako nesnesitelné, celosvětový průměr atmosférických teplot nedosáhl maxim z předchozích dvou let.
Klimatologové upozorňují, že absence nových absolutních rekordů v prvních sedmi měsících roku neznamená zastavení trendu oteplování. Meteorologické modely ukazují, že atmosféra reaguje s jistým zpožděním na vývoj v oceánech, které hrají v globálním klimatickém systému zcela zásadní roli.
Oceány jako časovaná bomba: Rekordy padají denně
Zatímco teploty vzduchu na pevnině prozatím nepřekonávají historická maxima z roku 2024, světové oceány – zabírající více než 70 % povrchu Země – vysílají varovné signály. Od května 2026 denní teplota mořské hladiny vyrovnala do té doby nejvyšší naměřené hodnoty z roku 2024. Od června 2026 pak teplota oceánského povrchu dosahuje rekordních hodnot téměř každý jednotlivý den.
Obrovské množství tepelné energie akumulované v horních vrstvách mořské vody působí jako gigantický zásobník. Jakmile se tato energie začne masivněji uvolňovat do atmosféry, dochází k prudkému růstu globálních teplot vzduchu po celém světě.
Prudký nárůst pravděpodobnosti a přehodnocení prognóz
Předpovědní modely v průběhu jara a začátku léta prošly výraznou revizí. Ještě v březnu 2026 odhadoval klimatolog Zeke Hausfather z výzkumné organizace Berkeley Earth pravděpodobnost, že rok 2026 překoná celkový teplotní rekord roku 2024, na pouhých 7 %. S příchodem srpna však na základě nových dat ze satelitních a oceánských měření tato pravděpodobnost vzrostla na 35 %.
Významní klimatologové, včetně Jamese Hansena, přehodnotili své výhledy pro druhou polovinu roku. Očekává se, že jakmile se v tropickém Tichém oceánu plně rozvine předpovídaný silný jev El Niño, globální průměrné teploty v závěrečných měsících roku 2026 prudce vzrostou. Zprávu o vývoji situace přinesla také agentura AP News.
Rok 2027: Téměř jistý nový rekordman
Jev El Niño je charakteristický tím, že své nejsilnější atmosférické dopady neprojevuje okamžitě při svém vzniku, ale až s odstupem několika měsíců. Vrchol jeho vlivu na globální teploty nastává zpravidla v roce následujícím po jeho rozvoji v Tichém oceánu.
Vědecká komunita se proto vzácně shoduje na tom, že rok 2027 přinese vlnu globálních teplot, která s vysokou pravděpodobností – odborníky označovanou jako „near lock“ (téměř jistota) – překoná všechny dosud zaznamenané moderní teplotní rekordy. Kombinace nahromaděného tepla v oceánech, plné síly jevu El Niño a přetrvávajícího skleníkového efektu vytvoří podmínky, které výrazně posunou hranice dosavadních klimatických extrémů.
Proč má El Niño zpoždění a projeví se naplno až v roce 2027?
Jev El Niño nejprve ohřívá povrchové vody v rovníkovém Tichém oceánu. Přenos obrovského množství tepla z mořské hladiny do vyšších vrstev atmosféry a jeho rozptyl po celé planetě trvá několik měsíců. Proto bývá druhý rok trvání El Niňa globálně teplejší než rok jeho vzniku.
Jaký je rozdíl mezi teplotami oceánů a teplotou vzduchu nad pevninou?
Voda má podstatně vyšší tepelnou kapacitu než vzduch. Oceány pohlcují přes 90 % přebytečného tepla zadrženého v klimatickém systému. Zvýšení teploty moří o desetiny stupně představuje obrovské množství energie, které následně stabilně ohřívá atmosféru i v obdobích, kdy na pevninách zrovna nepanují lokální extrémy.
