Léto
Publikováno - Daniel Česák

Dnes v 10 hodin a 25 minut nastalo v České republice něco, co se opakuje jednou za rok: letní slunovrat. Slunce dosáhlo nejvyšší deklinace nad obzorem, astronomické léto oficiálně začalo — a přivítalo nás s plným vedrem. Naše meteostanice hlásí v poledne přes 33 °C a Evropa se zmítá v jedné z nejintenzivnějších tepelných vln posledních let. Nejdelší den roku 2026 nešetří.

Slunovrat přesně v číslech: 16 hodin světla

Letní slunovrat (latinsky solstitium aestivum) nastává v okamžiku, kdy Slunce dosáhne svého nejvyššího bodu nad nebeským rovníkem a přechází z Blíženců do Raka. Letos se tento astronomický mezník odehrál přesně 21. června 2026 v 10:25 SEČ (8:24 UTC).

Co to znamená v praxi? V Praze dnes slunce vychází okolo 4:52 ráno a zapadá až ve 21:12 večer. Den trvá 16 hodin a 20 minut — to je o více než 8 hodin víc světla než při zimním slunovratu v prosinci. Noc přitom trvá pouhých 7 hodin a 40 minut, a i ta není úplně temná — soumrak a svítání se prolínají skrze celý krátký výsek tmy.

Po dnešním dni se dny opět začnou zkracovat. Každý příští den přijdeme o přibližně minutu světla navíc — zpočátku nepozorovaně, ale na přelomu července a srpna si toho začneme všímat.

Naše stanice v poledne: vedro plošné, srážky žádné

Slunovrat zastihuje Česko uprostřed suchého a horkého období. Aktuální záznamy z našich meteostanic k poledni 21. června 2026 to potvrzují bez výjimky:

  • Bezděkov pod Třemšínem: maximum dne 33,4 °C, ráno pouhých 14,6 °C — denní amplituda přes 18 stupňů
  • Neratovice centrum: 32,8 °C, minimum 18,7 °C
  • Konstantinovy Lázně: 32,8 °C
  • Břeclav: 32,7 °C, minimum 20,7 °C — nejteplejší noc v síti
  • Žerotín: 31,8 °C
  • Nové Město pod Smrkem: 32,2 °C — i severní Čechy hoří
  • Domašov u Brna: 30,9 °C, Zašová: 30 °C, Chotěšov: 31,4 °C
  • Jablonec nad Nisou: 29,3 °C
  • Jihlava, Dolní Cerekev: 27–29 °C

Srážky? Prakticky nulové. Většina stanic registruje 0 mm, jen jednotlivé stanice zachytily desetiny milimetru. Česko dál trpí suchým deficitem, který se vlečet od jara.

Tepelná kupole nad Evropou: Španělsko hlásí 45 °C

Letní slunovrat 2026 si vybral pro svůj příchod příznačné pozadí. Nad Evropou se rozkládá mohutná tlaková výše, kterou meteorologové označují jako tepelnou kupoli (heat dome). Funguje jako poklička na hrnci — blokuje proudění vzduchu a nechává sluneční záření pracovat na přehřáté a suché půdě bez přerušení.

Výsledky jsou zdrcující:

  • Španělsko a Portugalsko: teploty atakují 45 °C, místy i výše
  • Francie: Paříž a střední Francie se potýkají s teplotami 38–42 °C, což je o 10–15 °C nad sezónním průměrem
  • Itálie: jih a střed Apeninského poloostrova překračuje 38–40 °C
  • Německo a Benelux: 31–34 °C, výrazně nad normálem
  • Česko: 28–34 °C — o stupeň nebo dva chladněji než západ, ale plošně tropické vedro

Klíčovým faktorem je mimořádně suchá půda. Po rekordně suchém jaru 2026 chybí v krajině vláha, která by přirozeně odpařováním ochlazovala povrch. Bez tohoto „klimatizačního efektu" se teploty vzduchu přehřívají rychleji a výše než v normálních letech.

Podle serveru Severe Weather Europe je tepelná výše nad kontinentem stabilní a bez výrazného narušení se nepočítá až do konce června. Vlna veder tedy ještě zdaleka neskončila.

Proč je slunovrat v Česku přesně 21. června?

Datum letního slunovratu osciluje mezi 20. a 21. červnem (vzácněji 22. červnem) v závislosti na přestupných rocích a pohybu Země po mírně eliptické dráze kolem Slunce. V roce 2026 připadl přesně na 21. červen. Astronomické léto pak trvá 93 dní a 14 hodin — nejdelší ze čtyř ročních období — než Slunce dorazí k podzimní rovnodennosti v září.

Zajímavostí je, že nejteplejší dny v roce nepřicházejí v den slunovratu, ale o několik týdnů později — obvykle v druhé polovině července. Tento jev se nazývá sezónní teplotní zpoždění: oceány a pevnina akumulují tepelnou energii a maximální teploty dosahují vrcholu se zpožděním za maximem slunečního záření.

Tepelný stres a zdravotní rizika

Slunovrat doprovázený tepelnou vlnou znamená pro citlivé skupiny obyvatelstva zvýšené riziko. Pocitová teplota je přitom klíčovým ukazatelem — v Břeclavi dnes dosahuje 32,7 °C, přičemž přímé sluneční záření při aktuálním denním maximu solárního úhlu přidává dalších 5–8 °C na exponovaných površích.

Lékaři i meteorologové opakují stejné rady, které platí vždy při vedru nad 30 °C:

  • Vyhněte se fyzické zátěži v době od 11 do 16 hodin
  • Pijte dostatečně — nejméně 2–3 litry vody denně
  • Nezapomínejte na seniory, malé děti a domácí mazlíčky
  • Větrání přes noc, zatemňování přes den — přirozená klimatizace funguje

Co čeká Česko v nejbližších dnech?

Tepelná kupole nad Evropou zůstane dominantním cirkulačním prvkem nejméně do konce června. Pro Česko to znamená přetrvávající tropické teploty s maximy 30–35 °C v nížinách. Srážky budou ojedinělé a lokální — zejména bouřkového charakteru v odpoledních hodinách, kdy konvekce nabyde na síle díky intenzivnímu prohřívání povrchu.

Výhled je tedy jasný: letní slunovrat 2026 zahajuje léto s plnou parádou — vedrem, sluncem a rekordně malým množstvím vody v krajině.

Proč je nejdelší den v roce, ale nejteplejší dny přicházejí až v červenci?

Jde o tzv. sezónní teplotní zpoždění. Zemský povrch, oceány i pevnina akumulují tepelnou energii postupně. I když 21. června dopadá na Zemi nejvíce slunečního záření, trvá několik týdnů, než se toto teplo v krajině a ve vodě plně projeví. Proto jsou statisticky nejteplejší dny obvykle v druhé polovině července.

Co je tepelná kupole a jak dlouho může vydržet nad Evropou?

Tepelná kupole (heat dome) je stacionární tlaková výše, která blokuje proudění vzduchu a brání průniku chladnějšího větru. Teplý vzduch pod ní se dále ohřívá Sluncem, ale nemůže nikam uniknout. Taková blokovací situace může vydržet od několika dnů až po tři týdny — u vlny veder v červnu 2026 meteorologové předpokládají přetrvání do konce měsíce.

Kdy přesně zapadá Slunce v den letního slunovratu v Česku?

V Praze Slunce 21. června vychází okolo 4:52 a zapadá přibližně ve 21:12. Den tedy trvá zhruba 16 hodin a 20 minut. Na severu Čech (např. v Liberci) je západ o pár minut dříve, ale den je o to delší ráno. Astronomický soumrak pak přetrvává ještě přibližně hodinu po západu — v létě se tedy nikdy úplně neroztmí.