Odkud se vzali ledoví muži
Pranostika o ledových mužích patří k nejznámějším v českém kulturním prostředí. Podle církevního kalendáře připadají na 12. května svatý Pankrác, na 13. května Servác a na 14. května Bonifác. V některých regionech se k trojici přidává ještě svatá Žofie (15. května), označovaná jako „ledová žena". Lidová moudrost praví: „Pankrác, Servác, Bonifác — ledoví muži, přinášejí chladno i mrazy."
Podobné počasové pranostiky nejsou českým specifikem. V německy mluvících zemích se hovoří o Eisheiligen, ve Francii o Saints de Glace, v Polsku o zimnych ogrodnikach a v Rakousku o Eisheiligen. Všechny tyto tradice se vztahují k téměř totožným datům. To není náhoda — poukazuje to na reálný meteorologický základ, který stojí za touto lidovou zkušeností.
Co říká meteorologie: Singularita, která má reálný základ
V meteorologii se pro pravidelně se opakující výkyvy počasí používá termín singularita — jde o období v roce, kdy se s vyšší statistickou pravděpodobností vyskytuje určitý typ počasí. Ledoví muži jsou jednou z nejlépe zdokumentovaných singularit ve středoevropském prostoru.
Příčina je v reorganizaci atmosférické cirkulace nad Evropou, ke které dochází právě kolem poloviny května. V tomto období často dochází ke změně proudění — tryskové proudění (jet stream) se posouvá a ustaluje na nových drahách. Výsledkem může být situace, kdy po předchozím teplém jihozápadním proudění náhle převládne severozápadní až severní proudění, které do střední Evropy nasměruje chladný vzduch od polárních oblastí.
Chladný vzduch v květnu je navíc umocněn tím, že zatímco pevnina se už stačila výrazně prohřát, mořské oblasti — zejména severní Atlantik a Baltské moře — zůstávají ještě relativně studené. Když se nad střední Evropu dostane tlaková níže, může na svém zadním okraji stahovat právě tento chladný mořský vzduch hluboko nad kontinent — a to klidně až do české kotliny.
Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že pravděpodobnost výskytu přízemního mrazu v polovině května se v nižších a středních polohách Česka pohybuje kolem 20–30 %, v mrazových kotlinách a horských údolích může být výrazně vyšší. Není to tedy žádná pověra — statisticky jde o období, kdy je riziko posledních jarních mrazů zvýšené.
Zahrádkáři v pozoru: Co mrazy udělají s úrodou
Polovina května je obdobím, kdy ovocné stromy dokvétají a nasazují plody, na záhonech rostou první sazenice rajčat, paprik a okurek a vinohrady jsou v plném růstu. Přízemní mráz o síle −2 °C a nižší dokáže během jediné noci zničit květy jabloní, meruněk a třešní, spálit listy brambor a znehodnotit úrodu rané zeleniny.
Právě proto čeští zahrádkáři tradičně čekají s výsadbou choulostivých druhů až po 15. květnu, tedy po „zmrzlých". Toto pravidlo se předává z generace na generaci a má — jak potvrzují meteorologická data — své pevné opodstatnění.
Letošní rok 2026 je v tomto ohledu obzvlášť rizikový. Duben byl podle ČHMÚ mimořádně suchý — spadlo pouze 13 mm srážek, což odpovídá asi 33 % dlouhodobého normálu. Suchá půda se v noci rychleji ochlazuje, protože chybí vlhkost, která by teplo udržela. Navíc už začátkem dubna mrazy na východě Čech a na Moravě poškodily část úrody. Pokud by Pankrác, Servác a Bonifác letos přinesli další mráz, šlo by o významnou ránu pro české ovocnáře i zahrádkáře.
Mění se klima, mění se i ledoví muži?
V souvislosti s oteplováním klimatu se nabízí otázka, zda fenomén ledových mužů v posledních desetiletích neslábne. Meteorologické statistiky skutečně naznačují, že četnost výskytu pozdních mrazů v květnu mírně klesá. To ale neznamená, že jev vymizel — spíše se stal méně pravidelným. Zatímco dříve bývalo ochlazení kolem 12.–14. května téměř jistotou, dnes jde spíše o padesátiprocentní šanci.
Paradoxem je, že kvůli celkově teplejšímu jaru vegetace nastupuje dříve, takže pokud mráz přece jen přijde, napáchá paradoxně větší škody — zastihne rostliny v pokročilejším vývojovém stadiu, kdy jsou na mráz citlivější. Jinými slovy: ledových mužů sice může ubývat, ale když přijdou, bolí to o to víc.
Proč se ledovým mužům říká právě „ledoví"?
Název vznikl z lidové zkušenosti, že v období kolem svátků Pankráce, Serváce a Bonifáce (12.–14. května) často dochází k poslednímu jarnímu ochlazení doprovázenému přízemními mrazíky. V chladnějších letech může jít i o skutečné mrazy, kdy teplota klesá pod bod mrazu. Svatí jsou označováni jako „muži", protože podle církevního kalendáře jde o mužská jména — a přívlastek „ledoví" odkazuje právě na jimi přinášený mráz.
Jak mohu ochránit rostliny před mrazem v květnu?
Nejjednodušší ochranou je bílá netkaná textilie, kterou rostliny na noc přikryjete — funguje jako izolační vrstva a udrží u země o 2–4 °C vyšší teplotu. U ovocných stromů se osvědčuje zadešťování nebo zadýmování (pálení vlhkého rostlinného materiálu v sadu), které vytvoří ochrannou kouřovou clonu. Důležité je také rostliny před očekávaným mrazem důkladně zalít — vlhká půda v noci uvolňuje teplo pomaleji než suchá.
Jsou ledoví muži každý rok, nebo je to pouze pranostika, která se vyplní jen někdy?
Ledoví muži nejsou pravidlem každý rok — jde o statistickou singularitu, tedy období se zvýšenou pravděpodobností určitého typu počasí. V některých letech se kolem poloviny května ochladí výrazně (například v roce 2020 naměřili na Šumavě −12 °C), jindy je naopak teplo a sucho. Z dlouhodobých statistik vyplývá, že přízemní mráz se v tomto období vyskytuje přibližně ve 20–30 % let.