Říká se jim ledoví muži — a letos si to jméno plně zasloužili. Pankrác, Servác, Bonifác a jejich průvodkyně Žofie přinesli mezi 12. a 15. květnem přesně to, co pověst slibuje: ranní mrazy, sníh na horách a záchvěv strachu na zahrádkách po celém Česku. Ještě dnes ráno, 17. května, ukázal teploměr v Jablonci nad Nisou pouhých 0,4 °C. Ale dobrá zpráva? Teplo se vrací.
Kdo jsou ledoví muži a proč se jich bojíme?
Tradice ledových mužů sahá do středověku. Jde o lidovou pranostiku vázanou na svátky tří svatých: Pankráce (12. května), Serváce (13. května) a Bonifáce (14. května). K nim se přidává takzvaná studená Žofie (15. května). Všichni čtyři mají v povědomí zahrádkářů i meteorologů pevné místo — jejich svátky totiž historicky provází zvláštní tendence k náhlým ochlazením, přízemním mrazíkům a někdy dokonce i sněžení na horách.
Nejde přitom o pouhou lidovou víru. Meteorologové potvrzují, že v pásmě střední Evropy skutečně v tomto termínu dochází k pronikání studeného vzduchu z arktických oblastí — a letošní rok nebyl výjimkou.
Jak to letos dopadlo: sníh, mráz a strach na záhonech
Letošní ledoví muži přišli přesně podle pranostiky a nepřinesli žádné překvapení — jen studený vítr, přeháňky a nezapomenutelné ranní teploty. V průběhu 12.–15. května teploty v Česku klesly na horách i do záporných hodnot, ve vyšších polohách napadl sníh.
Podle dat a předpovědí ČHMÚ i meteorologických serverů bylo sněžení nejintenzivnější na Šumavě, v Krušných horách a v Beskydech, kde v polohách nad 800–900 metrů n. m. napadlo místy i 5 cm nového sněhu. Hřebeny hor se dočasně probělily — obraz, který mnohé překvapil, protože týden před tím panovalo místy letní vedro přes 25 °C.
Právě ten extrémní kontrast je pro letošní jaro typický. Omega blokace, která v průběhu dubna a začátku května fungovila jako obří brána pro arktický vzduch, nakonec pootevřela cestu ke studené epizodě — ledoví muži se jí chopili a naplnili svou pověst.
Data z meteostanic: ráno skoro nula, odpoledne jarní
Čísla z dnešního dne, 17. května 2026, jasně ukazují, že chladné počasí ještě zcela neodeznělo. Naše meteostanice zaznamenaly dopoledne tato noční minima:
- Jablonec nad Nisou: minimum 0,4 °C — nejnižší hodnota ze sítě stanic
- Nová Paka – Slovany: minimum 1,3 °C
- Nové Město pod Smrkem: minimum 1,5 °C
- Bezděkov pod Třemšínem: minimum 2,4 °C
- Dolní Cerekev (Vysočina): minimum 3,3 °C
Přízemní mrazíky v takových teplotách jsou reálnou hrozbou. Přitom odpolední maxima jsou již podstatně příjemnější — Neratovice dosáhly 17,8 °C, Nové Město pod Smrkem 17,2 °C. Jde o typický obraz poledovolánkového počasí: studená noc, pak postupné oteplení přes den.
Na Moravě a ve Slezsku je situace dnes odlišná — Zašová (Valašsko) naměřila dopoledne jen 9,5 °C s maximem pouhých 10 °C a přidala 6 mm srážek. Studená brázda nízkého tlaku se zde drží déle a přináší déšť. Jde o typický vzorec, kdy se západ a střed Čech oteplují rychleji než vlhký a chladný východ.
Strach zahrádkářů: co ohrožuje zahrada po ledových mužích?
Ranní teploty blízko nuly jsou přitom pro mnohé zahrádkáře stále noční můrou. Letos je jaro velmi suché a mnoho lidí přistoupilo k výsadbě teplomilných plodin dříve — a ledoví muži je mohli potrestat.
Nejohroženější jsou rajčata, papriky, lilky, okurky, cukety a bazalka. Tyto rostliny jsou extrémně citlivé na nízké teploty — poškození nastává již kolem 5 °C, a při hodnotách blízkých nule mohou za jednu noc zcela zahynout. Příznaky nejsou vždy okamžitě patrné: rostlina může vypadat jen mírně povadlá, ale v následujících dnech se zastaví ve vývoji a dá výrazně nižší úrodu.
Ochrana není složitá: netkaná textilie přes záhon, nebo přesun nádob do závětří na noc stačí, aby rostliny přečkaly mrazivé ráno bez újmy. Po 15. květnu — tedy po odchodu Žofie — se riziko výrazně snižuje, ale letos, jak ukazují data, ne úplně.
Kdy se konečně oteplí? Výhled do dalších dní
Dobrou zprávou je, že ranní mrazy jsou pravděpodobně za svým vrcholem. Studená brázda, která k nám zamířila s ledovými muži, postupně slábne. Podle výhledů meteorologů se od druhé poloviny tohoto týdne a zejména víkendu začnou teploty přibližovat 20–25 °C, přičemž noční minima se stabilizují nad 10 °C — bezpečná hranice pro teplomilné rostliny.
Na evropském měřítku sledují meteorologové v záříjí budování tlakové výše, která by měla přinést teplejší a stabilnější počasí pro větší část kontinentu. Česko by mělo být jeho součástí — ale srážky mohou přijít předtím, než se hřejivý vzduch definitivně usadí.
Léto v roce 2026 bude podle dlouhodobých prognóz nadnormálně teplé — a právě ledoví muži jsou podle mnohých meteorologů paradoxně dobrým předzvěstím. Historie říká, že čím chladnější je tato tradiční epizoda, tím teplejší bývá léto. Uvidíme, zda si to příroda pamatuje.
Proč ledoví muži přinášejí mráz právě v polovině května?
Jde o kombinaci astronomického a meteorologického jevu. V polovině května ještě bývá sluneční záření relativně slabé, přičemž nad severním Atlantikem a Arktidou se mohou vytvářet tlakové útvary, které nasměrují studený vzduch do střední Evropy. Jde o opakující se vzorec, který lidová tradice zachytila vazbou na svátky Pankráce, Serváce, Bonifáce a Žofie — i když ne každý rok musí být ochlazení výrazné.
Jak poznám, že mráz poškodil moje rajčata nebo papriky?
Bezprostředně po mrazivé noci mohou rostliny vypadat jen mírně povadlé nebo tmavší. Skutečné poškození se projeví v průběhu 1–3 dnů: listy zhnědnou, zkroutí se nebo odumřou. U rajčat bývají nejvíce ohroženy nejmladší výhonky a vrchol rostliny. Pokud je poškození pouze částečné, rostlina se může vzpamatovat — je třeba ji zalít, přestát případné mrazy a dočkat se teplot nad 12 °C přes den.
Je po odchodu ledových mužů bezpečné vysazovat teplomilné rostliny?
Obecně ano — po 15. květnu riziko mrazu v nížinách výrazně klesá. V roce 2026 však data ukazují, že ranní minima v severních Čechách a na hornatějším Vysočině stále klesají k 1–3 °C. Proto je prozíravé počkat ještě pár dní a sledovat předpověď nočních teplot. Bezpečnou hranicí pro venkovní výsadbu rajčat je noc s minimem alespoň 8–10 °C.
