Tichý oceán se probouzí. La Niña — chladná fáze největšího klimatického kyvadla světa — se v březnu 2026 definitivně zhroutila. A to, co přichází na její místo, přimívá meteorology k opatrným, ale jednoznačným slovům: může se rodit Super El Niño, fenomén, který naposledy v takové síle otřásl světovým počasím před deseti lety. Česko a Evropu čeká jaro a léto, které se mohou zapsat do klimatických análů.
Co se stalo v Pacifiku?
Ještě začátkem letošního roku vládl tropickému Pacifiku chladný diktátor — La Niña. Teploty povrchu moře v klíčové oblasti Niño-3.4, která se táhne podél rovníku mezi 120. a 170. stupněm západní délky, se pohybovaly hluboko pod dlouhodobým průměrem. Chladná voda ochlazovala vzduchové hmoty, tlumila tropické bouře nad Atlantikem a ovlivňovala monzuny od Indie po Austrálii.
To se ale změnilo s překvapivou rychlostí. Podle Klimatického predikčního centra NOAA klesl index Niño-3.4 ke dni 12. března 2026 na hodnotu −0,5 °C — práh La Niñy. Ale klíčový obrat se neodehrává na hladině. Pod ní se valí mohutná Kelvinova vlna: pulz teplé oceánské vody, který jako podvodní horský hřbet putuje od asijského pobřeží k Americe a předehřívá podmořský svět. Přesně to se dělo i před nástupem Super El Niño v letech 1997 a 2015.
Čím je Super El Niño výjimečný?
El Niño samo o sobě je periodickým hostem — přichází každé dva až sedm let a mění rozložení tepla v atmosféře po celé planetě. Ale označení Super El Niño se používá teprve tehdy, kdy teplota povrchu Pacifiku překročí normál o více než 2 °C. Takový jev přepisuje pravidla hry: zesiluje srážky tam, kde bývá sucho, a vysává vláhu z oblastí, které jsou zvyklé na déšť.
Rok 1997/98 byl zatím nejsilnějším zaznamenaným Super El Niño v historii měření — způsobil záplavy v Latinské Americe, katastrofická sucha v Austrálii a Jihovýchodní Asii a podílel se na tehdejším globálním teplotním rekordu. Rok 2015/16 byl druhým nejsilnějším. Klimatologové nyní varují, že rok 2026/27 se možná zařadí po jejich bok.
Co říkají modely a pravděpodobnosti
Americká meteorologická agentura NOAA zveřejnila aktuální prognózu ENSO, která počítá s postupným vývojem situace:
- Duben–červen 2026: přechod do neutrálních podmínek ENSO (55 % pravděpodobnost)
- Červen–srpen 2026: vznik El Niño s 62% pravděpodobností, přetrvávající do konce roku
- Říjen–prosinec 2026: šance jedna z třech, že El Niño dosáhne silné intenzity (index ≥ +1,5 °C)
Soukromá předpovědní společnost AccuWeather jde ještě dál. Část dlouhodobých modelů podle ní ukazuje na 80–90% pravděpodobnost silného El Niño do podzimu. Šance, že z toho bude skutečné Super El Niño (index přes +2 °C) do listopadu, odhaduje na 15 %. To zní možná skromně — ale v kontextu klimatologie je patnáct procent hodně. Taková pravděpodobnost je přibližně třikrát vyšší, než je historická základní hodnota.
Analytici ze serveru Severe Weather Europe upozorňují, že právě rychlost přechodu je klíčová. La Niña se nerozpadá pomalu — zhroutila se. A to je historicky silný signál toho, co přijde.
Co to znamená pro Evropu a Česko?
Evropa leží daleko od epicentra ENSO dění — tropického Pacifiku. Vliv El Niña na náš kontinent je proto méně přímý a projevuje se s určitým zpožděním. Přesto je měřitelný a nezanedbatelný.
Jaro a léto 2026 jsou ve znamení dvou souběžných procesů: odeznívajícího La Niña (které zatím přispívalo k jarnímu suchu v Česku a střední Evropě) a rozvíjejícího se El Niño. Sezónní modely pro střední a východní Evropu naznačují nadprůměrné teploty — zvláště ve druhé polovině roku — a zároveň zvýšenou vlhkost přicházející z Atlantiku v jarních měsících.
Pro zimu 2026/27 — kdy El Niño obvykle vrcholí a jeho vliv na Evropu je nejsilnější — historická analogie ukazuje na teplejší a vlhčí podmínky v západní Evropě a nestabilnější průběh nad střední Evropou. Česku hrozí výraznější střídání teplot a srážkových extrémů.
Na globální úrovni je dopad jasný: rok 2026 se pravděpodobně zapíše mezi nejteplejší v historii měření — a Super El Niño by tento trend ještě posílilo.
Hurikánová sezóna: paradoxní úleva
El Niño má jeden zajímavý vedlejší efekt — tlumí tropické bouře v Atlantiku. Silnějí tryskové proudy ve vyšších hladinách atmosféry a zesiluje tzv. vertikální větrný střih (změna rychlosti a směru větru s výškou), což narušuje strukturu vznikajících hurikánů a brání jejich vývoji. Meteorologové proto předpovídají pro rok 2026 mírnější hurikánovou sezónu v Atlantiku než v předchozích letech — přestože zprávy ze zámoří zní jinak stále naléhavěji.
Paradoxně: Super El Niño, které hrozí světu rekordními teplotami a přepíše vláhové poměry v mnoha zemích, by mohlo snížit počet atlantických hurikánů. Příroda se nevyznačuje jednoduchými vzorci.
Proč sledovat toto téma právě teď
Příchod El Niña není překvapením — klimatologové s ním pracují v předpovědích systematicky. Ale rychlost kolapsu La Niñy a síla Kelvinovy vlny jsou mimořádné. Jsou to signály, které meteorologové sledují s napjatou pozorností, protože naznačují, že letošní a příští rok nemusí být meteorologicky ani klimaticky průměrné.
Pro Česko to v praxi znamená: sledujte vývoj srážkového deficitu na jaře (sucho ze začátku roku 2026 se může prohlubovat nebo naopak zvrátit v závislosti na atlantické cirkulaci), připravte se na možná teplotní extrémy v létě a dívejte se na zimu 2026/27 s otevřenou myslí. To, co se děje v Pacifiku dnes, ovlivní českou zahradu za několik měsíců.
Co přesně je Super El Niño a jak se liší od běžného El Niña?
Super El Niño nastává tehdy, kdy teplota povrchu moře v klíčové oblasti tropického Pacifiku překročí dlouhodobý průměr o 2 °C nebo více. Běžné El Niño dosahuje odchylek typicky mezi 0,5 a 1,5 °C. Čím větší odchylka, tím silnější jsou globální dopady — intenzivnější záplavy v některých regionech, extrémní sucha v jiných a výrazné zvýšení průměrné globální teploty. Nejsilnější Super El Niño v historii měření proběhlo v letech 1997/98.
Jak rychle poznáme, zda El Niño skutečně vznikne?
Klíčovým ukazatelem je vývoj indexu Niño-3.4, který NOAA zveřejňuje pravidelně. El Niño je oficiálně vyhlášeno tehdy, kdy průměrná měsíční odchylka tohoto indexu překročí +0,5 °C po dobu pěti po sobě jdoucích překrývajících se trojměsíčních průměrů. Podle aktuálních prognóz by se tato podmínka mohla splnit v létě nebo na podzim 2026.
Ovlivní El Niño počasí v Česku přímo, nebo je jeho vliv na Evropu zanedbatelný?
Vliv El Niña na Česko není přímý, ale prokazatelný. Projevuje se prostřednictvím změn v cirkulaci atmosféry nad Severním Atlantikem a Evropou — ovlivňuje polohu a sílu westerlies (západního proudění) a může měnit četnost tlakových výší a níží nad kontinentem. Nejsilněji se El Niño v Evropě projevuje v zimním období, kdy historicky přináší teplejší a vlhčí podmínky na západě a nestabilnější počasí ve střední Evropě včetně Česka.