Vědci z programu Copernicus zveřejnili 29. dubna 2026 komplexní zprávu o stavu klimatu v Evropě. Závěry jsou varující: Evropa se otepluje více než dvakrát rychleji než zbývající část světa a rok 2025 přinesl sérii rekordů, které v historii měření nemají obdoby. Od Středomoří až po Arktidu — kontinent se nevratně proměňuje.
Každý rok se zdá jako ten nejteplejší. A přesto přijde rok další, který ho překoná. Zpráva European State of the Climate 2025 (ESOTC 2025), kterou připravila Copernicus Climate Change Service (C3S) ve spolupráci s ECMWF a Světovou meteorologickou organizací, je výsledkem práce přibližně 100 vědců. A jejich poselství je jednoznačné: to, co prožíváme, není výkyv. Je to nastolený trend.
Devětadevadesát pět procent Evropy: nadprůměrné teploty bez výjimky
Rok 2025 byl pro Evropu teplotně mimořádný. Alespoň 95 % kontinentu zaznamenalo nadprůměrné teploty — tedy téměř celá Evropa, od Islandu po Kypr, od Pyrenejí po Ural, žila v teple, které přesahovalo historický průměr. Za posledních 30 let se přitom Evropa oteplila více než dvakrát rychleji než globální průměr, čímž se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi.
To není pouhá statistika. Je to realita, která se promítá do každodenního života milionů lidí. Zemědělci sledují, jak se mění pěstební podmínky. Obce bojují s nedostatkem vody. Pojišťovny přepisují mapy rizik. A meteorologové vydávají stále více varování před jevy, které ještě nedávno byly považovány za výjimečné.
Moře na rekordních teplotách: čtvrtý rok v řadě
Jedním z nejznepokojivějších zjištění zprávy je stav mořských povrchových teplot kolem Evropy. Průměrná teplota moří dosáhla v roce 2025 historicky nejvyšší hodnoty — a to již čtvrtý rok po sobě. Mořské vlny veder postihly 86 % evropského mořského prostoru, přičemž u 36 % oblastí byly klasifikovány jako „silné" nebo „extrémní" — nejvyšší podíl, jaký byl kdy zaznamenán.
Tyto podmínky nejsou jen nepříjemné pro letní turisty. Teplá moře narušují mořské ekosystémy, ohrožují Posidónii — podmořskou trávu Středomoří — a poskytují energii bouřím, které pak zasahují pobřežní oblasti s nebývalou silou. WMO upozorňuje, že mořské vlny veder postihly regiony od Středomoří až po Arktidu.
Grónský ledový štít: 29. rok po sobě ztrácí led
Grónsko v roce 2025 ztratilo přibližně 139 miliard tun ledu. Číslo samo o sobě je ohromující — ale ještě zarážející je fakt, že to byl 29. rok po sobě, kdy Grónský ledový štít skončil s čistou ztrátou hmoty. Série, která nezná přerušení. Série, která zvedá hladinu světových oceánů a přispívá ke změnám mořských proudů.
Sněhová pokrývka v Evropě není pozadu. V březnu 2025 byla o 31 % nižší než průměr let 1991–2020, a šlo tak o třetí nejnižší hodnotu od roku 1983. Alpy, Pyreneje, Skandinávie — všude méně sněhu, kratší lyžařské sezony, méně vody pro řeky v létě.
Sucho pohltilo polovinu Evropy
V květnu 2025 bylo přibližně 53 % Evropy zasaženo suchem. Rok 2025 se tak zařadil mezi tři nejsušší roky pro půdní vlhkost od roku 1992. Velká oblast táhnoucí se od severozápadní po východní Evropu trpěla srážkovým deficitem a vysychající půdou.
České čtenáře tato informace jistě nepřekvapí. Jaro 2026 bylo pro Česko historicky nejsušší v historii měření — některé regiony zaznamenaly za dva měsíce sotva 32 mm srážek, přičemž české řeky dosáhly historických minim. Tato situace není náhodná — je přímým pokračováním trendu, který Copernicus dokumentuje v celé Evropě.
Požáry: rekordní plocha popela
Rok 2025 byl také rokem ničivých požárů. V Evropě lehlo popelem přibližně 1 034 550 hektarů — největší zaznamenaná plocha v historii. Zvláště alarmující byly požáry rašelinišť, která jsou uhlíkovými zásobárnami planet: jejich shoření uvolňuje do atmosféry obrovské množství CO₂, čímž dále urychluje oteplování. Vzniká tak ničivý kruh, ze kterého není snadné vystoupit.
Tepelný stres: méně mrazů, více horka
Zpráva dokumentuje dramatický posun v tepelném komfortu Evropanů. Počet dní s vysokým tepelným stresem roste, zatímco dny s chladovým stresem výrazně ubývají. Dochází k rekordně nízkému počtu dní s chladovým stresem na kontinentu. Pro lidské zdraví to znamená nové výzvy — zvláště pro starší osoby, nemocné a pracující venku. Město Praha, Brno či Ostrava budou v létě stále méně připomínat středoevropskou metropoli a stále více jihoevropské město.
Pozitivní zpráva: obnovitelné zdroje táhnou kupředu
Zpráva Copernicus nezní pouze varovně. Přináší také důvod k opatrnému optimismu. Obnovitelné zdroje energie pokryly v roce 2025 téměř polovinu evropské spotřeby elektřiny — přesně 46,4 %. Sluneční energie překonala vlastní rekord a dosáhla podílu 12,5 %. Evropa v tomto ohledu jasně ukazuje cestu světu.
Bohužel, Česká republika v tomto srovnání výrazně zaostává. Zatímco západ Evropy akceleruje, české solární a větrné kapacity rostou pomaleji, než by bylo třeba. Zpráva tak pro nás není jen varováním — je i pobídkou k akci.
Co nás čeká v létě 2026?
Vědci z Climate Impact Company upozorňují, že léto 2026 by mohlo přinést výrazné sucho v celé Evropě až po jihozápadní Rusko. Na pozadí historicky nejsušší jara v Česku je to varování, které nelze přehlédnout. Řeky jsou nízko, půda nenasycená a zásoby podzemních vod čerpány. Pokud léto nepřinese výraznější srážky, budou dopady na zemědělství, vodárenství i přírodu závažné.
Zpráva ESOTC 2025 není jen suchým vědeckým dokumentem. Je zrcadlem, do nějž se Evropa dívá — a to, co vidí, by nás mělo přimět jednat. Ne zítra. Teď.
Proč se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa?
Evropa leží v oblasti, kde se střetávají různé vzduchové hmoty a kde oteplující se Arktida výrazně mění atmosférickou cirkulaci. Arktida se otepluje čtyřikrát rychleji než globální průměr, což ovlivňuje proudění vzduchu nad celou Evropou. Navíc pevnina se otepluje rychleji než oceány, a Evropa je relativně malý kontinent s rozsáhlou pevninskou plochou. Výsledkem je, že za posledních 30 let se Evropa oteplila přibližně dvojnásobným tempem ve srovnání s celosvětovým průměrem.
Jak mořské vlny veder ovlivňují počasí nad pevninou?
Přehřátá moře fungují jako zásobárna energie pro atmosféru. Teplá mořská hladina zvyšuje výpar a dodává vlhkost a teplo bouřím, které pak zasahují pobřeží s větší intenzitou. Teplé Středomoří přispívá k silnějším srážkovým událostem v jižní Evropě, zatímco změněný teplotní gradient mezi mořem a pevninou ovlivňuje dráhy atmosferických front — to se projevuje i v počasí ve středoevropských zemích, včetně Česka.
Jak se bránit extrémnímu suchu v Česku?
Odborníci doporučují kombinaci opatření: zadržování dešťové vody v krajině pomocí tůní, mokřadů a remízků, obnova meandrů řek, změna zemědělských postupů směrem k půdě schopné lépe zadržovat vodu, a výsadba stromů a větrolamů. V domácnostech pomáhá sbírání dešťové vody, úsporné závlahové systémy a omezení zbytečné spotřeby pitné vody. Na úrovni měst je klíčová výstavba zelených střech, průsakových ploch a vodních prvků v urbánním prostoru.
