Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
Varovný signál z vědecké komunity: Globální průměrné teploty se zvyšují mnohem rychleji, než předpovídaly nejoptimističtější klimatické modely. Podle nejnovějších dat publikovaných v časopise AGU vstupujeme do éry, kdy se meteorologické extrémy stávají novým standardem, nikoliv výjimkou.

Je 20. dubna 2026 a meteorologické záznamy z posledních měsíců vyvolávají mezi odborníky v Evropě i po celém světě značnou znepokojenost. To, co jsme si ještě před deseti lety představovali jako scénář pro vzdálenou budoucnost, se odehrává přímo před našima očima. Globální teplotní anomálie, tedy rozdíl mezi aktuální teplotou a dlouhodobým průměrem, neustále překonává historické rekordy. Klíčovým problémem není jen samotné teplo, ale rychlost, s jakou k němu dochází.

Zrychlení, které modely nepředpověděly

Dlouholeté studie se spoléhaly na modely, které počítaly s postupným, pomalým nárůstem teplot. Nová analýza však naznačuje, že jsme narazili na tzv. zpětné vazby (feedback loops). Jedná se o procesy, kdy první změna (např. zvýšení teploty) vyvolá další změnu, která následně teplotu dále zvyšuje.

Jedním z hlavních viníků je pokles albeda. Albedo je schopnost povrchu odrážet sluneční záření. Led a sníh mají vysoké albedo – odrážejí většinu energie zpět do vesmíru. Když však kvůli oteplování tání polární ledovce, odhaluje se tmavá hladina oceánu, která má nízké albedo. Oceán místo odrazu začne energii absorbovat (pohlcovat), čímž se ohřeje ještě více, což vede k dalšímu tání ledu. Tento začarovaný kruh je jedním z hlavních důvodů, proč se globální teplota nezdá pohybovat po přímce, ale spíše po stoupající křivce.

Role oceánů a tepelné kapacity

Oceány fungují jako obrovský regulátor teploty planety. Dosud absorbovaly přes 90 % přebytečného tepla ze skleníkového efektu. Nicméně data ukazují, že tepelná kapacita oceánů se dosahuje kritických mezí. Teplota povrchu moří (SST – Sea Surface Temperature) v některých regionech dosáhla hodnot o 2,5 °C vyšších, než je historický průměr. To má přímý dopad na intenzitu cyklonů, hurikánů i na distribuci srážek po celém světě.

Dopady na střední Evropu a Českou republiku

Možná se ptáte: „Co mi je po tání ledovců na severu pólů?“ Odpověď je přímočará – naše počasí se stává nepředvídatelným a extrémním. Pro Českou republiku a sousední země, jako je Německo nebo Polsko, to znamená zásadní změnu v distribuci srážek a teplotních extrémů.

Extrémní vlny veder: Namísto příjemných letních dnů čelíme stále častějším stavům, kdy teploty v течение několika dní překračují 35 °C nebo i 40 °C. Tyto výkyvy nejsou jen nepříjemné, ale představují reálné riziko pro zdraví a infrastrukturu (např. deformace kolejnic nebo přetížení elektrické sítě).

Nestabilita srážek: Meteorologické modely pro naši oblast naznačují, že s rostoucí teplotou roste i schopnost atmosféry zadržovat vlhkost. To vede k paradoxní situaci: období extrémního sucha, kdy srážky klesají pod 200 mm za rok, se střídají s prudkými, koncentrovanými bouřkami. Místo deště, které by se postupně vsakovalo do půdy, dostaneme během jedné hodiny srážky v objemu 50 mm, což vede k okamžitým záplavám a erozi půdy.

Meteorologický pohled na sucho

Sucho v našich zeměpisných šířkách není způsobeno jen nedostatkem deště, ale především evapotranspirací. Vyšší teploty způsobují, že voda z půdy a rostlin se odpařuje mnohem rychleji. I když spadne stejné množství milimetrů jako dříve, půda zůstává suchá, protože teplo ji „vysaje“ dříve, než stihne rostliny vodu využít. To přímo ohrožuje zemědělství a hladinu podzemních vod.

Co nás čeká v nejbližších letech?

Nejde o to, že by se počasí změnilo nevratně v jeden okamžik. Změna je proces. Pokud se nepodaří zpomalit emise skleníkových plynů, budeme muset v meteorologii i v samotném životě přejít na režim adaptace. To znamená lepší systémy varování před extrémními jevy, optimalizaci hospodaření s vodou a změnu v urbanismu, aby města lépe odolávala tepelným ostrovům.

Vědci zdůrazňují, že i když se proces zrychlil, stále máme vliv na to, jak moc se tato křivka bude v budoucnu strmě zvedat. Každý zlom stupně Ctepelný efekt má pro naši planetu a naše každodenní počasí obrovský význam.

Znamená toto zrychlení, že se v Česku stane léto neustále neobyčejně horké?

Ano, pravděpodobnost výskytu extrémních teplotních vln se zvyšuje. Nejde však jen o samotné teplo, ale o změnu charakteru počasí – období extrémního sucha budou častěji doprovázena náhlými, ničivými bouřkami.

Jaký vliv má oteplování oceánů na naše lokální počasí?

Teplé oceány slouží jako „palivo“ pro atmosférické systémy. Vyšší teploty moří zvyšují množství energie a vlhkosti v atmosféře, což vede k intenzivnějším bouřkám a nepravidelnějším proudům, které určují, zda bude v ČR období sucha, nebo neustálého deště.

Můžeme toto zrychlení zastavit, nebo je to již nevyhnutelné?

Zpomalení růstu teploty je stále možné snížením emisí, ale určité množství oteplení je již v systému „zakódováno“ kvůli dosavadním emisím a odezva oceánů. Cílem je nyní minimalizovat další zrychlení a připravit se na adaptaci.