Evropské satelity Copernicus Sentinel-2 zachytily posledních deset let života ledovce Cerros de la Plaza v kolumbijských Andách. V březnu 2026 byl tento tropický ledovec oficiálně prohlášen za zaniklý. Jde o další varovný signál, že oteplování planety nepostihuje pouze Arktidu, ale také nejvyšší hory v rovníkovém pásmu. Ačkoliv se událost odehrává tisíce kilometrů od Česka, její dopady rezonují až do střední Evropy.
Zánik ledovce, který sledovala celá planeta
V březnu 2026 kolumbijský Institut hydrologie, meteorologie a environmentálních studií (IDEAM) oficiálně potvrdil, že ledovec Cerros de la Plaza přestal existovat. Podle satelitních měření se jeho rozloha v posledních měsících zmenšila na 0 km². Tělo ledu, které ještě v prosinci 2015 pokrývalo vrchol hory v národním parku El Cocuy, se proměnilo v holý kámen a štěrk.
Zánik tohoto ledovce nebyl náhlý. Evropské satelity Copernicus Sentinel-2, které obíhají Zemi ve výšce 786 kilometrů, zaznamenaly postupný ústup po celé poslední desetiletí. Srovnání snímků z roku 2015 a února 2026 ukazuje dramatickou změnu: zatímco před deseti lety se na vrcholu držela souvislá sněhová a ledová pokrývka, letos zůstaly pouze izolované sněhové zbytky, které rychle mizí během suché sezony.
„Cerros de la Plaza bylo jedno z menších ledových těl v Kolumbii, ale jeho zánik má obrovský symbolický význam,“ uvedl Jorge Luis Ceballos, glaciolog z IDEAM. „V 19. století pokrýval tento ledovec několik set hektarů. Dnes už po něm zůstaly jen vzpomínky a geologické stopy.“
Proč mizí tropické ledovce tak rychle?
Tropické ledovce jsou mezi nejcitlivějšími indikátory klimatické změny na planetě. Na rozdíl od polárních ledovců, které jsou masivní a odolné, se tropické ledce nacházejí v ekvatoriální zóně, kde je teplotní rozpětí mezi bodem tání a běžnou teplotou extrémně úzké. Znamená to, že i mírné zvýšení teploty o desetinu stupně Celsia může způsobit dramatické urychlení tání.
Podle dat Světové meteorologické organizace (WMO) a Evropské služby pro sledování klimatu Copernicus (C3S) probíhá oteplování v tropech rychleji než globální průměr. V posledních desetiletích se teploty v kolumbijských Andách zvýšily o přibližně 0,6 °C za dekádu, což je dvojnásobek globálního průměru. Tento trend, kombinovaný s poklesem srážek v oblasti páramo – vysokohorské tropické vegetace – vede k nevratné ztrátě ledových mas.
Kolumbie má nyní jen šest zbývajících ledovců: Nevado del Ruiz, Nevado del Tolima, Nevado de Santa Isabel, Nevado del Huila, ledovce v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta a systém ledovců v oblasti Cocuy. Všechny jsou v urychleném ústupu a odborníci odhadují, že většina z nich zmizí během několika příštích dekád, pokud se nepodaří zastavit současné tempo oteplování.
Dopady na vodu, přírodu a lidi
Ledovce v Andách nejsou jen estetickou dominantou hor. Plní klíčovou roli při regulaci vodních zdrojů. Během období dešťů akumulují vláhu ve formě ledu a postupně ji uvolňují během suchého období. S jejich zmizením tento přírodní zásobník vody mizí.
Oblast páramo v okolí Cerros de la Plaza hostí unikátní biodiverzitu – vysokohorské mokřady, které jsou domovem pro endemické druhy rostlin a živočichů. Tyto ekosystémy závisí na stabilním přísunu vody z tajících ledovců. Ztráta ledovce znamená nejen menší množství vody v období sucha, ale také vyšší teploty půdy, což ohrožuje celý ekologický systém.
Vodní zdroje z andských ledovců zásobují milióny lidí v Kolumbii i v sousedních zemích. Zánik ledovců přináší riziko vodních krizí, zejména v oblastech, kde je voda již nyní vzácná. Pro místní komunity to znamená ztrátu nejen životně důležitého zdroje, ale také kulturního dědictví – andské ledovce byly po staletí součástí duchovního života domorodých obyvatel.
Globální kontext: nejde o ojedinělý případ
Zánik Cerros de la Plaza není izolovanou událostí. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2023 se globální objem ledovcového ledu od konce 19. století snížil o přibližně 20 %. Tempo úbytku se však za posledních třicet let značně zrychlilo. V letech 2011 až 2020 ztrácely světové ledovce v průměru 267 gigatun ledu ročně, což odpovídá přibližně 20 % nárůstu oproti předchozí dekádě.
Evropská služba Copernicus, která provozuje satelity Sentinel, poskytuje vědcům dosud nevídané možnosti sledovat změny na povrchu Země. Díky volně dostupným datům mohou glaciologové sledovat tání ledovců v reálném čase a s milimetrovou přesností. Právě tyto technologie umožnily přesně určit okamžik, kdy Cerros de la Plaza přestal splňovat kritéria pro klasifikaci jako ledovec.
Podobné osudy potkávají i další tropické ledovce. V Indonésii zanikl v roce 2020 ledovec Puncak Jaya, jediný v Oceánii. V Africe ledovec na Kilimandžáru ztratil od roku 1912 více než 85 % své původní rozlohy. V Jižní Americe se vedle kolumbijských ledovců rychle zmenšují i ledovce v Peru a Ekvádoru.
Co to znamená pro Česko a střední Evropu?
Na první pohled se může zdát, že zánik kolumbijského ledovce nemá s českým počasím nic společného. Opak je ale pravdou. Ledovce jsou globální termostat planety. Jejich tání ovlivňuje hladinu světových oceánů, salinitu vody, oceánské proudy a atmosférické cirkulace. Všechny tyto faktory se promítají i do klimatických podmínek ve střední Evropě.
V Alpách, které jsou pro Česko nejbližší ledovcovou oblastí, probíhá tání stejně rychle. Podle švýcarských a rakouských glaciologů ztratily alpské ledovce od roku 2000 více než jednu třetinu svého objemu. V roce 2022, kdy Evropu zasáhla extrémní vlna veder, přišly Alpy o rekordní množství ledu – v některých oblastech až 6 % celkového objemu během jediného roku. Podobný scénář se může opakovat právě v těchto dnech, když se střední Evropa připravuje na letní sezonu.
Pro Česko má tání alpských ledovců konkrétní dopady. Alpské ledovce zásobují některé z největších evropských řek, včetně Dunaje. Pokud se změní režim odtoku vody z hor, může to ovlivnit vodní hladiny i v českých řekách, zejména v období letních such. V posledních letech Česko zaznamenává prodlužování období sucha a častější extrémní srážkové události – oba jevy jsou v souladu s modely, které předpovídají dopady globálního tání ledovců na evropské podnebí.
Navíc data z českých hor ukazují, že i zde se zmenšuje trvalá sněhová pokrývka. Na Sněžce v Krkonoších se snížila průměrná doba trvání sněhové pokrývky o několik týdnů za posledních padesát let. „České hory nemají ledovce, ale jejich sněhová pokrývka plní podobnou regulační funkci jako andské ledovce v menším měřítku,“ vysvětluje klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.
Budoucnost bez ledovců?
Zánik Cerros de la Plaza by neměl zůstat jen smutnou zprávou z daleké Jižní Ameriky. Je to připomínka toho, že klimatická změna následuje fyzikální zákony a nebere ohledy na politické hranice. Tropické ledovce mizí rychleji, než se předpokládalo, a jejich ztráta má kaskádovité efekty na celé ekosystémy.
Pro Českou republiku a Evropskou unii je to také signál, že investice do klimatické adaptace a mitigace nejsou jen náklady, ale nezbytná pojistka budoucnosti. Program Copernicus, který umožnil sledovat zánik Cerros de la Plaza, je příkladem toho, jak moderní technologie mohou pomoci pochopit rozsah problému. Data ze satelitů však sama o sobě ledovce nezachrání – k tomu je potřeba razantní snížení emisí skleníkových plynů a globální klimatická politika, která odráží vědecké poznatky.
Když se za několik desetiletí podíváme na fotografie z kolumbijských And, možná už na nich neuvidíme žádný ledovec. Otázka zní, zda si budeme moci říct, že jsme udělali vše pro to, aby se podobný osud vyhnul i Alpám a dalším horstevm naší planety.
Jak satelity Copernicus dokážou měřit rozlohu ledovce?
Satelity Sentinel-2 využívají multispektrální kamery, které zachycují odražené světlo z povrchu Země v různých vlnových délkách. Led a sníh mají charakteristické spektrální vlastnosti, které se liší od holé skály nebo půdy. Díky tomu mohou vědci automatizovaně mapovat rozlohu ledovců s přesností na několik metrů a sledovat jejich změny v čase. Data jsou volně dostupná a aktualizována každých pět dní.
Proč jsou tropické ledovce citlivější na oteplování než ty polární?
Tropické ledovce se nacházejí v oblastech, kde teploty jsou po celý rok těsně nad bodem mrazu. Zatímco polární ledovce snesou větší teplotní výkyvy díky extrémně nízkým teplotám, v tropech stačí malé oteplení, aby se tání výrazně zrychlilo. Navíc tropické ledovce jsou obvykle menší a tenčí, takže nemají termální setrvačnost velkých polárních masivů.
Má zánik andských ledovců vliv na globální hladinu moře?
Přímý vliv tropických ledovců na hladinu moře je relativně malý kvůli jejich menšímu objemu. Hlavní hrozbu pro růst hladin oceánů představují masivní ledovce Grónska a Antarktidy. Nicméně zánik andských ledovců má zásadní regionální dopady na vodní zdroje a ekosystémy. Navíc vědci varují, že kaskádovité efekty, jako je uvolňování metanu z roztající permafrostu nebo změny v atmosférické cirkulaci, mohou nepřímo ovlivnit i tempo tání polárních ledovců.
