Rychlost oteplování jako rozhodující faktor
Dlouhou dobu pracovala klimatologie s modelem pevných prahových hodnot. Předchozí odhady předpokládaly, že nevratný kolaps cirkulace AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation) by mohl nastat při globálním oteplení planety o 2,5 °C, přičemž krizový bod se očekával nejdříve kolem roku 2060. Dosavadní úroveň oteplení Země se přitom pohybuje kolem 1,3 °C.
Výzkumný tým pod vedením klimatologa Reneho van Westena z Utrecht University však přinesl zásadní posun v chápání oceánské dynamiky. Podle rozsáhlých simulací publikovaných v srpnu 2026 může rychlý nárůst teplot strhnout oceánské proudění ke kolapsu již při oteplení o 2 °C. Naopak při dostatečně pomalém a pozvolném oteplování zůstává systém stabilní i při oteplení přesahujícím 5 °C.
Rozhodujícím prvkem stability se tak stává schopnost oceánu adaptovat se na změny hustoty vody a rozložení salinity v čase. Pokud je příliv sladké vody z tajících ledovců a srážek příliš prudký, termohalinní výměník ztratí svou dynamiku dříve, než se stačí přirozeně vyrovnat.
Proč je systém AMOC pro klima zásadní
Atlantská meridionální cirkulace funguje jako obří planetární dopravník tepla. V mělkých vrstvách transportuje teplou a slanou vodu z tropů směrem k severnímu Atlantiku. V polárních oblastech se tato voda ochlazuje, díky vysoké hustotě a salinitě klesá do hlubin a vrací se zpět k jihu podél mořského dna.
Tento mechanismus zajišťuje mírné klima v západní a severozápadní Evropě, stabilizuje srážkové pásy v tropech a reguluje hladinu oceánů podél pobřeží Severní Ameriky. Ještě na jaře 2026 odhadovaly observační studie založené na měření salinity zeslabení proudění do roku 2100 v rozsahu 51 ± 8 %. Nejnovější modelování však upozorňuje, že rychlý přechod může systém uvrhnout do stavu úplného vypnutí.
Důsledky kolapsu by přetrvaly staletí
Zastavení cirkulace by mělo pro severní polokouli drastické následky. V severozápadní Evropě, zejména v oblastech Nizozemska, Britských ostrovů a Skandinávie, by došlo k citelnému ochlazení a výraznému vysušení klimatu. Současně by výrazně stoupla hladina moří v oblasti severního Atlantiku a zvýšila se frekvence i intenzita hlubokých mimotropických cyklon a bouřkových vln.
Změna by zásadně zasáhla také globální hydrologický cyklus. Posun tropického srážkového pásma (ITCZ) by přinesl extrémní sucha do částí Jižní Ameriky a subsaharské Afriky, zatímco jiné regiony by čelily nebývalým záplavám.
Oceánografka Femke de Jong z Nizozemského královského institutu pro výzkum moře (NIOZ) upozorňuje na obrovskou setrvačnost oceánských procesů. Podle jejích zjištění nelze stanovit žádnou bezpečnou absolutní teplotní mez, pod níž by riziko kolapsu bylo nulové. Pokud se proudění jednou zhroutí, následky přetrvají stovky let i v případě, že by se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře následně vrátily na předindustriální úroveň.
Význam pro klimatickou vědu a adaptaci
Nová zjištění přinášejí důležitý signál pro mezinárodní meteorologické a klimatické instituce, jako jsou Světová meteorologická organizace (WMO) či evropská služba Copernicus Climate Change Service. Zpomalení tempa emisí a růstu teplot představuje klíčový nástroj, jak udržet stabilitu oceánských systémů bez ohledu na dosažené konečné oteplení.
Jaký je rozdíl mezi Golfským proudem a systémem AMOC?
Golfský proud je povrchový větrný a hustotní proud v západním Atlantiku, který je poháněn jak rotací Země a pasáty, tak celkovou cirkulací. AMOC je širší hlubokooceánský systém zahrnující klesání studené vody na severu a její transport napříč celou planetou. Pokud zkolabuje AMOC, Golfský proud jako povrchový jev zcela nezanikne, ale ztratí svůj severoatlantský dosah a transport tepla do Evropy se zásadně omezí.
Proč může kolaps nastat i při nižší teplotě, pokud je oteplování rychlé?
Oceánský systém má schopnost odvádět přebytečnou sladkou vodu a distribuovat teplo, pokud má dostatek času. Při náhlém a prudkém oteplení se však povrchové vrstvy odsolí a prohřejí příliš rychle na to, aby mohly klesat ke dnu, což zastaví vertikální cirkulaci dříve, než by odpovídalo rovnovážnému stavu.
