Klimatické modelování prochází před vydáním zprávy AR7 výraznou proměnou. Dlouhodobě citované trajektorie známé jako RCP8.5 z páté hodnotící zprávy a SSP5-8.5 ze šesté zprávy předpokládaly trvalý exponenciální růst emisí skleníkových plynů. Tyto varianty počítaly se světem, který by do konce století spálil veškeré dostupné zásoby fosilních paliv bez ohledu na náklady nebo dostupnost alternativ. Vědci se shodli, že takový výchozí stav neodpovídá realitě.
Podrobnosti k revizi modelového rámce přinesl jihokorejský deník Chosunilbo, který citoval vystoupení mezinárodních expertů na odborném semináři v Soulu. Diskusi o nutnosti vyřadit nereálné předpoklady otevřel také vědecký portál Eos, vydávaný Americkou geofyzikální unií. Téma jsme na našem webu sledovali již dříve v starší analýze vývoje emisních scénářů.
Shrnutí v bodech
- Vyřazené scénáře RCP8.5 a SSP5-8.5 počítaly s růstem globální teploty o 4 °C až 4,5 °C do roku 2100.
- Nový nejvyšší emisní scénář pro sedmou zprávu IPCC projektuje oteplení do konce století přibližně o 3,5 °C.
- Současné politiky a technologie směřují svět k oteplení v rozmezí 2,5 °C až 3,5 °C.
- Udržení oteplení pod hranicí 1,5 °C bez dočasného překročení modely označují za nedosažitelné.
Nový rámec CMIP7 a sedm nových drah
V září 2026 byly zveřejněny podrobnosti nového srovnávacího projektu CMIP7, který dřívější scénáře SSP nahrazuje sadou sedmi nových vývojových drah. Ty sahají od trajektorie označené jako High až po kategorii Low-to-Negative.
Původní scénáře počítaly s nárůstem globální průměrné teploty o 4,3 °C až 4,5 °C ve srovnání s předprůmyslovou érou. Nová horní hranice High projektuje oteplení do roku 2100 na úrovni přibližně 3,5 °C. Hlavním důvodem úpravy je fakt, že investice do čistých zdrojů energie a energetické účinnosti změnily strukturu světové ekonomiky. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) směřuje letos do čistých technologií přibližně 2,2 bilionu dolarů z celkových 3,4 bilionu investovaných v energetice celosvětově.
Realistické rozmezí pro konec století
Zúžení spektra modelovaných variant neznamená, že rizika spojená se změnou klimatu pominula. Vyřazení čtyřstupňového oteplení pouze odstraňuje statistický šum, který odváděl pozornost od nejpravděpodobnějšího vývoje.
Stávající mezinárodní závazky, reálné politiky jednotlivých států a současné tempo modernizace průmyslu směřují planetu k oteplení v rozmezí 2,5 °C až 3,5 °C do roku 2100. Aktualizované klimatické modely zároveň potvrzují, že udržení oteplení pod hranicí 1,5 °C bez jeho dočasného překročení je v tuto chvíli prakticky vyloučené.
Projekce nyní počítají s tím, že globální průměrná teplota tuto hranici v následujících letech překročí. Teprve po případném zavedení masivního odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry ve druhé polovině století by se mohla vrátit zpět pod stanovený cíl.
Důraz na stabilitu sítí a průmysl
Odborníci v Soulu upozornili na posun v tvorbě adaptačních strategií. Dříve se diskuse točila kolem nastavování co nejvyšších procentuálních redukcí, nyní se pozornost přesouvá ke schopnosti jednotlivých ekonomik tyto plány ustát technicky i finančně.
Energetická transformace musí držet krok s rostoucí poptávkou po elektřině. Rychlý rozvoj výpočetních center pro umělou inteligenci, rozšiřování polovodičového průmyslu a elektrifikace vytápění kladou na přenosové sítě nároky, které dřívější modely neobsahovaly. Pokud by přechod na bezemisní zdroje ohrozil stabilitu dodávek nebo způsobil skokové zdražení energie, hrozí oslabení konkurenceschopnosti výrobních odvětví.
Nové scénáře IPCC proto poprvé pracují s variantami, kde se dekarbonizace opírá o kombinaci obnovitelných zdrojů, jádra včetně malých modulárních reaktorů a dočasné využití zemního plynu pro stabilizaci sítě. Výstupy pro sedmou hodnotící zprávu budou vědecké týmy dokončovat postupně v letech 2027 až 2029.
