Populace šedých velryb podél kanadského a amerického pobřeží se propadá na historická minima. Zatímco oceány se oteplují rychleji, než dokáží ekosystémy zvládat, světová energetika prochází zlomovou transformací díky levným bateriím. Kanadská města mezitím investují stovky milionů dolarů do zásob vody a nových filtračních systémů. Česká republika čelí velmi podobným výzvám — a jejich řešení může inspirovat i nás.
Velryby umírají hlady: Oteplování oceánů mění arktické pastviny
Jen během prvních měsíců roku 2026 bylo u pobřeží Britské Kolumbie nalezeno pět mrtvých šedých velryb. Dalších patnáct jich zahynulo ve Washingtonu a desítky dalších v Kalifornii a Oregonu. Podle Paula Cottrella, koordinátora pro výzkum mořských savců u kanadského úřadu Fisheries and Oceans Canada, šlo o zvířata „slabá jako pytel kostí“. Podobně jako před několika lety i nyní vědci upozorňují na jednoznačnou příčinu: klimatická změna a s ní spojené oteplování oceánů.
Šedé velryby migrují každoročně z teplých mexických lagun až do arktických oblastí Beringova a Čukotského moře, kde se živí drobnými korýši a dalšími organismy z mořského dna. Právě tato pastvina se však v důsledku tání mořského ledu a zvýšených teplot vody dramaticky mění. Podle studie publikované v časopisu ICES Journal of Marine Science dochází v arktických oblastech k severnímu transportu teplejší vody skrz Beringovu úžinu, což zhoršuje kvalitu i dostupnost potravy. Velryby tak přijíždějí na své hlavní pastviny vyčerpané a podvyživené.
Čísla jsou alarmující. Zatímco v roce 2016 dosahovala populace východního Pacifiku přibližně 25 000 jedinců, v roce 2025 se odhady snížily na pouhých 13 000 velryb — nejnižší hodnotu od 70. let minulého století. Podle NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) sice mortality event z let 2019–2023 oficiálně skončila, ale nové sčítání zimy 2025 ukázalo, že pokles populace pokračuje.
Pro české čtenáře může příběh velryb znít vzdáleně, ale princip je stejný jako u nás: tepelné zatížení vodních ekosystémů. V České republice sledujeme podobné jevy v povodí Labe či Moravy, kde vyšší teploty vody a nižší průtoky v letních měsících ohrožují lososovité ryby i další druhy. Český ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR dlouhodobě upozorňuje, že tepelné znečištění a nedostatek vody jsou jednou z hlavních příčin úbytku rybí fauny v našich tocích.
Metro Vancouver staví na obranu: Více vody, lepší filtrace
Zatímco oceány ohrožují arktické ekosystémy, kanadská města čelí vlastním klimatickým výzvám. Metro Vancouver, metropolitní oblast s více než 2,5 miliony obyvatel, připravuje rozsáhlý projekt na zvýšení odolnosti svého vodního hospodářství. Hlavním zdrojem pitné vody je trojice nádrží, přičemž největší z nich — Coquitlam Reservoir — má projít zásadní proměnou.
Podle zprávy pro vodní výbor regionálního úřadu má nový projekt zahrnovat hlubší odběrné místo, které zvýší celkovou zásobní kapacitu nádrže z přibližně 150 miliard litrů na téměř 250 miliard litrů. Zároveň se počítá s výstavbou nové filtrační úpravny vody, protože oteplující se klima zvyšuje zákal vody a riziko kontaminace. Projekt, známý jako Coquitlam Lake Water Supply Project, má začít v raných 30. letech a dokončen by měl být koncem téže dekády. Na samotné plánování a přípravu již byl schválen rozpočet 254 milionů dolarů.
„Konzervace vody už nestačí,“ shrnují úředníci. „Klimatická změna představuje významná rizika jak pro množství, tak pro kvalitu vody. Sucha zvyšují nebezpečí lesních požárů, které mohou zdroje dále kontaminovat.“
Pro Českou republiku je tento přístup inspirativní. I u nás se v posledních letech projevuje narůstající frekvence suchých period — například roky 2018 a 2022 patřily k nejsušším v historii měření. Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu podporuje výstavbu retenčních nádrží, zadržování vody v krajině a modernizaci úpraven vody. Vodárenské společnosti jako Pražské vodovody a kanalizace či Severomoravské vodovody a kanalizace investují do zabezpečení zdrojů právě s ohledem na klimatické modely předpovídající delší období sucha střídaná náhlými přívalovými srážkami.
Levné baterie mění pravidla energetiky
Zatímco přírodní systémy se potýkají s klimatickou změnou, technologický pokrok nabízí jedno z nejslibnějších řešení. Bateriová úložiště energie zažívají podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) nejrychlejší růst ze všech čistých energetických technologií. V roce 2025 bylo ve světě nainstalováno 108 GW nové bateriové kapacity, což je o 40 % více než v roce 2024. Celková instalovaná kapacita je dnes jedenáctkrát vyšší než v roce 2021.
Klíčovým motorem je prudký pokles cen. Podle analýzy BloombergNEF klesly náklady na bateriová úložiště mezi lety 2018 a 2025 přibližně o 75 %. Do roku 2035 by měly klesnout dalších 25 %. To mění ekonomiku elektrických sítí: operátoři mohou nakupovat levnou solární či větrnou energii v době přebytků a uvolňovat ji do sítě ve špičce, kdy je poptávka nejvyšší. V Evropě se má kapacita baterií podle aktuálních odhadů zvýšit z přibližně 50 GW v roce 2025 na 75 GW do konce roku 2026.
V Texasu, na mongolských stepích i v australském Newcastlu, kde stojí bývalá uhelná elektrárna, vznikají obří bateriové farmy. Dokonce i ve Vietnamu developer žádá o povolení nahradit plánovaný LNG projekt obnovitelnými zdroji s bateriovým úložištěm, protože vysoké ceny fosilních paliv způsobené válečnými konflikty na Blízkém východě činí tuto variantu ekonomicky výhodnější.
I v České republice se bateriová úložiště stávají realitou. Skupina ČEZ v roce 2024 uvedla do provozu první velké bateriové úložiště v Tušimicích a plánuje další. V kombinaci s rostoucím počtem domácích fotovoltaických elektráren s bateriemi tak Česko pomalu přechází od pasivního spotřebitele elektřiny k aktivnímu členu moderní energetické sítě. Podle studie IEA bude právě kombinace solární energie a levných baterií klíčovým pilířem dekarbonizace.
Planeta na rozcestí: Rekordy, které nechceme lámat
Kontext všech těchto událostí je jednoznačný. Podle Evropské služby pro změnu klimatu Copernicus dosáhla globální průměrná teplota v roce 2024 1,55 °C nad pre-industriální úroveň, čímž byla poprvé překonána hranice 1,5 °C. Rok 2025 se zařadil jako třetí nejteplejší v historii měření. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře podle NOAA v červnu 2025 překonala rekordních 430 částic na milion — oproti necelým 320 ppm v roce 1960.
Zpráva UNEP Emissions Gap Report 2025 varuje, že i v případě splnění všech současných závazků by se teplota mohla do konce století zvýšit o 2,3 až 2,5 °C. To by znamenalo dramatické zhoršení sucha, vln veder, povodní a ztrátu biodiverzity. Světová meteorologická organizace (WMO) a Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) opakovaně upozorňují, že okno pro udržení oteplení pod hranicí 1,5 °C se rychle uzavírá.
Pro Česko to znamená, že přizpůsobení se změnám klimatu už není volbou, ale nutností. Ať už jde o ochranu vodních zdrojů, modernizaci energetiky nebo péči o přírodu, každý krok se počítá. Kanadská zkušenost s velrybami, vodou i bateriemi ukazuje, že klimatická krize je globální, ale řešení musí být lokální — a musí přijít rychle.
Proč šedé velryby trpí právě teď, když oteplování oceánů probíhá už desítky let?
Oteplování oceánů se v posledních letech výrazně akcelerovalo. Zatímco průměrné globální teploty rostou postupně, arktické oblasti se oteplují téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Toto takzvané arktické zesílení způsobuje rychlé tání ledu, změny v mořských proudech a kolaps ekosystémů na mořském dně. Velryby, které jsou závislé na sezónní hojnosti potravy v určitých oblastech, nemají čas se přizpůsobit tak rychlým změnám.
Mohou levné baterie skutečně nahradit uhelné a plynové elektrárny?
Zatímco baterie nemohou plně nahradit všechny konvenční zdroje okamžitě, jejich role v síti rychle roste. Díky poklesu cen o 75 % za sedm let jsou dnes bateriová úložiště schopna konkurovat plynovým špičkovým elektrárnám v mnoha regionech. Klíčové je jejich využití v kombinaci s obnovitelnými zdroji, kdy umožňují ukládat přebytky solární a větrné energie a dodávat je do sítě, když slunce nesvítí a vítr nefouká. Podle IEA budou baterie do roku 2030 klíčovým prvkem pro zajištění stability moderních elektrických sítí.
Jak se Česká republika připravuje na podobné klimatické výzvy jako Metro Vancouver?
Česká republika se adaptací na změnu klimatu zabývá v rámci Národního akčního plánu adaptace, který se pravidelně aktualizuje. Hlavní opatření zahrnují výstavbu retenčních nádrží, obnovu mokřadů a zadržování vody v krajině, modernizaci vodohospodářské infrastruktury a podporu dešťové vody. V energetice Česko rozvíjí obnovitelné zdroje a bateriová úložiště, přestože tempo je pomalejší než v západní Evropě. Ministerstvo životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav pravidelně vydávají klimatické projekce, podle nichž můžeme očekávat delší období sucha střídaná intenzivními povodněmi.