Ke konci dubna přišla do Keni jarní sezonní monzunová vlna srážek a s ní i pohroma, která si nevybírá. Záplavy a sesuvy půdy zasáhly v prvním týdnu května 2026 hned tři kraje střední a východní části země — Tharaka Nithi, Elgeyo-Marakwet a Kiambu. Výsledek: nejméně 18 mrtvých, tisíce vysídlených rodin, zaplavené ulice Nairobi a varování před výbuchy epidemií vodou přenášených chorob. A to všechno jen necelé dva měsíce po tom, co červencové vody v březnu 2026 zabily v keňské metropoli 37 lidí.
Druhá katastrofa za méně než dva měsíce
Keňa prochází každoročně tzv. dlouhými dešti (long rains), které trvají od března do konce května a svého vrcholu dosahují právě v první polovině května. Letos jsou ale srážky mimořádně intenzivní. Zatímco historicky bývaly tyto dešťové periody předvídatelné a zemědělsky prospěšné, změna klimatu způsobuje, že přicházejí v kratších, ale ničivějších vlnách.
V neděli 3. května 2026 keňská policie potvrdila smrt nejméně 18 osob v důsledku záplav a sesuvů půdy. Sesuvy půdy postihly zejména hornaté oblasti kraje Tharaka Nithi a Elgeyo-Marakwet — místa, kde se prudké svahy po přívalových deštích proměnily v tekoucí bahno. Ve třetím zasaženém kraji, Kiambu sousedícím s Nairobi, se zřítily silnice a řeky vylily z břehů.
„Sesuvy půdy postihují celé rodiny, vysídlují domácnosti a způsobují značné škody na majetku a infrastruktuře," uvedly keňské úřady ve svém prohlášení. Přesný počet vysídlených osob zatím nebyl upřesněn.
Nairobi pod vodou: protest obchodníků, zatopené čtvrti
Záplavy nezasáhly jen venkov. V keňské metropoli Nairobi se rozlily ulice, auta brodila hlubokými kaluži a chodci si cestu do práce museli doslova proplout. Obchodníci ze čtvrtí Makongeni a Ruai vyšli v neděli do ulic na protest — tentokrát ne kvůli politice, ale kvůli zdevastovaným silnicím, které jim znemožňují normálně podnikat.
Nairobi, město s více než pěti miliony obyvatel, dlouhodobě trpí nedostatečnou kanalizační infrastrukturou. Přívalové deště tak způsobují katastrofální záplavy, které se stupňují s každou silnější srážkovou epizodou. Letos to obchodníci v postižených čtvrtích nesou obzvlášť těžce — v březnu přišli o zboží kvůli povodním poprvé, nyní se scénář opakuje.
Zdravotní hrozba: waterborne nemoci a škody na úrodě
Keňský meteorologický úřad vydal v pátek 1. května varovné sdělení, ve kterém upozornil na dva klíčové vedlejší dopady záplav: riziko epidemií vodou přenášených chorob (cholera, tyfus, průjmová onemocnění) a rozsáhlé škody na zemědělské produkci. Záplavy ničí úrodu na polích, zaplavují sklady obilí a kontaminují studny.
Pro zemi, kde velká část populace závisí na subsistenčním zemědělství, to není jen statistika — je to ohrožení výživové bezpečnosti na celý rok. Maize, fazole a čaj — klíčové plodiny pěstované v zasažených krajích — jsou v ohrožení.
Klimatická změna zesiluje afrických vodní extrémy
Záplavy v Keni nejsou náhodnou přírodní anomálií. Jsou varovným signálem toho, co klimatologové předpovídali před lety a co se nyní stává realitou ve stále rychlejším tempu.
Zástupci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) upozorňují, že africká města čelí paradoxu: příliš mnoho vody při intenzivních deštích a příliš málo během sucha. „Vodní extrémy pohánějí stále závažnější dopady a města se musí rychle přizpůsobovat této nové volatilitě," citovaly záznamy UNEP z letošního dubna.
Vědecký konsenzus je jednoznačný: globální oteplování intenzifikuje hydrologický cyklus. Tepleji vzduch pojme více vodní páry, která se při kontaktu s chladnějšími vrstvami atmosféry uvolňuje v koncentrovanějších srážkách. Pro Keňu a celou východní Afriku to znamená kratší, ale ničivější dešťové periody — a delší, sušší mezidobí, která vedou k suchu.
Keňa zažila v posledních deseti letech celou řadu klimatických extrémů: devastující sucha v roce 2022, záplavy v roce 2024, které zabily přes 200 lidí, a nyní opakující se povodňové události v roce 2026. Podle analýzy organizace Climate Central je intenzita srážkových událostí v Keni dnes o desítky procent vyšší, než by byla bez vlivu člověka na klima.
Historická paralela: Keňa 2024 versus 2026
Záplavy z dubna a května 2024 zůstávají v paměti jako jedna z největších keňských přírodních katastrof moderní doby. Tehdy zemřelo více než 200 lidí, statisíce přišly o střechu nad hlavou. Vláda prezidenta Williama Ruto tehdy vyhlásila stav národní nouze.
Rok 2026 zatím nezasáhl takovou silou — alespoň co do počtu obětí. Ale vzorec se opakuje: intenzivní deště na sezónně přetíženou infrastrukturu, nedostatečná prevence a rostoucí urbanizace v záplavových oblastech. Číslo 18 mrtvých v prvním týdnu května 2026 může být jen začátkem — dešťová sezona trvá do konce měsíce.
Co to znamená pro zbytek světa?
Keňské záplavy nejsou jen lokální tragédií. Jsou výstrahou pro celý svět — včetně Evropy a České republiky. Klimatické modely ukazují, že extrémní srážkové události se budou zesilovat na všech kontinentech. V České republice jsme to letos na jaře pocítili v opačném smyslu: historické sucho a rekordně nízké průtoky řek. Ale i u nás stoupá riziko přívalových dešťů a bleskovýchlých povodní.
Svět dnes čelí paradoxu: jedni bojují s nedostatkem vody, jiní s jejím přebytkem. A obojí je důsledkem téhož — lidmi způsobené klimatické změny, která zesiluje extrémy na obou koncích vodního spektra.
Proč jsou záplavy v Keni tak časté a ničivé?
Keňa leží v pásmu tropické Afriky, kde sezónní monzunové deště přirozeně přinášejí velké množství srážek. Problém je, že klimatická změna tyto srážky zesiluje a komprimuje do kratších období — místo rovnoměrného rozložení přicházejí jako krátké, ale extrémně intenzivní přívalové epizody. Zároveň roste urbanizace v záplavových oblastech a infrastruktura (kanalizace, odvodňovací systémy) nestíhá tempem růstu měst.
Hrozí podobné záplavy i v Evropě?
Ano, klimatické modely předpovídají nárůst intenzity přívalových dešťů i v Evropě. Střední Evropa, včetně České republiky, je ohrožena zejména tzv. bleskovými povodněmi (flash floods) způsobenými konvektivními bouřkami. Zatímco Keňa nyní bojuje s přebytkem vody, Česko zažívá jarní sucho — ale oba extrémy jsou projevem stejného mechanismu: destabilizace globálního hydrologického cyklu.
Jak se Keňa připravuje na budoucí záplavy?
Keňská vláda přijala několik opatření — systém včasného varování, evakuační plány pro rizikové oblasti a programy na obnovu lesního porostu, který zpomaluje odtok srážek. Mezinárodní organizace jako UNEP a Světová banka investují do adaptačních projektů. Přesto je urbanizace a nedostatečná infrastruktura v mnoha oblastech stále vážnou překážkou efektivní ochrany obyvatelstva.
