Keňa zažívá od začátku března 2026 jednu z nejničivějších povodňových katastrof za poslední roky. Bičované lijáky, které přinesla vlhká vzduchová hmota z Indického oceánu posílená fenoménem La Niña, způsobily záplavy v 21 krajích. Vylití řek Nairobi, Nyando a Tana si vyžádalo ke dni 25. března nejméně 88 životů, přes 34 000 lidí přišlo o střechu nad hlavou a tisíce hektarů zemědělské půdy leží pod vodou. Africká tragédie, o níž světová média začínají teprve hlasitěji mluvit.
Smrt přišla v noci — a pak se vrátila
Katastrof bývá málo, které přijdou dvakrát. Keňa v březnu 2026 zažila obojí. V noci ze 6. na 7. března se rozvodnila řeka Nairobi po několikahodinových intenzivních srážkách a bleskové záplavy zasáhly hustě obydlené části keňské metropole. Šedesát šest lidí zemřelo ještě té noci — v drtivé většině obyvatelé neformálních osad, kteří neměli ani čas utéct.
Tehdy se zdálo, že nejhorší je za námi. Nebyl. Mezi 20. a 23. březnem dorazila druhá vlna srážek, silnější a rozsáhlejší. 24. března přetekla řeka Nyando a zalila část dálnice Kericho–Awasi–Kisumu včetně strategického Ahero Bridge, který zůstal zcela pod vodou. Tana River, jedna z největších keňských řek, rovněž překročila břehy. Ke dni 25. března 2026 dosahuje officiálně potvrzený počet obětí 88 mrtvých, některá africká média uvádějí čísla blížící se stovce.
34 000 lidí bez domova, sloní stáda brodící se v záplavách
Čísla za suchou humanitární statistikou skrývají příběhy. V evakuačních centrech po celé Keni žije v tuto chvíli 2 690 rodin. Celkový počet vysídlených přesáhl 34 000 osob ve 21 krajích. Záchranáři ve dnech 24.–25. března vysvobodili z obklíčených oblastí přes 200 lidí a 200 kusů dobytka. Z internátní školy Ahero Girls National School muselo být evakuováno 900 studentek poté, co do areálu začala vnikat voda.
Záplavy se nevyhýbají ani proslulému národnímu parku Masai Mara. Turisti byli v části rezervace přesunuti do bezpečí, přičemž záběry zachycující sloní stáda brodící se v jezerech vzniklých na místě dřívějších savan se šíří po sociálních sítích a přitahují globální pozornost. Sloni jsou přitom mnohem lépe přizpůsobeni na přežití záplav než lidé — jejich přirozené chování v záplavovém území však dramaticky ilustruje, jak abnormální situace panuje.
Zemědělská škoda je rovněž obrovská: více než 3 500 hektarů zemědělské půdy leží pod vodou, v době, kdy keňští farmáři zahajují jarní setí. Silniční infrastruktura je na mnoha místech zcela přerušena, přičemž některé okresy na západě země jsou fakticky odříznuty od zbytku krajiny.
Proč tolik vody? La Niña a Indický oceán jako spouštěče
Za mimořádnou intenzitou srážek stojí kombinace hned několika meteorologických faktorů. Klíčovým je fenomén La Niña, který v roce 2026 moduluje atmosférické cirkulace nad Indickým oceánem. La Niña způsobuje, že teplota povrchu oceánu v oblasti západního Indického oceánu (včetně pásma kolem Východní Afriky) je výrazně nadprůměrná. Teplejší oceánská hladina uvolňuje více vodní páry do atmosféry — a ta musí někde spadnout.
Keňa leží v povodí Viktoriina jezera, které samo o sobě funguje jako „vnitřní moře" pro srážky ve Východní Africe. Jezero Viktoria patří k největším sladkovodním nádržím planety a silně ovlivňuje lokální počasí: konvektivní bouřky nad jeho hladinou denně generují obrovská množství srážek, která jsou pak unášena větrem nad pevninu. Při kombinaci La Niña s nadprůměrnými teplotami Viktoriina jezera vznikají podmínky pro extrémní a dlouhotrvající dešťové periody přesně takové, jaké prožívá Keňa v březnu 2026.
Keňský meteorologický úřad vydal varování před intenzivními srážkami (přes 20 mm za 24 hodin) již 25. února — tedy téměř týden před první smrtící vlnou. Na varování reagovaly úřady, avšak hustota zástavby v neformálních nairobirských čtvrtích a nedostatečná protipovodňová infrastruktura znamenaly, že ani relativně krátký čas nestačil ke smysluplné evakuaci.
Klimatický kontext: Vzorec, který se opakuje
Pro Keňu nejsou záplavy zcela novým jevem. Ale jejich intenzita a frekvence rostou. Povodně z roku 2024 si vyžádaly přes 200 obětí a zasáhly ještě větší počet krajů. Rok 2023 přinesl záplavy v době, kdy suchem zpustošená půda nedokázala pojmout přívalové srážky. Vědecká komunita upozorňuje, že Keňa je jednou ze zemí, kde jsou důsledky klimatické změny nejzřetelnější: srážkové extrémy se zesilují a prodlužují na obou stranách — jak v době sucha, tak v době záplav.
Ironií je, že krátce před březnovými záplavami čelily části Keni, zejména severní a severovýchodní oblasti, silnému suchu. Přechod mezi suchým a mokrým obdobím se v klimaticky měnícím se světě stává stále náhlejším a brutálnějším.
Záchranné operace a mezinárodní pomoc
Keňský Červený kříž rozmístil záchranné týmy v nejpostiženějších krajích — Kisumuském, Homabajském a Siayském kraji na pobřeží Viktoriina jezera, jakož i v Nairobiu a přilehlých oblastech. Keňská armáda asistuje při evakuacích v místech, kde záplavy přeřízly pozemní přístupy, a vrtulníky zásobují odříznuté komunity základními potřebami.
Al Jazeera, ABC News a Africanews shodně informují, že situace zůstává dynamická a záchranné operace pokračují. Předpovědi Keňského meteorologického úřadu naznačují, že srážky mohou v některých oblastech pokračovat i v nadcházejícím týdnu, přičemž nasycenost půdy vodou výrazně zvyšuje riziko dalších záplav i při méně intenzivních deštích.
Proč tato katastrofa dostává méně pozornosti, než si zaslouží
Je to paradox globálního zpravodajství: záplavy v Africe bývají pokryty zlomkem prostoru, jaký by dostala podobná katastrofa v Evropě nebo Severní Americe. Přitom Keňa zažívá ke konci března 2026 jednu z nejničivějších povodní za posledních pět let — s počtem obětí, který přesahuje mnohé evropské záplavy, o nichž se psalo na titulních stránkách.
Osmdesát osm mrtvých, 34 000 vysídlených, 21 zasažených krajů, záplavy na jednom z nejslavnějších safari území světa. To jsou čísla, která by si zasluhovala výraznější světovou reflexi — nejen z humanitárního hlediska, ale i proto, že ukazují, co klimatická nestabilita přináší do regionů, které mají nejmenší kapacitu se s ní vyrovnávat.
Co je La Niña a proč způsobuje záplavy v Africe?
La Niña je klimatický jev charakterizovaný ochlazením povrchu vody v centrálním a východním Tichém oceánu. Paradoxně však způsobuje oteplení povrchu Indického oceánu u východoafrického pobřeží, což zvyšuje výpar a produkci vlhkosti. Výsledkem jsou silnější a delší dešťové periody v zemích jako Keňa, Tanzanie nebo Etiopie, kde je počasí na Indický oceán silně napojeno.
Proč jsou keňská města tak zranitelná vůči záplavám?
Nairobi a další keňská velkoměsta se v posledních dekádách dramaticky rozrostla, přičemž velká část nové zástavby vznikla v neformálních osadách podél říčních niv a v přirozených odtokových korytech. Tyto oblasti nejsou chráněny protipovodňovými hrázemi, kanalizace je nedostatečná a hustota zalidnění extrémně vysoká — proto jsou při přívalových deštích tak smrtící.
Bude situace v Keni pokračovat nebo se zlepší?
Keňský meteorologický úřad předpovídá pokračující zvýšené srážky v části postižených oblastí i v nadcházejícím týdnu. Vzhledem k tomu, že půda je již nasycena vodou z předchozích záplav, jsou rizika dalšího rozvodňování řek zvýšená i při méně intenzivních srážkách. Keňa tradičně zažívá dvě dešťová období — dlouhé deště (březen–červen) a krátké deště (říjen–prosinec) — a letošní začátek dlouhých dešťů je mimořádně intenzivní.