Malé ostrovní státy Karibiku v čele s Antiguou a Barbudou vyslaly na nedávném Global Partnerships Summit jasný signál světu: bez masivních investic do klimatické odolnosti nemají šanci přežít. Karibské země, přestože produkují méně než 1 % celosvětových emisí skleníkových plynů, patří k nejzranitelnějším regionům planety. Jejich boj o budoucnost je přitom důležitým zrcadlem i pro střední Evropu — ukazuje, co nás všechny čeká, pokud klimatickou změnu nezačneme brát vážně.
Summit, který změní pravidla hry
Ostrovní stát Antigua a Barbuda, dvojice karibských ostrovů s necelými sto tisíci obyvateli, hostil přelomový Global Partnerships Summit — mezinárodní setkání zaměřené na klimaticky odolný růst, udržitelné investice a prosperitu Karibiku (Travel And Tour World). Premiér Gaston Browne, který summitu předsedal, opakovaně zdůraznil, že malé ostrovní rozvojové státy (SIDS — Small Island Developing States) nemohou čelit klimatické krizi samy. „Nežádáme o charitu. Žádáme o partnerství,“ zaznělo v úvodním projevu. Summit propojil vládní představitele, mezinárodní investory a rozvojové banky, aby společně hledali konkrétní cesty, jak financovat adaptační projekty — od výstavby odolných přístavů přes obnovitelné zdroje energie až po systémy včasného varování před hurikány. Karibské země dlouhodobě narážejí na zásadní paradox: na adaptaci na klimatickou změnu potřebují miliardy dolarů, ale jako středněpříjmové státy nemají přístup k výhodným rozvojovým půjčkám. Právě změna tohoto mechanismu byla jedním z hlavních témat summitu.Proč jsou malé ostrovy na klimatické frontové linii
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svých hodnotících zprávách opakovaně varuje, že malé ostrovní rozvojové státy čelí největším rizikům ze všech regionů světa. Důvodů je několik:Stoupající hladina oceánů
Podle údajů Světové meteorologické organizace (WMO) stoupla globální hladina moří od roku 1901 o 15–25 cm. V poslední dekádě (2013–2022) se tempo zrychlilo na 4,62 mm ročně, což je nejrychlejší nárůst za posledních 3000 let. Pro karibské ostrovy s rozsáhlým pobřežím a infrastrukturou soustředěnou těsně u moře je to existenční hrozba. Program Copernicus, evropský systém pro monitorování klimatu, potvrzuje, že Karibik se ohřívá rychleji než globální průměr. Teplota povrchu moře v regionu roste tempem přibližně 0,2 °C za dekádu, což zesiluje intenzitu tropických cyklón a zrychluje korálové bělení.Silnější hurikány, delší sucha
Karibik tradičně čelí hurikánové sezóně, ta se ale v důsledku klimatické změny prodlužuje a zesiluje. Vědci z NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) potvrzují, že oteplování oceánu zvyšuje pravděpodobnost rychlé intenzifikace hurikánů — jevu, kdy bouře během 24 hodin zesílí o více než 55 km/h. Přesně to se stalo v roce 2017 při hurikánu Maria, který během jediného dne povýšil z tropické bouře na hurikán páté kategorie a zpustošil Dominiku a Portoriko. Na druhé straně spektra stojí sucha. Delší období bez srážek ohrožují zásoby pitné vody i zemědělství — pro ostrovy, kde sladká voda přirozeně chybí, jde o kritický problém.Kolik to všechno stojí
Ekonomické dopady klimatické změny na karibské státy jsou zdrcující. Podle údajů citovaných v IPCC zprávách zaznamenají karibské malé ostrovní státy do roku 2025 průměrnou roční ztrátu 5 % HDP v důsledku klimatických škod. Bez zavedení regionálních adaptačních strategií by tato ztráta mohla do roku 2100 eskalovat až na 20 % HDP. Pro srovnání: celosvětový průměr ztrát se pro rok 2030 odhaduje na 0,5 % globálního HDP. Karibik tedy nese desetkrát větší ekonomickou zátěž. Turistický ruch, který v mnoha karibských státech tvoří až 40–60 % HDP, je existenčně závislý na stabilním klimatu. Bělení korálových útesů, eroze pláží a častější extrémní počasí odrazují návštěvníky — a s nimi odtékají i klíčové devizové příjmy.Co znamená „klimaticky odolný růst“ v praxi
Koncept klimaticky odolného růstu, který Antigua a Barbuda na summitu prosazuje, zahrnuje několik konkrétních pilířů: 1. Přechod na obnovitelné zdroje energie. Většina karibských států je závislá na dovozu fosilních paliv, za která platí neúměrně vysokou cenu. Solární a větrná energie nejen snižují emise, ale především zajišťují energetickou soběstačnost. Barbados je v tomto směru průkopníkem — díky masivnímu rozšíření solárních ohřívačů vody ušetřili spotřebitelé od 70. let více než 137 milionů dolarů. 2. Investice do odolné infrastruktury. Přístavy, letiště, nemocnice — klíčová infrastruktura musí odolat hurikánům kategorie 4 a 5. To znamená dražší stavby, ale dlouhodobě nižší škody. 3. Ochrana přírodních bariér. Mangrovové porosty a korálové útesy fungují jako přirozené vlnolamy. Jejich obnova je levnější a účinnější než betonové zdi. 4. Systémy včasného varování. WMO prosazuje iniciativu Early Warnings for All, jejímž cílem je do roku 2027 pokrýt každého obyvatele planety systémem včasného varování před extrémním počasím. Pro malé ostrovní státy to znamená rozdíl mezi životem a smrtí.Proč by to mělo zajímat Česko
Na první pohled by se mohlo zdát, že problémy karibských ostrovů jsou nám ve střední Evropě na hony vzdálené. Opak je pravdou. Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k největším producentům skleníkových plynů v Evropě. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) činily české emise CO₂ v roce 2023 přibližně 9,5 tun na obyvatele, což je výrazně nad evropským průměrem. Jinými slovy: naše uhlíková stopa přímo přispívá k problémům, kterým dnes čelí obyvatelé Antiguy. A nejde jen o morální odpovědnost. Klimatická změna už klepe i na naše dveře. Extrémní sucha let 2015–2020, povodně v roce 2024, teplejší zimy bez sněhu — to vše jsou projevy stejného fenoménu, který dnes ohrožuje karibské ostrovy. Jen v jiné podobě. Karibský summit je navíc důležitým precedentem pro mezinárodní financování klimatické adaptace. Mechanismus, který se nyní rodí pro malé ostrovní státy, bude v budoucnu sloužit jako vzor i pro regiony střední Evropy, až se klimatické škody začnou neúnosně kumulovat.Co nás čeká dál
Global Partnerships Summit v Antigue není ojedinělou akcí. Navazuje na celou sérii mezinárodních jednání — od SIDS Accelerated Modalities of Action (SAMOA Pathway) přijaté v roce 2014 přes Pařížskou dohodu až po každoroční konference OSN o změně klimatu (COP). Co je však nové, je důraz na konkrétní investiční partnerství namísto vágních politických deklarací. Premiér Browne oznámil, že Antigua a Barbuda hodlá do roku 2030 dosáhnout uhlikové neutrality v sektoru energetiky a stát se modelem pro ostatní karibské státy. Ambiciózní plán zahrnuje rozsáhlou výstavbu solárních parků, modernizaci přenosové soustavy a postupné vyřazení dieselových generátorů. Ať už tento cíl splní, nebo ne, jedno je jisté: malé ostrovní státy nám ukazují cestu. A my bychom se měli dívat pozorně — protože to, co dnes vidíme v Karibiku, je zrychlenou ukázkou toho, co čeká i nás.Proč malé ostrovní státy produkují minimálně emisí, ale trpí nejvíce?
Malé ostrovní státy nemají těžký průmysl ani rozsáhlou energetiku. Jejich celkový podíl na globálních emisích skleníkových plynů je menší než 1 %. Jsou však geograficky extrémně zranitelné — leží nízko nad mořem, jsou závislé na pobřežní infrastruktuře a čelí tropickým cyklónám, jejichž intenzitu klimatická změna zesiluje. Jde o princip „klimatické nespravedlnosti“ — ti, kdo problém nezpůsobili, nesou nejtěžší následky.
Může se Antigua a Barbuda skutečně potopit?
Antigua a Barbuda nejsou extrémně nízko položené atoly jako například Maledivy nebo Tuvalu — jejich nejvyšší bod dosahuje 402 metrů nad mořem. Přímé „potopení“ celého státu tedy nehrozí. Kriticky ohrožena je však pobřežní zóna, kde žije většina obyvatel a kde se nachází veškerá klíčová infrastruktura včetně letišť, přístavů a hotelových resortů. Již dnes dochází k erozi pláží, pronikání slané vody do podzemních zásob pitné vody a častějším záplavám při přívalových deštích.
Jak konkrétně může Česko pomoci karibským státům?
Česká republika může přispět třemi způsoby: (1) Snižováním vlastních emisí skleníkových plynů v souladu se závazky EU (Green Deal, Fit for 55). (2) Podporou mezinárodních klimatických fondů — například Zeleného klimatického fondu (Green Climate Fund), do kterého přispívají i evropské státy a který financuje adaptační projekty v rozvojových zemích. (3) Sdílením technologického know-how — české firmy se mohou zapojit do projektů obnovitelných zdrojů nebo vodohospodářských technologií v karibském regionu.
