Třetí rok konsolidace: solární trh pod tlakem
„Nacházíme se ve třetím po sobě jdoucím roce konsolidace solárního průmyslu," uvedl Niendorf v rozhovoru pro pv magazine na veletrhu The smarter E Europe v Mnichově. Přestože prakticky všichni výrobci fotovoltaických modulů nadále vykazují ztráty, hlavní hráči zůstávají na trhu aktivní.
Ceny solárních panelů se v posledních měsících stabilizovaly na úrovni kolem 0,12 až 0,13 eura za watt. To je hodnota, která by ještě před několika lety působila jako sci-fi — pro srovnání, ještě v roce 2010 se ceny pohybovaly kolem 2 eur za watt. Jenže současná extrémně nízká cena má i svou stinnou stránku. Někteří výrobci druhé a třetí kategorie stále prodávají panely pod výrobními náklady, což vytváří nezdravé konkurenční prostředí.
Dalším faktorem jsou kolísavé ceny surovin. Niendorf upozorňuje, že stříbro letos dosáhlo rekordních cen a v jednu chvíli tvořilo přibližně 25 % nákladů na výrobu modulu. Situace se od té doby částečně uklidnila, ale tlak na marže výrobců zůstává značný. Čínská centrální vláda se sice snaží omezovat přebytečné výrobní kapacity, avšak provinční vlády masivně podporují „své" továrny a brzdí tak nutné čištění trhu.
Čína brzdí, Evropa čeká
Zvlášť citelný je pokles na dvou klíčových trzích — v Číně a v Evropě. Čínský solární trh, který loni instaloval kolem 300 GW nového výkonu, letos podle Niendorfa spadne zhruba na 150 GW. To je propad o polovinu, který nemá v historii fotovoltaiky obdoby.
Ani Evropa na tom není lépe. „V Německu zažíváme zpomalení trhu. Vzhledem k současným politickým diskusím vidíme značnou nejistotu investorů," vysvětluje Niendorf. Podobný obrázek lze pozorovat napříč celou Evropskou unií, kde politická nestabilita a pomalejší implementace energetických cílů tlumí investiční apetit.
Pro Českou republiku to znamená dvojsečnou zprávu. Na jedné straně nízké ceny panelů nahrávají domácnostem i firmám, které chtějí investovat do vlastní fotovoltaiky. Na straně druhé nejistota na evropském trhu může zkomplikovat financování větších projektů a dotace z evropských fondů.
Rok 2028: kdy se karta obrátí
Niendorf však neztrácí optimismus. Klíčový zlom očekává právě od roku 2028. „Pokračující elektrifikace a investice do datových center poženou poptávku v Německu opět nahoru," předpovídá.
Co za tím stojí? Především dva megatrendy: elektrifikace dopravy a vytápění a explozivní růst datových center poháněný umělou inteligencí. Moderní AI datová centra spotřebovávají enormní množství elektřiny — podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) by jejich spotřeba mohla do roku 2030 vzrůst až na 1 000 TWh ročně, což je ekvivalent spotřeby celého Japonska. A právě obnovitelné zdroje v čele se solární energií mají tuto poptávku pokrýt.
Pro Evropu, která si stanovila cíl 45% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030, bude rok 2028 zlomový i z regulatorního hlediska. Do té doby musí členské státy výrazně zrychlit povolovací procesy a vybudovat potřebnou infrastrukturu.
JinkoSolar slaví 20 let a sází na inovace
Zatímco trh prochází těžkým obdobím, společnost JinkoSolar letos slaví významný milník — 20 let od svého založení. Z malého výrobce panelů se vypracovala na globálního lídra čisté energetiky, který dodává do více než 200 zemí a regionů světa.
Receptem na přežití v cyklickém odvětví jsou podle Niendorfa především investice do výzkumu. Firma na něj dlouhodobě vyčleňuje zhruba 5 % svých tržeb. Na mnichovském veletrhu představila moduly řady Tiger Neo 3.0 včetně panelu s výkonem 760 W pro velké solární parky. To je oproti běžným rezidenčním panelům s výkonem kolem 400–450 W dramatický skok, který umožňuje stavět výkonnější elektrárny na menší ploše.
V Číně je JinkoSolar ještě o krok napřed — na červnovém veletrhu SNEC v Šanghaji odhalila řadu Tiger Neo 5.0. Rezidenční moduly z této série dosahují výkonu až 500 W a míří na střešní instalace, kde konkurují technologii back-contact. Do Evropy by se měly dostat v dohledné době.
Perovskitové tandemové články na obzoru
Ještě větší technologický skok ale slibují křemíkovo-perovskitové tandemové články. Zatímco dnes nejlepší komerční solární články dosahují účinnosti kolem 24–25 %, tandemové články kombinující křemík s perovskitem teoreticky atakují hranici 35 %. V laboratorních podmínkách už překonaly 33% účinnost.
Niendorf očekává, že tyto články dosáhnou širokého komerčního nasazení v horizontu dvou až tří let. JinkoSolar na technologii již pracuje. „Naše dvacetiletá historie nás naučila, že tento průmysl je cyklický. Společnosti, které investují během obtížných období, z nich vycházejí silnější," uzavírá Niendorf.
Bateriová revoluce: JinkoSolar už není jen o panelech
Zásadní součástí strategie JinkoSolar je rozšíření portfolia za hranice solárních panelů. Od roku 2022 firma buduje vlastní bateriové úložiště — dnes provozuje továrnu na bateriové články s kapacitou 12 GWh ročně a spustila vlastní systém energetického managementu (EMS).
„Přibližně 90 % našich velkokapacitních projektů kombinuje fotovoltaickou výrobu s bateriovými úložišti," zdůrazňuje Niendorf. To odráží zásadní trend: solární energie bez baterií je jako automobil bez palivové nádrže. Ukládání energie umožňuje využít solární elektřinu i v noci nebo při špičkové poptávce.
Pro české domácnosti i firmy je to dobrá zpráva — klesající ceny baterií a rostoucí nabídka integrovaných řešení znamenají, že energetická soběstačnost je stále dostupnější. V kombinaci s dotacemi z programu Nová zelená úsporám a Modernizačního fondu jde o jeden z nejdostupnějších způsobů, jak se chránit před rostoucími cenami elektřiny.
Vyplatí se pořídit si solární panely už teď, nebo raději počkat na novější technologie?
Ceny panelů jsou v současnosti na historickém minimu — kolem 0,12 eura za watt (zhruba 3 Kč/W). Zatímco perovskitové tandemové články slibují vyšší účinnost kolem 30 %, jejich komerční nasazení je otázkou 2–3 let a první generace bude dražší. Pro běžnou domácnost se investice do současné technologie stále vyplatí, zejména při využití dotačních programů. Návratnost se při současných cenách elektřiny pohybuje mezi 5–8 lety.
Jak ovlivní rozvoj AI datových center evropskou energetiku?
Datová centra pro umělou inteligenci jsou extrémně energeticky náročná — jedno velké AI datacentrum může spotřebovat elektřinu jako menší město. Do roku 2030 by jejich globální spotřeba mohla dosáhnout 1 000 TWh ročně. Pro Evropu to znamená tlak na urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, protože provozovatelé datových center stále častěji požadují dodávky z bezemisních zdrojů. Právě to je důvodem, proč JinkoSolar a další výrobci očekávají nový růstový impuls od roku 2028.
Co je to perovskit a proč je pro solární energetiku tak důležitý?
Perovskit je krystalický materiál, který dokáže velmi účinně přeměňovat světlo na elektřinu. Na rozdíl od křemíku, který dominuje současným solárním panelům, se perovskit nanáší v tenkých vrstvách — podobně jako tisk — což výrazně zlevňuje výrobu. V tandemových článcích se kombinuje s křemíkem: perovskit zachytí modrou a zelenou část spektra, křemík červenou a infračervenou. Výsledkem je výrazně vyšší účinnost — teoreticky až 35 % oproti současným 24–25 %. Hlavní výzvou zůstává dlouhodobá stabilita materiálu, na níž výrobci intenzivně pracují.
