Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
Čínský solární gigant JinkoSolar zveřejnil výsledky za rok 2025 a opět potvrdil svou dominanci. S dodávkami 86,8 GW solárních panelů za jediný rok se tato firma posedmé v řadě stala globální jedničkou v prodeji fotovoltaických modulů. K prvnímu čtvrtletí roku 2026 přesáhl kumulativní objem dodaných panelů hranici 400 GW. Co tato astronomická čísla znamenají pro evropskou energetiku, české domácnosti a budoucnost obnovitelných zdrojů?

Sedm let na vrcholu — jak velké to vlastně je?

Pro běžného čtenáře je číslovka 86,8 gigawattu těžko představitelná. Pro představu: instalovaný výkon 1 GW dokáže pokrýt spotřebu zhruba 200 až 300 tisíc evropských domácností. Dodávky JinkoSolaru za rok 2025 by tak teoreticky stačily na zásobování 17 až 26 milionů domácností — to odpovídá dvěma až třem Českým republikám dohromady. JinkoSolar přitom není na špici náhodou. Společnost těží z dlouhodobé kontroly nad celým dodavatelským řetězcem — od výroby křemíkových waferů přes články až po finální panely. Do konce roku 2025 držela přes 3 500 patentů, z toho více než 700 v oblasti N‑type TOPCon technologie, což je v současnosti nejpokročilejší masově vyráběná technologie solárních článků. Jen řada Tiger Neo, vlajková loď firmy, představuje přes 220 GW z celkového objemu 400 GW dodaných za celou historii firmy. To je číslo, které ilustruje, jak rychle se špičková technologie prosazuje v reálném provozu.

Tajemství úspěchu: TOPCon a rekordní účinnost

Srdcem úspěchu JinkoSolaru je technologie N‑type TOPCon (Tunnel Oxide Passivated Contact). Na rozdíl od starších P‑type článků, které dominovaly trhu ještě před pár lety, N‑typy trpí výrazně nižší degradací výkonu při vystavení světlu (takzvaný LID efekt) a dosahují vyšší účinnosti při nižší teplotní citlivosti. Pro laika: panel vyrobí víc elektřiny ze stejné plochy a déle si udrží svůj výkon. A čísla hovoří jasně. Laboratorní účinnost TOPCon článku JinkoSolar dosáhla 27,79 %, což je certifikovaný světový rekord. V sériové výrobě pak panely řady Tiger Neo 3.0 dosahují účinnosti přes 24,8 % a maximálního výkonu 670 wattů na panel. Pro srovnání: ještě před pěti lety byl standard „třístovkový" panel s výkonem kolem 330 W. Dnešní dvojnásobek ze stejné plochy ukazuje, jak prudce technologie postupuje vpřed. Společnost očekává, že v roce 2026 budou moduly s výkonem nad 640 W tvořit přes 60 % jejích celkových dodávek. Vyšší výkon navíc firmě umožňuje dosahovat prémiové ceny oproti konvenčním panelům — což je důkaz, že kvalitativní náskok se promítá i do obchodních výsledků.

Perovskitové tandemové články — další krok kupředu

Nejvzrušivější kapitolou výroční zprávy je ovšem pokrok v oblasti perovskitových tandemových článků. Zatímco klasický křemíkový článek má fyzikální limit účinnosti kolem 29 %, tandemové spojení křemíku a perovskitu — syntetického materiálu s unikátní krystalovou strukturou — teoreticky umožňuje překročit 35 %, a to při potenciálně nižších výrobních nákladech. JinkoSolar oznámil, že jeho TOPCon‑perovskitový tandemový článek dosáhl účinnosti 34,76 %, čímž firma stanovila již 32. světový rekord v účinnosti článků a výkonu modulů. Tato hodnota se blíží teoretickému maximu pro sériově vyráběné tandemové články.

AI a robotika v továrnách

Ještě zajímavější je způsob, jakým chce firma tuto technologii dostat z laboratoří do výroby. Společný podnik s firmou XtalPi Technology buduje první plně uzavřenou experimentální linku na světě, kde výzkum a vývoj řídí umělá inteligence. Systém funguje na principu „AI rozhoduje, roboti provádějí, data se vracejí zpět" — jde o plně automatizovaný cyklus, který exponenciálně zrychluje tempo inovací. JinkoSolar podle vlastních slov očekává sériovou výrobu perovskitových tandemových článků do tří let. Pokud se tento cíl podaří naplnit, znamenalo by to skokovou změnu v ekonomice solární energetiky — vyšší účinnost znamená méně panelů na stejný výkon, nižší nároky na plochu a nižší celkové náklady na vyrobenou kilowatthodinu.

Pět speciálních panelů pro pět různých světů

Dalším dokladem technologické vyzrálosti firmy je uvedení pěti specializovaných variant modulů postavených na platformě Tiger Neo 3.0:
  • Anti‑Glare — panely s antireflexní úpravou pro použití v blízkosti letišť a dopravních komunikací, kde odlesky mohou ohrozit bezpečnost provozu.
  • Dust‑Free — samočisticí panely odpuzující prach, ideální do suchých a pouštních oblastí, kde špína jinak rapidně snižuje výkon.
  • Safety King — protipožární moduly, které zvyšují bezpečnost instalací — téma mimořádně aktuální i v Česku s rostoucím podílem střešních fotovoltaik.
  • Light Diamond — lehké a vysoce pevné panely pro střechy s nosností podlimitní pro standardní moduly.
  • AIDC — panely optimalizované přímo pro napájení datových center, jejichž spotřeba elektřiny raketově roste s boomem umělé inteligence.
Tato specializace ukazuje, že solární trh dospívá — už nejde jen o univerzální panel pro všechny, ale o šité produkty pro konkrétní potřeby.

Co to znamená pro Evropu a Česko?

Dominance čínských výrobců v solárním průmyslu vyvolává v Evropě smíšené reakce. Na jednu stranu díky masové výrobě v Číně klesly ceny panelů za posledních 15 let o více než 90 %, což demokratizovalo solární energii pro miliony evropských domácností včetně těch českých. Česká republika dnes disponuje instalovaným výkonem přes 3,5 GW ve fotovoltaice a tempo instalací dál roste. Na druhou stranu evropská závislost na asijských dodavatelích vyvolává otázky energetické bezpečnosti. Evropská unie si ve strategii REPowerEU stanovila cíl 750 GW instalované solární kapacity do roku 2030 — a bez čínských panelů ho v dohledné době nedosáhne. Proto Brusel současně podporuje obnovu evropské výroby, například prostřednictvím Net‑Zero Industry Act a iniciativy Evropské solární aliance. Český čtenář by měl vědět, že technologický pokrok reprezentovaný firmou JinkoSolar se přímo promítá do ceny elektřiny z vlastní střechy. Každé zvýšení účinnosti o procento, každé zvýšení výkonu panelu znamená, že solární systém se zaplatí rychleji a vyrábí víc energie na menší ploše.

Nejen solár — baterie jako druhá noha

Součástí výroční zprávy je i oznámení, že divize energetických úložišť JinkoSolar byla opakovaně zařazena mezi BNEF Tier 1 výrobce bateriových systémů a firma plánuje v roce 2026 zdvojnásobit dodávky bateriových úložišť. Spojení fotovoltaiky a baterií do integrovaných řešení otevírá nové trhy — od domácích hybridních systémů po velkokapacitní grid‑scale úložiště. To je trend, který se přímo týká i českých domácností: kombinace solárního panelu s baterií umožňuje ukládat přebytky z letního slunce na večerní spotřebu, což dále zlepšuje ekonomiku vlastní výroby elektřiny.

Je technologie TOPCon skutečně lepší než starší typy panelů, nebo jde jen o marketing?

Rozdíl je měřitelný a reálný. N‑type TOPCon články dosahují o 1–2 procentní body vyšší účinnosti než P‑type PERC články, mají nižší světelnou degradaci a lepší teplotní koeficient. V praxi to znamená, že 10kW instalace s TOPCon panely vyrobí za rok o 5–8 % více elektřiny než stejně velká instalace se staršími panely. Prémiová cena, kterou JinkoSolar za tyto panely získává, odráží reálnou technologickou výhodu, nikoliv pouhý branding.

Proč je důležité, že JinkoSolar dosáhl účinnosti tandemového perovskitového článku přes 34 %?

Protože to dokazuje, že perovskitové tandemové články jsou komerčně životaschopné. Laboratorní účinnost 34,76 % už není jen akademickou kuriozitou — blíží se hodnotám, které by v sériové výrobě znamenaly revoluci: panel o stejném rozměru jako dnes by mohl mít výkon přes 800 W. To snižuje náklady na každou vyrobenou kilowatthodinu a zmenšuje potřebnou plochu pro solární parky. Oznámení o sériové výrobě do tří let je signál, že tato technologie opouští laboratorní fázi.

Proč solární panely stále dominují čínští výrobci a může to Evropa změnit?

Čína vybudovala v solárním průmyslu obrovský náskok díky desetiletím masivních státních investic, levnější energii pro továrny a vertikálně integrovanému dodavatelskému řetězci — od těžby křemene po finální panely. Evropa se pokouší o návrat do hry skrze programy jako Net‑Zero Industry Act, který stanovuje cíl 40% podílu evropské výroby na instalovaných čistých technologiích do roku 2030. Realisticky však Evropa ještě několik let zůstane na čínských dodávkách závislá, zejména u nejpokročilejších technologií jako TOPCon a perovskitové tandemy.