Zítra, ve středu 13. května 2026, se nad jižními Čechami „prožene" tornádo. Alespoň v simulaci. Jihočeský kraj jako první v České republice organizuje rozsáhlé krajské taktické cvičení Voda 2026, jehož cílem je prověřit, jak by region zvládl dlouhodobý blackout a kritické přerušení dodávek pitné vodou pro statisíce obyvatel. Scénář je to alarmující, ale pro připravenost na extrémní počasí, které se v našich končinách stává realitou, naprosto nezbytný.
Scénář jako z katastrofického filmu
Cvičení odstartuje ve 4:30 ráno, kdy přes jižní část Jihočeského kraje „přejde tornádo". Virtuální bouře poškodí zařízení distribuční elektrizační soustavy a oblasti Českokrumlovska, Kaplicka, Prachaticka, Vimperska, Trhovosvinenska a části Českobudějovicka a Třeboňska se ocitnou bez proudu. Následný rozsáhlý blackout způsobí kolaps běžného zásobování pitnou vodou a ochromí telefonní i datové spojení.
„Při podobné situaci musíme být schopni zajistit pitnou vodu pro domácnosti, nemocnice, domovy pro seniory nebo další důležité instituce a zároveň udržet komunikaci mezi všemi krizovými štáby, které se na řešení podílejí. Voda je pro přežití naprostý základ. Cvičení nám pomůže ověřit, že celý systém funguje a víme, kde jsou případná slabá místa," uvedl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.
Simulace bude probíhat celý den a bude modelovat několikadenní až několikatýdenní komplikace v postižených oblastech. Krizové štáby budou řešit zejména nouzové zásobování pitnou vodou, distribuci vody do obcí, nemocnic a sociálních zařízení, koordinaci mezi institucemi a komunikaci s veřejností za podmínek omezeného spojení.
Proč je blackout tak nebezpečný pro zásobování vodou?
Moderní vodárenské soustavy jsou na elektrické energii závislé téměř stoprocentně. Čerpadla v úpravnách vod, vodojemech a věžových nádržích bez proudu nefungují. Stejně tak se zastaví úpravny, kde se voda upravuje na pitnou kvalitu, a dálkové řídicí systémy, které monitorují tlak a průtoky v potrubí. Výsledek? I když ve vodních zdrojích voda je, k obyvatelům se nedostane.
Při dlouhodobém výpadku, jaký cvičení Voda 2026 testuje, začne být kritická situace už po několika hodinách pro nemocnice a domovy seniorů, kde je spotřeba vody vysoká a náhradní rezervy v nádržích jsou omezené. Pro běžné domácnosti se dostáváme do problémů během jednoho až dvou dnů. Proto je klíčové mít připraveny mobilní úpravny vody, cisterny a nouzové zásobovací trasy.
Jihočeský kraj je průkopníkem připravenosti
Cvičení Voda 2026 je v českém kontextu vůbec prvním takto rozsáhlým krajským nácvikem zaměřeným specificky na nouzové zásobování pitnou vodou. Do simulace se zapojí vedle krajského úřadu a obcí také společnost EG.D (distributor elektřiny), Jihočeský vodárenský svaz, ČEVAK, hasiči, policisté, hygienici, zdravotnická záchranná služba, nemocnice, domovy pro seniory a krizové štáby obcí s rozšířenou působností.
Součástí bude také ověření fungování Portálu krizového řízení Jihočeského kraje, který slouží k přípravě a řešení mimořádných událostí. „Cílem cvičení je prověřit připravenost jednotlivých institucí na řešení krizové situace a jejich schopnost zajistit nouzové zásobování pitnou vodou v případě dlouhodobého přerušení jejích dodávek," uvádí scénář cvičení.
Pro obyvatele kraje je důležité zdůraznit, že jde pouze o simulaci. Dodávky pitné vody ani elektřiny nebudou přerušeny a lidé nemusejí přijímat žádná zvláštní opatření.
Tornádo v Česku není sci-fi
I když se tornáda v České republice vyskytují méně často než v americkém Středozápadě, rozhodně nejsou vyloučena. Podle meteorologů jsou u nás typická spíše slabší nesupercelární tornáda, která vznikají v rámci bouřkových systémů s více buňkami. Ta sice dosahují nižších rychlostí větru než ničivé americké supercely, ale i tak dokážou páchát značné škody.
Fujitova stupnice klasifikuje tornáda do šesti stupňů F0 až F5. Zatímco F0 znamená rychlosti do 119 km/h a lehké škody, F5 představuje rychlosti přesahující 420 km/h, při nichž jsou silné domy doslova srovnávány se zemí. V Česku se obvykle setkáváme s tornády nižších stupňů, ale i ta mohou lámat stromy, ničit střechy a způsobovat výpadky elektřiny.
V červnu 2021 se tornádo prohnalo Lužicí na Hodonínsku a Moravskou Novou Vsí, kde způsobilo obrovské škody a bohužel i oběti na životech. V květnu 2025 zaznamenal Český hydrometeorologický ústav první letošní tornádo u obce Vyšný na Českokrumlovsku, které urazilo zhruba kilometr. A v dubnu 2026 se nad Jičínskem vytvořilo slabé tornádo mezi obcemi Studeňany, Úlibice a Radim. To vše dokazuje, že tornáda v našem klimatickém pásmu nejsou žádnou raritou.
Zkušenost z cvičení Blackout 2017
Myšlenka testovat krajskou připravenost na blackout a následné kaskádové selhání systémů v Jihočeském kraji není nová. Už v prosinci 2017 proběhlo cvičení Blackout, při němž hejtmanka vyhlásila stav nebezpečí po simulovaném výpadku elektřiny způsobeném tornádem. Tehdy bylo bez proudu zhruba 400 tisíc obyvatel v pěti okresech a cvičení prověřovalo obnovu dodávek elektřiny, náhradní spojení IZS i zásobování nemocnic energií z vodní elektrárny Lipno.
Cvičení Voda 2026 jde ještě dál. Nezabývá se jen elektřinou jako takovou, ale jejím nejzávažnějším důsledkem: přerušením dodávek životodárné vody.
Klimatická změna zvyšuje sázky
V kontextu probíhajících klimatických změn se v Evropě i ve střední Evropě projevuje zvyšující se frekvence extrémních projevů počasí. Intenzivní bouřky, supercely, přívalové srážky i lokální tornáda přibývají. Teplé a vlhké vzduchové hmoty střetávající se s chladnými frontami vytvářejí ideální podmínky pro vznik konvektivních bouří. A právě z těch nejsilnějších bouřkových buněk – supercel – se rodí ta nejničivější tornáda.
Pro Českou republiku to znamená, že scénář cvičení Voda 2026 není pouze teoretickou akademickou úlohou. Je to reálný poplach, který nás má připravit na situaci, jež se v některém z příštích let může skutečně odehrát.
Závěr: Příprava je nejlepší obrana
Cvičení Voda 2026 ukazuje, že Jihočeský kraj přistupuje k ochraně obyvatel zodpovědně a proaktivně. Vyzkoušení krizových postupů v klidu je nesrovnatelně levnější a efektivnější než improvizace ve chvíli, kdy se skutečně zhroutí zásobování vodou a elektřinou. Výsledky cvičení poslouží k dalšímu zlepšení krizových plánů nejen v Jihočeském kraji, ale mohou být vzorem i pro ostatní regiony České republiky.
Proto zítra, až se nad jižními Čechami „prožene“ virtuální tornádo, je dobré vědět, že na druhé straně monitorů a v krizových štábech sedí lidé, kteří se snaží zajistit, aby voda tekla i v těch nejtěžších chvílích.
Jak dlouho vydrží zásoby pitné vody ve vodojemu při výpadku elektřiny?
Závisí to na velikosti vodojemu a počtu napojených obyvatel. Typický místní vodojem v obci může mít zásobu na několik hodin až jeden den běžné spotřeby. Nemocnice a velké instituce mají obvykle vlastní nádrže s rezervou na 24–48 hodin, ale po jejich vyčerpání je nutné zahájit nouzové zásobování cisternami.
Může se v Česku objevit tornádo o síle F4 nebo F5 jako v Americe?
Extrémní tornáda stupně F4–F5 jsou v České republice velmi nepravděpodobná, nikoli však vyloučená. Většina tornád v ČR patří do nižších kategorií F0–F1, případně F2. Supercelární bouře, které rodí nejsilnější tornáda, jsou u nás vzácnější než v americkém Tornádovém pásu, ale s oteplováním klimatu se riziko jejich vzniku mírně zvyšuje.
Co bych měl doma mít připraveno, kdyby došlo k dlouhodobému výpadku vody?
Doporučuje se mít v zásobě minimálně 3 litry pitné vody na osobu a den na dobu alespoň tří dnů. Užitečné je také mít doma filtrační konvici, dezinfekční tablety, plastové barely na skladování vody a základní zásoby trvanlivého jídla. Pro rodinu čtyř členů to znamená rezervu nejméně 36 litrů vody.
