Jihoasijský subkontinent se potýká s jednou z nejbrutálnějších vln veder v novodobé historii. V Indii a Pákistánu teploty překračují 46 až 50 °C, přičemž odborníci varují: bez klimatické změny by tato událost byla až patnáctkrát méně pravděpodobná. Zemřely nejméně desítky lidí. A vedro nekončí.
Máte-li pocit, že letošní jaro je horké, zkuste si představit ranní teplotu 35 °C ještě před svítáním. To je realita pro stovky milionů lidí v Indii, Pákistánu a Bangladéši, kteří od konce dubna bojují s vlnou veder, jaká v tomto regionu nemá v posledních dekádách obdoby.
Teploty, které testují meze přežití
Města Akola a Amravati ve státě Maháráštra zaznamenala ve vrcholu vlny 46,9 °C a 46,8 °C. Pákistánský Karáčí, třetí největší město světa s více než 17 miliony obyvatel, dosáhl 44 °C — nejvyšší hodnoty od roku 2018. V horších dnech teploty v některých lokalitách atakují hranici 50 °C, přičemž noční minima neklesají pod 30 °C. Tělo prostě nemá šanci se zchladit.
Odborníci v tomto kontextu hovoří o „testování mezí přežití". Kombinace vysoké teploty a vlhkosti dosahuje hodnot, při nichž je pro zdravého člověka fyzicky nemožné přežít déle než několik hodin venku bez umělého ochlazení. Vědecky se tato hranice označuje jako wet bulb temperature 35 °C — teplota vlhkého teploměru, za níž mechanizmus pocení přestává fungovat.
Desítky mrtvých, miliony v ohrožení
Úřady v Indii potvrdily nejméně 37 deaths přímo nebo nepřímo spojených s vlnou veder, v Pákistánu zemřelo nejméně 10 lidí. Skutečné číslo je však podle expertů výrazně vyšší — v zemích s nepřesnými registrovanými statistikami umírají oběti tepla pod diagnózami jako selhání srdce nebo dehydratace. Místní média hlásila přes 90 obětí celkem.
Obzvláště zranitelní jsou zemědělci, stavební dělníci a pouliční prodejci — odhadovaných 380 milionů Indů pracuje v prostředí bez klimatizace a přímého slunce. Indie sice přijala plány pro horká počasí, jež zachraňují životy, avšak pokrývají zejména formálně zaměstnané pracovníky. Neformální sektor — tedy nejzranitelnější část populace — zůstává bez ochrany.
„Je to kalamita. Lidé umírají na polích, na stavbách, na ulici. Teploty dosahují hodnot dříve spojených s extrémními oblastmi jako Údolí smrti v Kalifornii."
— Al Jazeera, 8. května 2026
Co za vlnou veder stojí?
Meteorologové poukazují na soustředění několika faktorů najednou. Dominují mohutné systémy vysokého tlaku, které jako skleněná kopule zachycují teplý vzduch nad subkontinentem a brání jeho úniku. Tento jev — hovorově nazývaný tepelná kopule (heat dome) — není v Jižní Asii neznámý, tentokrát však dosáhl výjimečně velké intenzity a rozsahu.
Přispívají i slabé předmonsunové srážky — půda je vyschlá, chybí vlhkost, která by ochlazovala přízemní vzduch odpařováním. K tomu se přidávají přetrvávající vzorce připomínající El Niño, jež přispívají k teplotním extrémům v Tichém oceánu i vzdálené Asii.
A pak je tu klimatická změna. Vědci z organizace World Weather Attribution zveřejnili analýzu, která je jednoznačná: klimatická změna zhruba ztrojnásobila pravděpodobnost takovéto vlny veder oproti předindustriálnímu klimatu. Při srovnání s naměřenými daty je dnešní událost dokonce patnáctkrát pravděpodobnější, než by byla dříve. Stejná vlna veder by v předindustriální době byla o přibližně 1 °C chladnější.
Rekordní poptávka po elektřině — a zemědělská katastrofa
Vedro má bezprostřední ekonomické dopady. Poptávka po elektřině v Indii dosáhla historických maxim, klimatizace jedou naplno 24 hodin denně. Přetížená síť způsobuje výpadky právě tam, kde jsou nejpotřebnější — v chudých čtvrtích, které zároveň mají nejnižší podíl klimatizovaných domácností.
Zemědělská sucha zasáhla více než milion čtverečních kilometrů — plochu přibližně třináctkrát větší než Česká republika. Úroda pšenice, rýže a zeleniny je ohrožena v době, kdy se Indie potýká s rostoucí spotřebou potravin a globální nestabilitou cen.
Varovný signál pro budoucnost
Co je na letošní vlně veder obzvláště znepokojivé, není jen její intenzita — ale to, jak pravidelně se podobné události opakují. Ještě nedávno by vedro přes 46 °C bylo v kontextu Dillí nebo Láhauru výjimečnou událostí jednou za padesát let. Dnes klimatologové počítají s opakováním jednou za pět let.
Studie World Weather Attribution varuje, že při dalším oteplení o 1,3 °C — tj. hodnotě, ke které směřujeme do poloviny tohoto století — by se takovéto vlny veder staly dvakrát pravděpodobnějšími a o 1,2 °C teplejšími. Tehdy už se budeme bavit o teplotách, při nichž bude pobyt na slunci život ohrožující pro každého.
Jižní Asie, domov více než čtvrtiny světové populace, stojí před civilizační výzvou: jak přizpůsobit města, zemědělství a pracovní podmínky světu, kde letní vedra přestávají být anomálií a stávají se normou.
Co to znamená pro Česko?
Pohled z české perspektivy může vypadat jako vzdálená tragédie. Ale klimatologové připomínají, že oteplování je globální — a vlny veder zasahují i Evropu stále intenzivněji. Zatímco v Indii hoří termometry přes 46 °C, Česká republika si letos v dubnu a květnu prošla rekordními teplotami přes 26–27 °C a historickým jarem s extrémním suchem. Fyzika vedra je stejná — jen měřítka jsou zatím jiná.
Co je tepelná kopule (heat dome) a jak vzniká?
Tepelná kopule je meteorologický jev, kdy oblast vysokého tlaku zachycuje teplý vzduch jako skleněná poklice. Vzduch klesá dolů a otepluje se, srážky se netvoří a vedro narůstá den za dnem. Jakmile se takový systém zastaví nad jednou oblastí, teploty mohou dosahovat extrémních hodnot i týden a déle.
Proč jsou noční teploty přes 30 °C tak nebezpečné?
Lidské tělo se v noci přirozeně ochlazuje — pokud noční teploty neklesnou pod 26–28 °C, organismus se nestačí regenerovat. Po několika dnech bez nočního ochlazení narůstá riziko tepelného vyčerpání, selhání ledvin a srdce i u zdravých dospělých. Pro seniory, děti a nemocné je tato situace životu nebezpečná.
Hrozí podobná vlna veder i Evropě nebo Česku?
Vedra jako v Indii (46–50 °C) v Česku v nejbližší dekádě nereálná jsou, ale vlny veder přes 38–40 °C jsou pro středoevropský region při stávajícím tempu oteplování reálné do roku 2050. Jižní Evropa — Španělsko, Řecko, Itálie — podobné teploty v létě 2025 a 2026 již zaznamenala.
