Ranní chlad, který nepatří do druhé půlky května
Středeční ráno 20. května 2026 patřilo k těm, při kterých byste bez bundy nevyšli. Naše meteostanice zaznamenaly nejnižší ranní teploty, které na mnoha místech klesly pod hranici 6 °C — a to jsme už týden po ledových mužích.
Úplně nejchladněji bylo v Dolní Cerekvi na Vysočině, kde teploměr ukázal jen 3,9 °C. Slovenská Levoča se probudila do 4,7 °C a v Zašové na Valašsku naměřili 5,0 °C. Pod šest stupňů se dostaly i Bezděkov pod Třemšínem (5,2 °C), Hladké Životice (5,4 °C) nebo Václavovice (5,6 °C).
Pro druhou polovinu května jde o hodnoty, které připomínají spíše duben. Důvodem je suchý vzduch a jasná obloha, která během noci umožňuje intenzivní radiační ochlazování — teplo jednoduše uniká do vesmíru a nic ho nezadrží. Tento jev je typický právě pro období bez oblačnosti, které letos Česko zažívá až nepříjemně často.
Odpoledne jako z léta: Brno hlásí 26,6 °C
Jakmile však slunce vystoupalo výš, začalo být jasné, že středa nebude jen o chladu. Nejvyšší teplotu dne zaznamenalo Brno Královo Pole, kde odpoledne naměřili 26,6 °C. Těsně pod touto hodnotou skončil Žerotín s 25,5 °C a valašská Zašová s 25,1 °C.
Přes pětadvacítku se dostaly i Bezděkov pod Třemšínem (24,9 °C) a Břeclav (24,8 °C). Morava a jižní Čechy tak opět potvrdily, že právě tady se koncentruje největší jarní teplo.
Rozdíl mezi ranním minimem a odpoledním maximem dosáhl v případě Dolní Cerekve a Brna téměř 23 °C během jediného dne. To je teplotní amplituda, kterou běžně vídáme spíše v pouštních oblastech než ve střední Evropě. Lidský organismus takové skoky snáší hůř — a ne nadarmo se říká, že právě květen je měsícem nachlazení.
Jihlava pod přívalem: 28,7 mm za jediný den
Zatímco většina území zůstala ve středu zcela bez deště, Jihlava zažila pravý přívalový opar. Stanice Jihlava zaznamenala 28,7 mm srážek — což je více, než kolik napršelo na většině ostatních stanic za celý květen dohromady.
Šlo o lokální, intenzivní přeháňku, která se vytvořila nad Vysočinou a Jihlavsko doslova spláchla. Pro představu: 28,7 mm představuje téměř 29 litrů vody na metr čtvereční — to je zhruba třetina běžného květnového úhrnu za jediný den.
Drobné srážky zaznamenaly i další stanice: Maršov u Úpice 1,8 mm, Konstantinovy Lázně 1,6 mm, Klatovy-Otín 1,4 mm nebo Frýdlant 1,2 mm. Pro drtivou většinu republiky však středa znamenala další den bez kapky vody.
Mírný vítr, žádné drama
Větrné poměry byly ve středu klidné, bez výraznějších extrémů. Nejvyšší náraz větru zaznamenalo Nové Město pod Smrkem — 26,6 km/h, následované slovenskou Levočou s 25,9 km/h. Na ostatních stanicích se rychlost větru držela do 22 km/h, což je pro toto roční období zcela běžné.
Aktuální tlak vzduchu se v podvečer pohyboval kolem 1021 až 1026 hPa, což signalizuje setrvávající vliv nevýrazného tlakového pole beze změny.
Sucho, které už přestává být nenápadné
Středeční data zapadají do znepokojivého obrazu, který sledujeme celé jaro 2026. Většina meteostanic hlásí za květen minimum srážek — například Neratovice, Praha Jinonice, Kladno, Tábor, Milevsko, Brno Královo Pole, Břeclav, Šternberk, Sudoměřice a mnoho dalších stanic nezaznamenaly ve středu ani milimetr.
Kombinace nízkých ranních teplot, vysokých odpoledních maxim a téměř nulových srážek vytváří extrémně suchý režim, který si vybírá daň na zemědělské půdě i vodních tocích. Zatímco Jihlava si ve středu užila krátkou vodní sprchu, zbytek republiky dál vysychá.
Český hydrometeorologický ústav dlouhodobě upozorňuje, že deficit srážek za jaro 2026 patří k nejvýraznějším za poslední desetiletí. Půdní sucho postihuje prakticky celé území Čech a začíná se projevovat i na Moravě, kde byla situace dosud o něco příznivější.
Co čekat dál?
Podle aktuálních předpovědních modelů by se charakter počasí měl v následujících dnech začít měnit. Nad Evropou se formuje tepelná kupole, která by o víkendu mohla přinést první třicítky letošního roku i do Česka. Zároveň ale poroste i pravděpodobnost bouřek — právě kombinace vysokých teplot a vlhkosti by mohla přinést vytouženou úlevu od sucha, i když v podobě přívalových dešťů, které nemusí být pro suchou půdu ideální.
Proč jsou teplotní rozdíly mezi ránem a odpolednem v květnu tak extrémní?
Květen je přechodový měsíc, kdy se střetává chladný vzduch z vyšších zeměpisných šířek s teplým vzduchem od jihu. Jasná obloha a suchý vzduch navíc umožňují intenzivní noční radiační ochlazování — země rychle vyzařuje teplo do vesmíru. Jakmile vyjde slunce, suchý vzduch se naopak rychle ohřívá. Výsledkem jsou amplitudy přes 20 °C během jediného dne.
Je normální, že v druhé půlce května padají ranní teploty pod 5 °C?
Není to výjimečné, ale rozhodně jde o podprůměrné hodnoty. Dlouhodobý normál pro ranní minima v druhé polovině května se v Česku pohybuje kolem 7–9 °C. Hodnoty kolem 4 °C jsou spíše typické pro začátek měsíce nebo pro duben. Letošní květen je ale charakteristický právě suchým a chladným ranním režimem, který souvisí s celkovým deficitem srážek a převahou anticyklonálního počasí.
Může lokální liják v Jihlavě pomoci se suchem na Vysočině?
28,7 mm je na jednu přeháňku slušný úhrn, ale pro celkovou vodní bilanci regionu to znamená jen krátkodobou úlevu. Problém je, že suchá půda má sníženou schopnost vodu vstřebávat — při přívalovém dešti velká část vody odteče po povrchu, místo aby se vsákla. K doplnění deficitu by bylo potřeba několik podobných srážkových epizod v průběhu delšího období.
