Březen 2026 jde do dějin jako jeden z nejsušších v moderní historii střední Evropy. Zatímco kalendář ohlásil jaro a teploty šplhaly příjemně vysoko, v půdě je tiché drama: voda prostě chybí. Podle Evropského observatoře sucha (EDO) leží Česko v pásmu varování před suchem — a zemědělci i hydrologové sledují nebe s rostoucí nervozitou.
Čísla, která mluví za vše
Na mnoha stanicích v Čechách a na Moravě naměřili meteorologové za první tři týdny března pouhých 4 až 10 milimetrů srážek — při normálu kolem 35–45 mm na celý měsíc. To je méně než čtvrtina toho, co by mělo spadnout. Půda, která se z loňského léta ani nestihla pořádně nasytit, vstoupila do jara s výrazným deficitem vláhy. Na meteorologických fórech si pozorovatelé sdělují překvapení: „Jaro přišlo krásné, ale suché jako prach."
Problém přitom není jen český. Kombinovaný indikátor sucha (CDI) Evropské komise, aktualizovaný 10. března 2026, ukazuje varování pro Česko, Německo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, severní Balkán a Turecko. Španělsko je na tom ještě hůř — jeho jihovýchodní pobřeží je v nejvyšší kategorii pohotovosti.
Polsko a Ukrajina: kde hrozí dopad na chleba celé Evropy
Největší starosti má Andrea Toreti, vedoucí výzkumník Evropského observatoře sucha při Společném výzkumném centru EU (JRC): „Deficit srážek se buduje posledních 60 až 80 dní a jeho tempo se zrychluje." Varuje přitom zejména před situací v Polsku a na Ukrajině — dvou světových vývozců obilí. Pokud přijde vegetační sezona bez dostatečných srážek, mohlo by to mít významný dopad na globální trhy s obilím.
Německo k tomu přidává vlastní alarmující čísla: přes polovinu jeho území vykazuje mimořádně suché svrchní vrstvy půdy, kritické právě pro jarní výsevy. Řeka Rýn, tepna středoevropské dopravy, jede na nízkých stavech — nákladní lodě v některých úsecích nesou méně než polovinu normální kapacity. To prodražuje a komplikuje celý zásobovací řetězec.
Klimatická změna mění pravidla hry
Suché jaro samo o sobě není nic nového. Jenže věda jasně ukazuje, že epizody jarního sucha ve střední Evropě se prodlužují a prohlubují. Česko patří k evropským hotspotům — má nadprůměrně silný klesající trend vlhkosti půdy a jeho zemědělství i vodní hospodářství jsou na extrémní výkyvy zvláště citlivé. Výzkumy publikované v časopise Nature Climate and Atmospheric Science upozorňují na strukturální pokles jarních srážek ve střední Evropě v posledním desetiletí — a modely naznačují, že tento trend bude pokračovat.
Copernicus Climate Change Service (C3S) přitom v letošním roce potvrdil, že průměrné teploty v Evropě nadále překonávají dlouhodobé normy — teplé a suché jaro proto není náhoda, ale nastupující nová normalita, na kterou se musíme připravit.
Co přijde na konci března: překvapivý obrat
Paradoxem letošního jara je, že právě tehdy, kdy by srážky byly nejvíce potřeba, přichází v závěru března jiný problém: ochlazení. Meteorologové ze serveru Severe Weather Europe i analytici sledující polární vortex upozorňují, že po finálním rozpadu polárního víru — který proběhl v únoru 2026 — začíná do střední Evropy proudit chladnější vzduch od severozápadu.
Kolem 26. března má přijít výraznější studená fronta. Meteofóra hovoří o mrazivých nocích pod –3 až –4 °C a o sněžení v nižších a středních polohách. Pro zemědělce to je horší zpráva, než by se zdálo: pozdní mráz na zjara, kdy stromy kvetou a ozimé plodiny vyrašily, může napáchat víc škody než suchý únor.
Co to znamená pro naše zahrady, pole a přehrady
Hladiny podzemních vod v části Česka se přes zimu vzpamatovaly jen částečně. Přestože srážky v lednu a únoru byly místy průměrné, výpar v neobvykle teplém únoru byl vyšší, než je obvyklé. Výsledkem je, že zásoby vody v půdě jdou do vegetační sezony oslabené. Správci přehrad a vodohospodáři sledují situaci a přiznávají, že pokud jaro zůstane suché, může léto 2026 přinést vážné problémy se zásobováním vodou v některých regionech.
Pro zahrádkáře a pěstitele je doporučení jasné: nezahajovat výsevy citlivých plodin, dokud není jistota, že mrázy skutečně skončily, a zároveň myslet na zavlažování od samého začátku sezony — nikoliv až tehdy, kdy bude viditelné, že sucho škodí.
Bude léto 2026 horké a suché?
Na tuto otázku zatím nikdo nedá přesnou odpověď. Dlouhodobé modely ECMWF (Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí) naznačují pro střední Evropu mírně nadprůměrné teploty a průměrné až podprůměrné srážky ve druhém čtvrtletí roku. To je recept, který jsme znali z let 2018 nebo 2019 — a víme, jak tehdy léto dopadlo.
Jaro 2026 tak přichází s jasnou výzvou: buď přijdou vydatné dubnové deště, které situaci zachrání, nebo se Česko vydá vstříc dalšímu suchému létu. Příroda má ještě čas napravit, co dosud zameškala. Ale toto okno se pomalu zavírá.
Proč je březnové sucho nebezpečnější než letní?
Jarní sucho zasahuje půdu v době, kdy vegetace začíná čerpat vodu pro růst a zemědělci osévají pole. Pokud půda vstoupí do vegetační sezony s deficitem vláhy, plodiny ho jen těžko doberou zpět — ani vydatné letní bouřky nestačí nahradit chybějící zásobu podzemní vody, která se buduje celé zimní měsíce.
Co je Kombinovaný indikátor sucha (CDI) a jak se používá?
CDI je vědecký nástroj Evropské komise (Joint Research Centre), který kombinuje tři ukazatele: deficit srážek, nízkou vlhkost půdy a stres vegetace. Na základě jejich kombinace rozděluje území do kategorií: normál, bdělost, varování a pohotovost. Čím vyšší stupeň, tím větší dopady na zemědělství, vodohospodářství a ekosystémy.
Jak může sucho ovlivnit ceny potravin v Česku?
Dopady jsou nepřímé, ale reálné. Pokud sucho sníží výnosy obilí v Polsku, Ukrajině nebo Německu — což jsou klíčoví dodavatelé na evropský trh — zdraží mouka, krmivo pro hospodářská zvířata a v důsledku i pekárenské výrobky a maso. Tuzemští zemědělci navíc čelí vlastním škodám, pokud sucho zasáhne i české regiony.