Jarní mrazy a sucho 2026: Zelináři i ovocnáři sčítají škody — úroda ovoce klesne o polovinu

Meteorologický mechanismus jarních mrazů: Proč mráz udeří, když už kvetou stromy

Jarní mráz je z meteorologického hlediska jedním z nejzákeřnějších jevů mírného pásu. Zatímco v zimě jsou rostliny v dormanci a snesou i teploty hluboko pod nulou, během dubna a května už vegetace naplno startuje. Pupeny se nalévají, květy se otevírají — a právě v tomto okamžiku jsou extrémně zranitelné. Již několik hodin při teplotě −2 °C dokáže zničit celou úrodu jednoho sadu či pole. Jarní mrazy vznikají dvěma hlavními mechanismy. Tím častějším je radiační mráz, ke kterému dochází za jasných, bezvětrných nocí, kdy zemský povrch rychle vyzařuje teplo do atmosféry. Půda a přízemní vrstva vzduchu se ochladí pod bod mrazu, zatímco ve dvou metrech nad zemí může být klidně o několik stupňů tepleji. Právě tento typ mrazu nejčastěji poškozuje nízké polní plodiny — zeleninu, brambory či jahody. Teplotní inverze je v takových nocích klíčovým faktorem: v údolích a mrazových kotlinách bývá chladněji než na vyvýšených místech. Druhým typem je advekční mráz, který přináší proudění studeného arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek. Ten zasahuje i vyšší polohy a bývá o poznání silnější — právě advekční mráz stál za letošní kritickou nocí z 29. na 30. dubna, kdy teploty v některých lokalitách klesly až k −8 °C. V kombinaci s radiačním ochlazením v druhé polovině noci šlo o devastující úder, který přišel v nejhorším možném okamžiku — na samém konci kvetení ovocných stromů. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) se podobné situace v posledních letech opakují s alarmující pravidelností. Kombinace brzkého nástupu teplého počasí a následných mrazivých epizod je pro zemědělce stále větší hrozbou.

Zelenáři pod tlakem: Co přesně mrazy poškodily

Letošní jarní mrazy zasáhly porosty v jejich nejzranitelnější fázi. Nejhůře dopadly celer a zelí, u kterých mráz zastihl citlivé mladé rostliny právě ve chvíli, kdy začínaly intenzivně růst. Výrazné škody evidují pěstitelé také na raných bramborách — porosty, které již vzešly z půdy, mráz doslova spálil a zemědělci museli část ploch zaorat. "Lokálně naši členové evidují poškození mrazem především u porostů zeleniny, které mráz zastihl v nejcitlivější fázi," potvrdila tajemnice ZUČM Zuzana Přibylová. Aktivní ochrana — především přikrývání sadby speciální izolační fólií — podle ní zabránila ještě výraznějším ztrátám. Ne všichni pěstitelé si ale mohou takovou technologii dovolit a u velkých výměr je její použití logisticky i ekonomicky náročné. Situaci zhoršil i nedostatek vláhy. Většina polí se zeleninou sice disponuje závlahou, suché jaro přesto komplikovalo především vzcházení jarních výsevů a výsadeb. "Škody jsou hlavně na ozimé i jarní cibuli a jarních košťálovinách," upřesnila Přibylová. Ve Středočeském kraji navíc pěstitelé zaznamenali lokální škody po přívalových srážkách a krupobití, které doprovázely jarní bouřky — paradoxně právě v době, kdy většina republiky trpěla nedostatkem vláhy. Česká pole se tak během jediného jara potýkala hned se třemi meteorologickými extrémy — mrazem, suchem a prudkými bouřemi. Tuzemští zemědělci pěstují zeleninu na zhruba 11 000 hektarech a podle ZUČM celkový počet pěstitelů tržní zeleniny loni klesl na 395. Každá taková sezóna znamená pro mnohé z nich existenční ohrožení.

Ovocnáři počítají miliardové ztráty: Nejhůře dopadla jablka

Zatímco zelináři bilanci škod teprve sestavují, ovocnáři už čísla znají — a jsou alarmující. Podle odhadů Ovocnářské unie ČR přesáhne škoda na úrodě ovoce 1 až 1,5 miliardy korun. V porovnání s pětiletým průměrem bude letošní sklizeň nižší o 51 procent — z běžných 140 000 tun na přibližně 70 000 tun. Ministr zemědělství Martin Šebestyán již požádal Evropskou komisi o pomoc pro tuzemské pěstitele. Nejcitelnější újmu utrpěly jabloně, které jsou v Česku hlavním ovocným druhem a tvoří páteř tuzemského ovocnářství. "Tam ta úroda v tuto chvíli se zdá, že možná ani poloviční nebude," uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Peckoviny dopadly o něco lépe — u višní a švestek odborníci očekávají propad o čtvrtinu až třetinu, u třešní však škody přesahují 80 procent normální úrody. Agronom společnosti SAD Pavel Kašpárek přímo z terénu popsal, že v postižených oblastech očekávají sklizeň pouhých 20 procent běžné úrody třešní. Přestože ovocnáři v sadech nasadili veškeré dostupné prostředky — protimrazové svíce, parafínové kahany i speciální větrné stroje promíchávající teplejší vzduch z výšky s přízemním mrazivým — proti dvěma vlnám silných mrazů to nestačilo. "Když pak přišla ta noc s netypicky vysokým a silným mrazem na samém konci kvetení, kdy strom je nejvíce náchylný, tak to bohužel už bylo likvidační," shrnul Kašpárek.

Pátá pohroma za deset let: Je to náhoda, nebo trend?

Letošní jaro je již pátým případem za posledních deset let, kdy jarní mrazy způsobily českému zemědělství citelné škody. Zdaleka nejhorší byl rok 2024, kdy úroda ovoce klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let — škody tehdy dosáhly 1,45 miliardy korun. Letošní ztráty jsou druhé nejvyšší v novodobé historii. Před dvěma lety ministerstvo zemědělství zajistilo jako kompenzaci přes 400 milionů korun z prostředků Evropské unie. Tato frekvence není náhodná. Klimatická změna prodlužuje vegetační sezónu — podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nastupuje jaro v průměru o 10 až 14 dní dříve než před třiceti lety. Stromy a plodiny raší a kvetou dříve, čímž se dostávají do střetu s pozdními mrazy, které i přes celkové oteplování klimatu nevymizely. Výzkumy publikované v odborných časopisech ukazují, že riziko poškození zemědělských plodin jarními mrazy se ve střední Evropě navzdory globálnímu oteplování paradoxně zvyšuje. Teplé předjaří "probudí" vegetaci dříve, ale mrazivé epizody v dubnu a květnu přetrvávají — výsledkem je fatální časový střet.

Sucho jako druhý nepřítel a co čekat dál

Kromě mrazů je pro letošní jaro charakteristické výrazné sucho. Zatímco část zemědělských podniků se závlahou dokázala dopady zmírnit, sucho zasáhlo především plodiny bez možnosti umělého zavlažování. Neprospělo ani jarním obilovinám a dalším polním plodinám, což se promítne do množství i kvality letošní sklizně. Na řadě míst přitom chyběly i běžné jarní srážky, které jsou pro správný start vegetace klíčové. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) již spustil příjem předběžných hlášení škod — pěstitelé jahod mohou hlásit do 2. června, ovocnáři do 16. června. Fond bude na základě hlášení organizovat místní šetření, která jsou klíčová pro posouzení možné pomoci. Podle SZIF se příspěvky budou týkat pouze případů, kde poškození přesahuje 30 procent celkové odhadované produkce. Přibylová ze ZUČM shrnula situaci výstižně: "Pěstování zeleniny patří dlouhodobě mezi ekonomicky velmi náročné obory. Je charakteristické vysokými náklady, velkým podílem ruční práce a vysokým rizikem pro pěstitele. O výsledku sezóny přitom často rozhoduje jen několik dnů počasí." Pro spotřebitele to znamená jediné — v obchodech lze očekávat vyšší ceny českého ovoce i některých druhů zeleniny. Zatímco u komodit obchodovaných na globálním trhu mohou výpadky domácí produkce nahradit dovozy, u čerstvých plodin, jako jsou rané brambory, saláty či jahody, bude letošní sezóna pro českého zákazníka citelně dražší. Ovocnářská unie potvrdila, že ceny ovoce od krizového roku 2024 již vzrostly přibližně o 10 procent.